Autoforum

/

Foto: AGXeed, tiskové materiály

Působí jako jedna z představ, kam se bude ubírat podoba techniky v dalších letech či dekádách, jenže jde o už vyráběný stroj, který zemědělci mohou začít využívat. Kabina mu zdánlivě chybí, tu ale nemá z velmi prozaického důvodu - člověk ho neřídí.

Na první pohled se může zdát, že smýšlíme velmi konzervativně. Elektromobilitu nebereme jako ekologické řešení vhodné pro každého a nevěříme ani brzkému příchodu plného autonomního řízení, jakkoli s jeho existencí bychom problém pochopitelně neměli. Však snad každému by občas přišlo vhod, kdyby ho jeho vlastní vůz odvezl po pár půllitrech dobře vychlazeného piva bezpečně domů.

Na rozdíl od zastánců této technologie nicméně nehodláme zavírat oči před mnoha problémy, které robotické vozy provází. Stačí si jen uvědomit, že problém jim dělá taková banalita, jako je zatočení vlevo, pokud dochází ke křížení s trajektorií jiného auta. Mimo to pak autonomním vozům chybí lidská intuice. Dokážou tedy pomalu vidět i za roh, ovšem už netuší, co všechno mohou jednotlivé signály znamenat a jak na ně vhodně reagovat. Něco takového do provozu vnáší jen další chaos.

Pokud by se zmíněné i nezmíněné problémy podařilo vyřešit, nemáme problém takové systémy akceptovat. K něčemu takovému ale máme zatím hodně daleko - že by si stroj dokázal obstojně poradit se všemi nástrahami divokého městského provozu, si v tuto chvíli nedovedeme představit. Přesto existují místa a celá odvětví, kde autonomie dává smysl. Řeč je třeba o důlním průmyslu či zemědělství. Tedy těch činnostech, kde se chaos běžného světa projevuje jen minimálně. Místo toho zde vládne spíše organizace a řád, jenž mohou faktory jako divoká zvěř narušit jen zřídka.

Právě na agronomii se přitom zaměřil nizozemský start-up AGXeed, který přišel už se třemi robotizovanými stroji. A nejde o koncepty, ale reálná, fungující řešení. Každý z nich se zaměřuje na trochu jinou činnost, společným jmenovatelem je nicméně naprostá absence kabiny. Nizozemci tedy opravdu počítají pouze s autonomním řízením, se kterým napomáhá systém RTK GNSS. Ten určuje pozici všech strojů s přesností na 2,5 centimetru, což by třeba na veřejných silnicích mohlo způsobit problém. V případě nekonečných lánů polí tomu tak ale není.

Autonomní řízení sbírá a ukládá veškerá data o daném prostranství a přenáší je na digitální platformu. Majitelé je pak mohou analyzovat skrze tablet či počítač, přičemž upravovat lze mnohé parametry. Robotické stroje lze pochopitelně také naprogramovat, načež je kupříkladu můžete ráno poslat do práce, zatímco si budete užívat na sjezdovce či plovárně. Pokaždé však sebou vezměte elektronické zařízení, abyste díky všudypřítomným kamerám mohli zkontrolovat, že vše jde podle plánu.

Po dlouhých staletích, kdy zemědělství procházelo jen minimálními změnami, zde tedy spíše než evoluci máme skutečnou revoluci. I když nikoli z hlediska pohonu, tam zůstává vše při starém. Standardně tedy všechny tři stroje spoléhají na dieselové ústrojí od společnosti Deutz. Tříkolka 2.055W3 a čtyřkolka 2.055W4 vyfasovaly 2,9litrový agregát produkující 75 koní a 300 Nm točivého momentu, zatímco pásový model 5.115T2 disponuje 4,1litrovou jednotkou a 156 koňmi a 610 Nm.

Silnější ústrojí lze nicméně pro modely W3 a W4 doobjednat, mimo to mohou zákazníci zvolit také elektrický pohon. Ten u tříkolky a čtyřkolky produkuje taktéž 75 koní, v případě pásáku pak 136. Zajímavé pak ve všech případech je, že pracuje se 700voltovým okruhem. Technologií umožňující rychlejší nabíjení i onu autonomii přitom nedostaly do vínku ani mnohá osobní vozidla.

Zdroj: AGXeed

Petr Prokopec