Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Že jsou nové automobilové modely stále těžší, máme před očima každý den, pravidelně si nad tím stýskáme. Ani tak by ale člověka nenapadlo, jak ohromným způsobem a v jak krátkém čase nabraly nové vozy na váze se všemi problémy, které s tím souvisí.

Když jsem před lety vybíral rodinné auto, byly pro mne klíčové dvě věci - jednak velikost a přístup do zavazadelníku, jednak hmotnost. V prvním případě za tím stál fakt, že má žena byla v očekávání a tudíž bylo třeba řešit snadné nakládání a vykládání kočárku. Tomu nejlépe vyhovovala Kia Cee'd SW, která má hranu zavazadelníku posazenou velmi nízko. Nákladový otvor je navíc značně široký. Ve finále tak kočárek dovnitř zapadnul jako malina, aniž by karoserie doznala újmy.

Pohled do technických parametrů pak jednoznačně vedl k tomu, že volba padla na 1,6litrový atmosférický motor. S ním je totiž Cee'd o podstatných 100 kilo lehčí, navíc v čelních partiích. Daleko lépe je tak potlačena nedotáčivost, nižší hmotnost má navíc příznivý vliv také na spotřebu, i když v tomto ohledu by si diesel jistě vedl ještě o trochu lépe. Na druhou stranu by však po většinu času odváděl svou práci ve městě, kde by nedocházelo na čištění filtru pevných částic.

Není tomu přitom dlouho, co jsem měl na test Ceed SW třetí generace. Verze osazená přeplňovanou jedna-pětkou a automatem vážila 1 524 kg, pokud jsem v ní jel sám. Jakmile se však na palubu naskládala celá rodina a děti vyplnily zavazadelník svými hračkami, rázem se již korejské kombi pohybovalo u 1 880 kg, což je jeho největší technicky přípustná hmotnost. Mnou vlastněné kombi má přitom na kontě 1 316 a 1 820 kg, z praktického hlediska je tak využitelnější.

Korejci se nicméně v rámci nabírání hmotnosti vůči konkurenci drží ještě hodně při zemi, posun Ceedu v tomto směru vlastně vůbec nelze označit za problém. Jak totiž spočítali kolegové z Autocaru, nová auta nabrala za posledních sedm let v průměru takřka 400 kilo (!) nadváhy. V období 2016 až 2023 se totiž průměrná hmotnost zvedla z 1 553 na 1 947 kg. Zčásti za tím stojí stále větší popularita SUV, u nichž kolegové v roce 2016 naměřili v průměru 1 722 kil. Loni se nicméně již jednalo o 1 985 kg. Jen na tento segment ale vše svádět nelze.

V roce 2016 totiž třeba Škoda Kodiaq vážila o 246 kilo víc než tehdejší Superb, zatímco takový Jaguar F-Pace byl o 180 kg těžší než sedan XF. Nicméně loni byl již rozdíl mezi SUV a ostatními karosářskými variantami pouze 38kilový. Výrobci totiž začínají nová auta zatěžovat stále větším množství balastu, které málokdo vyžaduje, každý ho ale dostane. Že s tím mají co do činění také nařízení Evropské unie, asi není třeba dodávat.

Dalším důvodem, proč se kila urvala ze řetězu, je nepřekvapivě elektrifikace. Byť na první pohled je třeba říci, že rozdíl necelých sto kil (1 991 kg versus 1 897 kg) mezi bateriovými a spalovacími vozy nepůsobí tak dramaticky. Jenže vozy jako třeba Kia Picanto startují na pouhých 914 kilech, zatímco Mercedesu EQS SUV kolegové naměřili šílených 2 899 kg. V té chvíli lze zcela zapomenout na jakýkoli případný ekologický přínos, veškerá možná pozitiva totiž maže právě neefektivní přesun tak obrovské masy hmotnosti.

Picanto pak není zmíněno náhodou, vede k třetímu důvodu oné obezity. Regulace EU totiž soustavně vedou ke zmenšování segmentu malých aut, jejichž hmotnost může být snadno podtunová. Přitom zrovna tyto vozy lze brát jako maximálně ohleduplné vůči životnímu prostředí, neboť díky malému počtu kil si vystačí s malými motory. A i když ty jsou spalovací, na okolí mají daleko nižší dopad, než když musíte uhelnou elektřinou krmit takřka třítunový Mercedes bez výfuků.

V honbě za vyšší bezpečností a udržitelností tak úřady dosáhly pravého opaku. Těžká auta totiž mohou při kolizi způsobit mnohem horší následky, navíc je k jejich rozpohybování třeba daleko více energie - ať už v jakékoli formě. Jenže zkuste něco takového vysvětlit lidem, kteří se v jednu chvíli vážně zabývali tím, že budou regulovat dokonce i množství vody ve splachovacích nádobkách záchodů.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec