Autoforum

/

Foto: Anglo American

Když se věci vezmou za správný konec a s patřičně komplexním pohledem, mohou být i jindy utopická řešení smysluplnými a efektivními. A nutně k nim nepotřebujete ani malá a slabá auta, rozumí si i s velevýkonnými obry.

Tlak na elektrifikaci automobilové dopravy je enormní, přičemž kdekdo se nechal zlákat v podstatě jen absencí výfuku, což prý značí nulové emise. Málokdo pomýšlí na výrobu elektřiny či těžbu vzácných kovů, což mohou být značně neekologické činnosti. Do jisté míry se tak pouze vytlouká klín klínem. Ovšem jelikož většina z nás nemá denně na očích kouřící komíny uhelných elektráren a nevidí ani malé děti těžící kobalt, může nad tím zavřít oči.

Jak se přitom ukazuje, pokud věci uchopíte správným způsobem od začátku až do konce, můžete dosáhnout pozitivních a těžko zpochybnitelných výsledků. Důkazem je nový důlní náklaďák společnosti Anglo American, jenž vychází z dosavadní dieselové verze. Každý takový vůz ovšem ročně spotřebuje zhruba milion litrů motorové nafty. Firma jich přitom má hned 40, emise plynoucí z takto malé flotily jsou tedy skutečně enormní. S tím ale pozvolna bude konec.

Společnost totiž představila projekt NuGen, v jehož rámci byl jeden z náklaďáků překonvertován na vodíkový. Používat přitom bude osm palivových článků o celkovém výkonu 2 719 koní, jenž jsou spárovány s bateriemi o kapacitě 1,2 MWh. Mimo to ovšem náklaďák dostal do vínku i několik elektromotorů a rovněž regenerativní brzdění. Sám o sobě přitom váží neskutečných 200 tun, dalších 290 až 315 ovšem zvládá uvézt. O dojezdu nepadla známka, ale ten v případě takto jednoúčelového stroje nemusí být i díky rekuperaci kinetické energie při převozu nákladu bůhvíjaký.

Firma Anglo American navíc uvádí, že kvůli novému pohonu vybudovala poblíž dolu Mogalakwena v Jižní Africe vybudovala i 140megawattovou solární elektrárnu, která se postará o výrobu relativně čistého vodíku. Díky tomu dochází ke skutečné ochraně životního prostředí, byť tu pochopitelně máme ještě onu záležitost vzácných kovů, kterých na výrobu velkokapacitních baterií padlo více než na několik osobních aut. Přesto se projekt vyplatí.

„Zhruba 80 procent veškeré spotřeby nafty v našich dolech padá na velké náklaďáky. Vytvořili jsme proto kompletní ekosystém. Máme solární fotovoltaiku, elektrolýzu a čerpací stanici, abychom skutečně dosáhli nulových emisí,“ uvedl k projektu Julian Soles, šéf technologického vývoje společnosti. Ten zároveň dodal, že výměna dieselového ústrojí za vodíkové by u celé flotily měla proběhnout do roku 2026. O čtyři léta později pak mají být karbonově neutrální i samotné doly.

„Před třemi lety nám lidé tvrdili, že to nedokážeme, že to není dobrý nápad. Nyní ale zpozorněli,“ dodal dále Soles, který tak i odhalil, jak dlouhou dobu vývoj zabral. My pak už jen zmíníme, že firma Anglo American kromě železné rudy a mědi těží také platinu, a to právě v Jižní Africe. Ta je přitom využívána jak u katalyzátorů spalovacích aut, tak u baterií elektromobilů, kde se výrazně podílí na ceně. A pochopitelně i na negativní emisní stopě, která ale tímto může o něco klesnout.

Zdroj: Anglo American

Petr Prokopec