Autoforum

/

Foto: BMW

Co na papíře vypadá skoro jako zázrak, to ve skutečném světě nepůsobí ani trochu výjimečně. Stejné nebo i nižší spotřeby lidé dosáhnou s benzinovými či hlavně dieselovými vozy.

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Platí to zejména u plug-in hybridů, u nichž výrobci argumentují extrémně nízkou spotřebou. Je však taková i realita? Už léta říkáme, že nikoliv. Plug-in hybridní auta nejsou perpetuum mobile, hřeší jen na ignoraci dobité elektřiny coby zdroje energie. A po jejím vyčerpání se elektromotor s baterií mění především v nadbytečná kila. A jak je dobře známo, s vyšší hmotností roste i spotřeba.

Že nejde pouze o náš názor, dokládá nejnovější studie Fraunhoferova institutu pro výzkum systémů a inovací. Němečtí výzkumníci totiž zanalyzovali data ze Spojených států, Kanady, Číny, Německa, Nizozemska a Norska, jenž jsou spojena se spotřebou a nájezdem více než 100 tisíc plug-in hybridů. Většina z nich přitom dle tvrzení výrobců emituje méně než 50 gramů CO2 na kilometr, což jejich majitele opravňuje k čerpání dotací a dalších výhod. Nicméně dle studie se pod tuto hodnotu reálně nedostalo jediné auto. Ani jeden ze 100 tisíc vozů.

Místo toho plug-in hybridní vozy produkují v průměru 50 až 300 gramů CO2 na kilometr a jejich skutečná spotřeba je až čtyřikrát vyšší, než ta udávaná. Jsou tak obvykle náročnější než vozy s čistě benzinovým a především dieselovým motorem. Přesto právě ty jsou brány jako škodlivé, pročež jsou politiky sankcionovány, ať už při pořízení nebo skrze pozdější provoz.

Jaká auta byla v případě Fraunhoferova institutu vyhodnocena jako nejhorší, bohužel nebylo upřesněno, sáhnout ale můžeme po výsledcích jiných testů. Například britský magazín Which? změřil spotřebu 22 nejpopulárnějších plug-in hybridních aut a smutným vítězem bylo dekorováno BMW X5, u kterého rozdíl mezi udávanou (1,5 l/100 km) a reálně nejnižší možnou spotřebou (5,35 l/100 km) neskutečných 356 % - praxe je horší více než 3,5krát. A to je jeden příklad za všechny.

Jak jsme již zmínili, zkreslení má na svědomí optimismus, s jakým je přikračováno k metodice měření spotřeby. Do laboratoří totiž auta míří s nabitými bateriemi a energie spotřebovaná z nich je považována za nic. I kdybychom ale u této absurdity setrvali, ani tehdy to v praxi nebude vycházet, neboť dle průzkumů majitelé tyto auta nabíjejí doma jen ve velmi malé míře. Většina energie potřebná pro pohyb je tedy stejně generována spalovací jednotkou, která má s plug-in hybridní soustavou jen práci navíc.

Někteří řeknou dobře, je to jen důvod navíc, proč urychlit přechod na plnou elektromobilitu, neboť jen ta je skutečně čistá. Ale to je omyl, lež elektrických aut je jen větší, neboť jimi udávaná spotřeba přepočítaná na emise CO2 je vždy nulová. A to je absolutní nesmysl, neboť ani ta nejzelenější ze zelených energií nevzniká s nulovými emisemi a ignorován je tu ještě větší energetický vstup než v případě dobíjecích hybridů, nikoli menší.

Zdroj: Fraunhofer Institute for Systems and Innovation Research, Which?

Petr Prokopec