Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Donedávna nepředstavitelný jednostranný krok největšího německého zaměstnavatele je realitou a ani mocné odbory nezmůžou nic. Problémem navíc není jen sám o sobě - když si tohle troufá VW, proč by se další firmy nepřidaly? Některé už to udělaly.

Když Volkswagen počátkem října začal otevřeně mluvit o to, že ukončuje program „jistoty zaměstnání” a chce zavírat továrny v Německu, mnozí to považovali jen za řinčení zbraněmi. A upřímně řečeno se jim nedivíme - pokud to myslíte vážně, takové kroky se podobným způsobem neavizují, takové kroky se prostě dělají. I my jsme tak s 50procentní pravděpodobností sázeli na to, že se přežene jedna mediální vlna, Volkswagen si nechá zacpat ústa penězi daňových poplatníků a pojede se dál bez větších změn.

Jenže tak to nedopadlo.

I když si pořád myslíme, že si regionální i státní politici dají záležet na tom, aby firmy neodešla z celé situace s prázdnou, vypadá to, že je skutečně „střecha v plamenech a v sázce všechno”. Jedna mediální vlna totiž nestačila, přicházely další a další, které provázely konkrétní kroky. Finanční šéf koncernu VW řekl, že razantní škrty jsou neodvratné, jinak firma do dvou let padne, nejvyšší šéf skupiny Blume následně v médiích vystoupil s tím, že ekonomická situace automobilky VW je alarmující a není možné dál sedět s rukama v klíně. Finanční šéf samotného VW pak rovnou dostal padáka a na jeho místo míří „Řezník”, jehož největší předností má být schopnost zvládat tvrdá jednání s bouřícími se zaměstnanci. Tohle zjevně není legrace.

Že to VW myslí smrtelně vážně, potvrdil včera odpoledne, kdy fakticky splnil první z hrozeb. Jak informuje Handelsblatt, automobilka bez dalšího váhání jednostranně vypověděla řadu kolektivních smluv, a to včetně té, která počítá s dříve probíranou „Jobsgarantie”, jak říkají Němci. Tedy s jistotou nebo zárukou práce pro všechny stálé zaměstnance. Ta VW od roku 1994, tedy po dlouhých 30 let znemožňovala realizovat „klasické” propouštění a zaměstnanecké stavy mohla snižovat jen skrze odchody do penzí, nedoplňování pozic opuštěných odcházejícími zaměstnanci apod. Tohle už ale nestačí.

Společnost v tiskové zprávě potvrdila, že jednostranné odstoupení od této dohody bylo doručeno odborům, a ta tak přestane platit ke konci roku. Podle dojednaných podmínek může VW o šest měsíců později, tedy od července 2025, propouštět dle libosti. Odbory jsou celkem nepřekvapivě v šoku, jak uvádí noz.

Zástupce odborové organizace IG Metall pro Dolní Sasko Thorsten Gröger uvádí, že jde o „bezprecedentní útok na společnou historickou kolektivní smlouvu” a že VW zmíněným krokem jen zbytečně eskaluje situaci. Očekával snahu o domluvu, s odbory ale o tomto kroku nikdo dál jednat nechtěl. „Je lepší řešit problémy společně a ne jít proti sobě. Jednostranným ukončením jistoty práce Volkswagen podrobuje společné rozhodování do jednoho z největších testů v historii společnosti,” řekl dále Gröger.

Nadšená nebyla ani zástupkyně zaměstnanců VW Daniela Cavallo, ta po mnoha bojovných prohlášeních poněkud rezignovaně konstatovala: „Společnost splnila to, co jsme čekali několik dní. Je to hořký den.” Zbytky bojovnosti v ní zůstávají, její naděje na další odpor ale působí marně od samého počátku. Cavallo totiž konstatuje, že VW bude muset najít cestu k nové dohodě, jinak opět vstoupí v platnost podmínky, které byly platné před rokem 1994. Ty znamenají delší pracovní dobu s plnou náhradou mzdy, další přestávky a vyšší příplatky za práci přesčas nebo víkendovou práci. Jenže to je to poslední, co bude VW vadit - problémem pro něj je příliš velká masa lidí, kterou musí zaměstnávat, ne flexibilnější menší řady zaměstnanců, kterým případně musí zaplatit víc, pokud pro ně bude mít práci. Pozice odborů tedy skutečně není tak silná, i proto VW postupoval jednostranně, zjevně nemá co ztratit.

Vedle zmíněného byla vypovězena i řada dalších kolektivních dohod, oznámil VW. Jedná se mj. o záruku pozdějšího zaměstnání pro stážisty či pravidla pro využívání dočasných (vesměs agenturních) lidských zdrojů. Podle zdrojů společnosti již dříve vedení skupiny projednalo a rozhodlo o ukončení smluv. Personální šéf Gunnar Kilian k tomu říká, že jde o jedinou cestu, jak může společnost čelit současným ekonomickým výzvám. Domluvit se s odbory na nových podmínkách do poloviny roku 2025 ale chce. „Toto období nám dává příležitost spolupracovat se zástupci zaměstnanců na hledání řešení, jak učinit Volkswagen udržitelně konkurenceschopným a odolným do budoucna,” řekl Kilian.

Před odboráři ale nyní stojí větší výzva, než si možná mysleli. Jak připomíná Spiegel perem Ursuly Weidenfeld, VW je symbolem německé ekonomiky a jeho problémy logicky děsí i jiné firmy nejen ve stejném oboru. Navíc nastavuje hranice toho, co je možné, takže pokud VW takto jedná s odbory, nikdo se nepozastaví nad tím, když to udělá jakákoli menší - tedy jakákoli - německá firma. Weidenfeld uvádí, že postup VW spustí vlnu a po jeho krocích svou „Jobsgarantie” zruší i Thyssenkrupp, další německý gigant.

Následovat pak může doslova kdokoli. Zatím smlouvy vypověděl VW jako značka, podobné má ale v platnosti do let 2029 resp. 2030 také Audi a Porsche, které jsou sice v jiných pozicích, ale když se kácí les... Němce tedy nečeká nic pěkného, jak ale připomíná znovu Ursula W., co je špatné pro německé zaměstnance, není nutně špatné pro německou ekonomiku. Ta by naopak pružnější trh práce potřebovala jako sůl a toto je jedna z cest.

Na závěr už jen perlička - socialistický ministr hospodářství Dolního Saska Martin Dulig označil podle Zeitu kroky VW za „děsivé”, není s nimi spokojený a požaduje jasnější vyhlídky do budoucna pro pracující. „Chyby managementu nelze přenášet na zaměstnance,” říká. Jednak je to absurdní vyjádření, především je třeba se ptát: I když vedení VW nesporně udělalo chyby, nejsou to v prvé řadě právě politici, kteří svými nesmyslnými požadavky přivedly manažery podobných forem před nemožné volby? Posuďte sami.

Zdroje: Volkswagen, Handelsblatt, noz, Spiegel, Zeit

Petr Miler