Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Inovace milujeme, ale musí dávat smysl. K čemu je volant, na kterém si jiní vylámali zuby, ve spojení s technickým řešením, na kterém si je vylámali též? Uniká nám to, na kulatém volantu precizně ovládajícím řízená kola není nic přežitého.

Bude to znít tvrdě, ale zdá se, že výrobci aut přichází se stále větším množstvím náhražek funkčních řešení, po kterých nikdo nevolal. Není to tak, že bychom byli odpůrci pokroku, je to přesně naopak, jen ho jaksi nespatřujeme v čemkoli, co automobilka svévolně označí za lepší řešení než to, které už známe. Na tomto místě by jistě šlo znovu otevřít debatu na téma pohonů aut, nakonec ale stačí pohled na některé drobnosti a vidíte, že spousta údajných inovací přichází jen jako vynucená náhrada dobře fungující věci, které představují možná i jeden krok vpřed, ale současně dva vzad.

S jednou takovou se momentálně pochlubil Mercedes-Benz, který od příštího roku začne některé své vozy osazovat „řízením po drátě“, tedy technologií steer-by-wire, která tradiční mechanické spojení volantu a předních kol nahrazuje elektrickým kabelem. Třícípá hvězda toto řešení popisuje jen s pomocí superlativů, jako je výjimečná odezva či rychlejší reakce, realita je ale přesně opačná a snad ani nemůže být jiná. Jde navíc o způsob ovládání, který má spoustu negativ, jež z „fyzických” řešení neznáme, zejména co se týče spolehlivosti. Ostatně všichni, kdo to s ním dosud zkusili, se spálili a někdy vzali znovu zavděk klasikou.

Je to prostě typická věc, kterou je velmi složité vyvinout tak, aby aspoň solidně emulovala to, co dobře známe, je to něco jako umělý zvuk auta. A její přínosy jsou velmi zanedbatelné - týkají se obvykle jen konstrukce auta (žádné fyzické spojení volantu a kol dává víc prostoru ke kreativitě) či nákladů výrobce (všechny modely mohou použít stejné řízení), což jsou faktory, které zákazníka v podstatě nezajímají. Nemáme to rádi a nevíme, co by musel Mercedes vymyslet, abychom postoj změnili - auto se přes steer-by-wire v prvé řadě nedá tak dobře řídit, což je klíčové.

Aby toho nebylo málo, systém nebude spojen s tradičním kulatým volantem, nýbrž typem „yoke“, který nepočítá s horní a dolní částí věnce. I to je řešení, které spoustu věcí komplikuje, v zásadě není možné spojit normální silniční auto s řízením tak ostrým, abyste po volantu nemuseli přehmatávat jako ve Formuli 1 (a i tam je nakonec třeba v určitých situacích přehmátnout, byť to není běžná jízda). A jakmile přehmatávat musíte, z „yoku“ se stává „joke“, ovšem dost špatný. Benefitem přitom podle Mercedesu má být lepší výhled na přístrojový štít (co to je za hodnotu?) a Němci zmiňují i snadnější nastupování a vystupování (což lze řešit i jinak, zvlášť u elektricky nastavitelných sloupků). Vrcholným argumentem tedy asi je „víc zábavy ve chvílích, kdy aktivujete autonomní řízení”. Tak dobře, jen nevíme, co si pod tím představit.

K jedné z výtek automobilka zmiňuje, že s tímto volantem nebude třeba přehmatávat, neboť uzpůsoben mu bude i převod řízení a tudíž se místo ručkování budete pohybovat pouze v rozsahu 170 stupňů. To ovšem znamená nutnost extra variabilního převodu, který definitivně zabije zpětnou vazbu. A bude-li se nastavení převodu odvíjet od něčeho jiného než rychlosti, bude ovládání kol ještě pomalejší a nepříjemnější.

Mercedes dále uvádí, že s novou technologií najel přes milion kilometrů v laboratořích a podobnou vzdálenost v testovacích areálech i na reálných silnicích. Navíc se dušuje, že řidič vždy bude mít energii, aby dokázal zatočit, a to díky záložnímu zdroji. Nemám důvod tomu nevěřit, ale i to připomíná, jak složitá věc to je. Jak bude fungovat třeba u dvacet let starých aut? Pokud to nebude osina v zadnici u nových aut, u těch ojetých jí velmi snadno může být.

Před nedávnem jsem přitom testoval Opel Grandland, jehož displej za volantem se opravdu razantně zmenšil. Vůbec mi to ale nevadilo, neboť jsem na něj stejně nekoukal, místo toho mi veškeré potřebná data nabídnul head-up displej. V ten moment jsem si říkal, že tradiční přístrojové štíty jsou možná přežitkem. Pokud to vidíte podobně, argument s výhledem „za volant” tím definitivně padá.

Němci tak začínají připomínat tonoucího, který se zoufale snaží zachytit každého záchranného stébla. Zjevně jim ale nedochází, že pokud nejde o pořádnou větev, mohou skončit hlouběji pod hladinou, než by tomu bylo bez onoho natažení. Ale kdo já vlastně jsem, abych tu poučoval nejstarší automobilku světa, že? Její aktuální situace jasně naznačuje, že ve Stuttgartu všechno dělají správně.

Zdroj: Mercedes-Benz

Petr Prokopec