Autoforum

/

Foto: Audi

Faktický dopad tohoto kroku je vzhledem k velikosti aktivit skupiny Volkswagen omezený, jeho morální rozměr je ale ohromný. EU vsadila na zelený socialismus a VW se s ochotou přidal, tohle jsou následky.

Minulý týden jsme vás informovali o oficiálně zveřejněném záměru skupiny VW a jí vlastněného Audi předčasně ukončit život elektrické Q8 a možná i zavřít bruselskou továrnu, kde se vyrábí. Důvody obou souvisejících kroků jsou nepřekvapivé - o luxusní elektrická SUV není takový zájem, jaký si automobilka malovala, a výroba v Evropské unii, zde dokonce v srdci EU, se stává neúměrně drahou.

Člověka orientujícího se v oboru opravdu nepřekvapí ani jedno - tlak na výrobu nechtěného zboží je neefektivní podobně jako samotná produkce v místech s tak drahými energiemi, nepružným trhem práce apod. Jít o výsledek nějakého přirozeného procesu, asi by nic ze zmíněného nebyl problém, jenže tak to není. Jde o přímý důsledek socialistického řízení ekonomiky EU, které den za dnem bere moc trhu a dává ji do rukou úředníků a politiků. V rámci Evropské unie musí hrát všichni se stejnými kartami, ale svět je poněkud větším místem a mimo EU snad žádná globálně významná země či jejich seskupení nesahá po takové míře regulace postavené okolo jakýchsi pseudozelených ideálů. Ekonomická neefektivita fungování takového uskupení je pak nevyhnutelná úplně stejně jako dříve v zemích RVHP.

Širší kontext celé věci nyní dodává agentura Bloomberg, podle níž by zavření bruselské továrny VW Group znamenalo vůbec první takový krok v historii firmy v celém regionu. Ačkoli by tedy případné zrušení produkce v hlavním městě Belgie nebylo technicky až tak zásadní, neboť jde o relativně malou fabriku zaměstnávající asi 3 000 lidí (jasně, kdo někdy viděl továrnu s aspoň 1 000 lidí, ví, že 3 000 je hodně, ale na poměry automobilek to není žádné monstrum), morálně by šlo o zásadní, bezprecedentní krok.

Volkswagen za brzy 100 let své existence, navzdory všem špatným časům a několika krizím zejména z přelomu 60. a 70. či 80. a 90. let na tom nikdy nebyl tak špatně, aby musel sáhnout po zrušení výroby v některé ze svých evropských továren. Nikdy. Firma zkrátka přes různé patálie nakonec pořád jen rostla a rostla, musela přijít až současnost, aby zjistila, že tento trend není možné udržet. Produkce aut v Evropě se stala tak dalece neefektivní, že je najednou podobná možnost vůbec poprvé v historii firmy reálně na stole.

A může na ni dojít, jak naznačují komentáře analytiků citovaných znovu Bloobergem. Ti z Deutsche Bank to nepřekvapivě označují „významný krok správným směrem”, neboť pro VW je setrvávání u neefektivních evropských aktivit potenciálně zničující. Ještě dál šli analytici Jefferies v čele s Philippem Houchoisem, podle nějž je už samotné uvažování skupiny Volkswagen o takovém kroku „možným ukazatelem restrukturalizačních opatření v evropském automobilovém průmyslu v nadcházejících letech”. Pokud VW překročí tento Rubikon, nemusí jít o zdaleka poslední krok tohoto druhu.

Ačkoli by případné preferování efektivnějšího zajištění výroby ze strany VW Group bylo vnímáno pozitivně pro další fungování společnosti jako takové, sama nutnost podobných restrukturalizačních kroků je dopadem předchozích špatných rozhodnutí společnosti. Ta - a s Audi v čele - živelně vsadila na naprostou většinou zákazníků nevyžádaná elektrická auta, což je potenciálně neefektivní samo o sobě. Čím víc nerentabilních investic tohoto druhu VW realizuje, tím víc bude muset hledat úspory jinde.

V širším kontextu jde pak pochopitelně o dopad politiky Evropské unie postavené okolo principálně neefektivní zelené doktríny, která blíže ekonomické zkáze posouvá celou EU. Je to zkrátka znovu dopad socialisticky řízeného hospodářství - jen tentokrát ne rudě, ale zeleně -, který ukazuje, jak málo jsme se dokázali poučit z dřívějších chyb. V momentě, kdy se o budoucnosti toho či onoho nerozhoduje na základě preferencí zákazníků, ale od zeleného stolu na základě jiných, pochybných, pokud vůbec nějak racionálních metrik, dopadne vždy nevyhnutelně tak jako vždy předtím.

Shodou okolností jsem se o víkendu setkal s jedním „automobilovým známým”, který je majitelem krásného Aera Minor a s oblibou vypráví příběh o tom, jak byl tento vůz evolučně zásadně vyspělejší než dobové Škody a firma za ním stojící měla šanci se na automobilovém trhu prosadit nejen v Československém, ale i světovém měřítku. Komunistická vláda ovšem po převratu rozhodla o tom, že to bude Škoda, kdo „dostane na starosti” výrobu lidových automobilů, a další debata se nevedla. Jak to dopadlo nejen se Škodou, ale s celým Československým hospodářstvím o 40 let později, snad ještě pamatuje většina z nás.

Nyní se nacházíme ve v principu stejné situaci, kdy je znovu politicky rozhodováno o tom, co je lepší a co a v jaké podobě si lidé mají kupovat. Nikdy to nefungovalo a nikdy to fungovat nebude - ať už se s bruselskou továrnou VW Group stane cokoli, je to jen vrácení moci nad trhem do rukou zákazníků, co zabrání další, možná znovu dekády trvající fázi ekonomického úpadku se vším, co s tím souvisí. Šance, že by se něco takového reálně stalo, jsou ale stále menší, ostatně se stačí začít zajímat o to, co na letošní léto plánuje česká vláda ohledně místní interpretace Green Dealu, jak shrnuje kupř. Echo24.

Zdroje: Bloomberg, Echo24, Audi

Petr Miler