Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Současné kroky VW jsou pochopitelné, ale v reakci na co přichází? Pomineme-li jím nezaviněné horší makroekonomické klima, je to hlavně jeho soustavná touha vnucovat zákazníkům něco, co evidentně nechtějí. VW musí udělat pár kroků zpět, aby za rok nebo dva žil.

Je to hlavní, vlastně nejen automobilové téma tohoto týdne. Už od úterý se pomalu nemluví o ničem jiném než o ukončení programu „jistoty zaměstnání” ve všech šesti továrnách VW v Německu a o záměru firmy zavřít několik z nich ve snaze zvýšit ekonomickou efektivitu jejího fungování.

Když budeme tento krok vnímat izolovaně, nejde vlastně o nic až tak mimořádného, třebaže to z podstaty není nic příjemného. Továrny se ale zkrátka zavírají a otevírají a přesouvání výroby do míst, kde je možné ji zajistit efektivněji, je běžnou součást fungování velkých firem. Jenže tady jde o víc. V širším kontextu jsou z kroku, ke kterému dosud VW nepřistoupil za celou svou existenci (a naposledy zavřel nějakou továrnu na celém světě v roce 1988 v USA - to je 36 let zpátky!), zřejmé minimálně dvě věci.

Jednak jde o nevyhnutelný následek zelené socialistické politiky EU, kterou přestaly zajímat ekonomické dopady jejích rozhodnutí a slepě míří za ryze politickými cíli prakticky za každou cenu. Vaše účty za energie, vaše faktura za nové auto, vaše hypotéka na nové bydlení a tisíc dalších věcí by mohlo vypadat docela jinak, kdyby se EU nerozhodla zasahovat do tolika tržních mechanismů ve jménu „vyššího dobra” všeho druhu.

A jednak jde o (s výše uvedeným ovšem úzce související) dogmatismus samotné automobilky, která zřetelně ztratila kontakt s realitou potřeb a možností svých klientů, vysmívá se těm, jež na to upozorňují a strká před viditelnými dopady hlavu do písku.

Považte, že se české zastoupení VW rozhodlo mj. nás vyřadit ze seznamu médií, kterým rozesílá své tiskové zprávy. Asi aby se od nás náhodou nedozvědělo něco nelichotivého. Anebo to má být trest? Firma tedy trestá média tím, že omezuje pravděpodobnost toho, že budou informovat o jejích novinkách, přitom když sama budou chtít něco negativně komentovat, stejně všechny materiály najdou na mediálních portálech? Je to tak nelogické a absurdní. VW prostě začal žít ve svém vlastním virtuálním světě, lidem i kvůli tomu očividně nenabízí to, co žádají, a stále větší torza toho, co kdysi v reakci na jejich zájem vzniklo, prodává stále dráž.

Obojí logicky vede ke zmenšení trhu, před kterým varujeme řadu let, neboť má zcela logické dopady - pokud místo 7 milionů aut vyrobíte 6, 5 nebo 4 či ještě míň, logicky nepotřebujete takové kapacity na jejich výrobu, část aut by nikdo nekoupil. A v takovém případě jde rázem o hodně - o továrny, o jejich zaměstnance, o dodavatele všeho druhu... Omezení aktivit jedné velké automobilky bude mít ohromný, řekněme negativní multiplikační efekt. Ani nelze rozumně spočítat, čemu všemu to ublíží, neboť to zasáhne trh se vším od úklidových služeb až restaurační byznys v širokém okolí.

Přesto si s tím politici i manažeři firem zahrávají. A teď sklízí, co zaseli. Zavření nejméně dvou továren VW v Německu se zdá být nevyhnutelné, proto také včera nejvyšší vedení Volkswagenu předstoupilo před 25 000 zaměstnanců firmy, kteří se sešli ve Wolfbsurgu, a oznámilo jim, že situace je vážná a škrty nevyhnutelné.

Finanční šéf Arno Antlitz na setkání prohlásil, že firma „má rok, možná dva”, aby dala věci do pořádku, jak uvádí Reuters. Hlavní problém spočívá přesně ve výše zmíněném - společnost čelí nedostatečné v poptávce v objemu asi 500 tisíc vozů, které by dnes uměla vyrobit, ale nemá je komu prodat. To odpovídá kapacitě asi dvou závodů, proto budou muset skončit. A nevidí okolo toho cestu.

„Trh tam prostě není,” řekl Antlitz a má pravdu, ale proč? Krom zmíněných makroekonomických faktorů jde skutečně hlavně o dopad chybných strategických rozhodnutí vedení, které hazardérsky vsadilo vše na elektrická auta. Pokud by se dál soustředilo na „generování” dostupných racionálních typu Golf či Octavia, v současných problémech by nebylo. Zaměstnanci to vnímají podobně a Antlitze předem vypískali za skandování: „Auf Wiedersehen!” Tedy v tomto případě nejlépe přeloženo: „Sbohem!”

„Z Číny už nepřichází žádné šeky,” navázal na Antlitzova slova nejvyšší šéf skupiny VW Oliver Blume s odkazem na námi naposledy včera probíranou situaci automobilky na největším světovém trhu. Také ta má své příčiny mimo moc VW, ale znovu - i tam Němci tlačí své nekonkurenceschopné modely ID, ač mu trh jasně říká, že chce úplně jiná auta. Zrovna elektromobily se v Číně sice prodávat dají, ale jaké? Nesmysly za milion ani omylem.

Antlitzova slova o nutnosti něco udělat do roku či dvou znějí nadějně, ale vysvětlovat se dají různě. Udělá VW kýžený krok zpět a zapomene na svůj elektrický dogmatismus? Pochybujeme o tom, to spíš zmenší své aktivity, jeho problémy budou posypány penězi daňových poplatníků, protože socialistická vláda přece nenechá nikoho padnout, to už známe i od nás. A pak? Udělají se nějaké nové dotace na elektrická auta a jede se dál, však koho by zajímalo, co to způsobí za pár let.

Tohle je ovšem cesta do pekel, zametání problémů pod koberec a čekání na zázrak. Evropa se zoufale potřebuje vrátit k racionálnímu ekonomickému fungování, jinak pojde přesně tak, jako dříve nebo později pojde několik fabrik VW - v bolestné křeči vlastní, naprosto zbytečné a uměle vyvolané neefektivity.

Zdroje: Reuters, Volkswagen

Petr Miler