Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Řešení vychází z principu fungování vesmírných sond. Elektřinu ale nevyrobí z radioaktivních prvků.

Asi neobjevíme Ameriku, když zmíníme, že pohonné jednotky kromě výkonu přenášeného na kola produkují také teplo. To bohužel uniká do okolního prostředí bez jakéhokoliv dalšího využití, což je škoda zejména u Bugatti Veyron. V případě standardní verze totiž osmilitrový šestnáctiválec se čtyřmi turbodmychadly disponuje silou zhruba 3 000 koní, ovšem pouze třetina slouží k samotnému pohonu. Každým sešlápnutím plynového pedálu tedy dochází k enormnímu plýtvání, přičemž podle některých by daná energie vystačila k zateplení stovky domů po celou zimu.

Nejrychlejším vozem planety se ovšem dnes zabývat nebudeme, i když nám pomohl osvětlit princip fungování současných spalovacích motorů. Během jednoho roku bychom se ovšem mohli dočkat radikální změny, za kterou stojí NASA. Její laboratoř Jet Propulsion Laboratory alokovaná v Pasadeně si zaregistrovala patent na široké využití technologie pro získávání elektrické energie z odpadního tepla, jejímž základním stavebním kamenem je minerál skutterudit.

Americká vesmírná agentura přitom v krátkém tiskovém sdělení dodává, že daná technologie může být využita napříč všemi průmyslovými segmenty včetně toho automobilového. Zde by ze slitiny obsahující skutterudit bylo vyrobeno výfukové potrubí, které by u hybridů dokázalo zpětně generovat nemalé množství elektrické energie. Prodloužen by tak byl „bezemisní“ dojezd a navýšena efektivita pohonné jednotky.

Je přitom možná až paradoxní, že ačkoliv do hybridizace a elektrifikace vkládají nemalé finanční prostředky automobilky či různé světové organizace nebo dokonce vlády, obdobná technologie stále není nikde komerčně využívána. Z toho důvodu NASA počítá s jejím urychleným nasazením, neboť první produkty založené na skutteruditu by měly být v prodeji během následujících tří měsíců. Pravé možnosti tohoto řešení ale objasní až bližší informace o jeho efektivitě a ceně.

My přitom jen můžeme dodat, že NASA má s vývojem termoelektrického materiálu nemalé zkušenosti. Na podobném principu totiž pracují i sondy Voyager 1 a Voyager 2, které plují vesmírem již více než 35 let. Je však třeba dodat, že v jejich případě jsou využívány radioisotopové generátory, které na elektřinu mění teplo vzniklé během rozpadu radioaktivního prachu.

Petr Prokopec