Autoforum

/

Foto: Ford

Říká se tomu cenová parita a je to obecně považováno za zlomový moment pro atraktivitu elektrických aut. Richard Parry-Jones říká, že se to stane okolo roku 2026, ale ne tak, jak si většina lidí myslí.

Nejspíše vám neuniklo, že některé státy zvažují v relativně blízké budoucnosti zavedení zákazu prodeje aut se spalovacím ústrojím. Ponechme nyní stranou reálnost těchto plánů, zvláště pokud se mají stát skutečností již během 10 nebo 15 let. Spíše se zaměřme na ceny, neboť ruku v ruce s danou strategií jdou také informace o výrazném zlevňování elektromobilů.

Mnozí lidé očekávají, že vozy s elektrickým pohonem by jednoho dne mohly být k mání za stejné sumy, jaké zákazníci platí za auta benzinová a dieselová. Sice by tím nebyly odstraněny jejich jiné nevýhody, jako je omezený dojezd a dlouhá doba dobíjení, jistě by je to ale zpřístupnilo širšímu počtu zákazníků, a mohlo by tedy jít o zlomový moment, který bude předcházet jejich většímu rozšíření. Dojde k němu ale někdy?

Přesně o tom se rozpovídal Richard Parry-Jones, jeden těch nejpovolanějších lidí, jaké si dovedeme představit. Jeho jméno vám nemusí nic říkat, jde ale o bývalého technického guru Fordu, který ve firmě působil v mnoha vysokých pozicích, mj. byl šéfem vývoje evropské odnože automobilky a postaral se o zrod takových legend, jako byla první generace Fordu Focus. Později byl jmenován technickým ředitelem celé automobilky a následně působil jako technický šéf Mazdy, kterou Ford svého času částečně ovládal.

Tento muž říká, že k vyrovnání cen mezi auty se spalovacím a elektrickým pohonným ústrojím dojde někdy okolo roku 2026. Pikantní ale je, že se tak nestane díky zlevňování elektrických aut, jak mnozí čekají, ty už podle britského technika podstatně levnější nebudou. Místo toho naopak máme čekat další umělé zdražování konvenčních vozů, až propast jednoduše vymizí z druhé strany. Konvenční auta jsou totiž dále a dále zatěžována dodatečnými náklady spojenými s anti-emisními systémy a když už se emise toho či onoho dostanou k nule, přijde daňové zatížení navíc třeba kvůli emisím CO2, tedy spotřebě paliva. To sice elektromobily spotřebovávají též, třeba v podobě uhlí nebo čehokoli jiného, neděje se tak ale přímo v nich, a tak jsou jejich provozem způsobované emise mylně označovány za nulové.

„Myslím si, že ve své podstatě jsou baterie mnohem dražší než současná technologie spalovacích motorů. Hlavním důvodem, proč se rozdíl mezi nimi zmenšuje, není zlevňování baterií - jakkoliv k němu mírnou formou dochází. Místo toho za tím stojí narůstající cena spalovacích pohonů. A oba tyto typy se někde potkají,“ míní Parry-Jones. Za dobrou zprávu pro zákazníky to přitom lze považovat jen stěží, neboť připravit se mohou na jediné - na stále dražší auta, bez ohledu na jejich pohon.

Někdejší technický šéf Fordu sice v tomto ohledu vyrukoval s menší nadějí, neboť uvedl, že cena baterií se dá snížit redukováním jejich mechanické ochrany, touto cestou ale asi půjde málokdo. Je tedy skutečně třeba se připravit na nevyhnutelné, čímž ve výsledku nebude jen zdražování. Parry-Jones dodává, že ony anti-emisní systémy se časem pro výrobce stanou tak drahé a dodatečné zdanění tak vysoké, že se jim je vlastně již nevyplatí spalovací auta vyrábět. Jejich nabídka tak bude stále menší.

Podstatné nicméně je, že podle Parry-Jonese i přes nevyhnutelný vývoj nelze minimálně v nejbližší dekádě očekávat výrazné zlepšení životního prostředí. K jeho znečištění totiž přispívá hlavně chemické zpracování prvků potřebných na baterie, které „nelze technologicky ovlivnit“. To znamená, že elektromobil bude za svými zákazníky přicházet s obrovským emisním batohem, který je následně třeba vykompenzovat. A to už víme, že někdy vůbec není možné.

Parry-Jones tak naznačuje, že do budoucna se velmi sledovanými stanou data týkající se elektřiny, což ale znovu provoz aut jen zdraží - už dnes mají třeba v Německu se stále omezenými „zelenými” zdroji s cenou elektřiny problém. Parry-Jones jen kvůli tomu elektromobily neshazuje, konstatuje nicméně, že v rámci emisí CO2 bude třeba čekat opravdu dlouho, než bude nežádoucí počáteční emisní stopa nějak vykompenzována.

Dokud bude energie ze značné části vznikat spalováním uhlí, jako je tomu kupříkladu v Česku nebo ještě více v Polsku, pak s elektrickým pohonem aut neděláte nic jiného, než že stěhujete emise z jednoho místa na druhé. A to je prospěšné jen stěží. Tlak na dostatek čisté elektřiny pak nevyhnutelně povede k dražšímu provozu dražších aut - vybrat v tomto případě správné řešení opravdu nebude jednoduché.

Richard Parry-Jones působil na nejvyšších technických pozicích Fordu v době jeho zlatých časů, jako tehdejší šéf vývoje stojí mimo jiné za zrodem první generace Fordu Focus. Foto: Ford

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec