Autoforum

/

Foto: Tesla

Dokážete si představit, že byste volili barvu auta se spalovacím motorem podle toho, že se nějak promítne do spotřeby? Ona by se tedy někdy i promítla, je to ale tak zanedbatelné, že to u benzinu nebo nafty nikdo řešit nebude. U elektřiny se to řeší.

V roce 2019 se jedním ze zajímavých témat stala extrémně černá barva Vanta-Black. Ta dokáže absorbovat 99,965 procenta světla, načež třeba auta dělá prakticky dvojrozměrnými. Na první pohled se tak může zdát, že najednou vidíte ve světě černou díru, jež má tvar automobilu. Jako první z velkých automobilek se tímto odstínem pochlubilo BMW, které ve Frankfurtu představilo unikátní SUV X6. Na sériovou výrobu ovšem nedošlo, na počátku letošního roku totiž značka oznámila, že nátěr je pro běžný provoz příliš problematický a potenciálně nebezpečný.

Nyní tu ovšem máme barvu, která má o poznání větší šance, aby do automobilové branže skutečně zasáhla. Na svědomí ji mají experti z Purdueské univerzity ve státě Louisiana, kteří šest let pracovali na nejbělejší bílé. Cílem projektu byl přitom boj s klimatickými změnami, neboť vědci chtěli nalézt odstín s co nejvyšší odrazivostí. Jím natřené budovy by se zbytečně neohřívaly, načež by nebylo třeba klimatizace, či ta by mohla operovat méně často a při nižším výkonu.

Autoři přitom svůj vývoj zaměřili hlavně na stavebnictví, prakticky ihned po publikování výsledků se ale začalo mluvit také o využití v automobilovém průmyslu. Konkrétně pak v případě elektromobilů, kde by nižší potřeba klimatizace vedla k prodloužení dojezdu. Je nicméně třeba dodat, že při volbě extrémně bílé barvy nelze očekávat zrovna zázračné výsledky. Xiulin Ruan, jeden z členů týmu, totiž uvedl, že při střeše o ploše 93 metrů čtverečných je možné počítat s chladicím výkonem okolo 10 kW.

Pokud si přitom uvědomíme, že povrch průměrného auta se pohybuje okolo 6 metrů čtverečních, pak bílá barva může přinést jen něco okolo 0,6 kW, což neodpovídá ani jedné koňské síle. S jistou úsporou tedy třeba u klimatizace bude možné počítat, ovšem desítky kilometrů na dojezdu vám ani tento objev nedodá. Navíc je třeba dodat, že s pozitivy je spojen jen v létě, nikoliv však v zimě. Nová barva totiž snižuje teplotu povrchu i v mrazech, načež si tak uvnitř budete muset více přitápět. Chtělo by to tedy bílou na léto a černou na zimu...

Totéž pak ostatně platí o domech, u kterých v zimních měsících netoužíte po ničem jiném, než po tom, aby se stěny dostatečně natemperovaly a vy jste tak uvnitř neumrzli. Či neprotopili veškeré peníze. Vůbec by nás tak vlastně nepřekvapilo, kdyby se nejbělejší bílá uchytila hlavně v oblastech, jako je třeba Kalifornie. Pro nás je ale odstín odrážející 98,1 procenta světla spíše nevyhovující, tedy alespoň velkou část roku. Případné vyzkoušení ale necháme na vás, novinka se má začít prodávat za stejné ceny jako komerční barvy.

Zdroj: Purdue University

Petr Prokopec