Autoforum

/

Foto: REPS, tiskové materiály

Nic proti inovacím, ale opravdu někdo vidí řešení v tak komplikovaném systému s nejasnými provozními náklady i dopady na okolí? Elektrickou energii lze vyrábět všelijak, ale proč by zrovna tato cesta měla být vyzdvihována před nespočtem ostatních?

„Tati, a prdí taky hadi?“ ptal se Pepino svého otce ve snímku S tebou mě baví svět. Odpovědět mu můžeme my, a to kladně. Třeba korálovec arizonský užívá tuto „taktiku” k zastrašení predátorů. Jeho projevy jsou proto velmi hlasité a slyšitelné na metry. Stejně se ale - obvykle bez taktických úmyslů - projevují také lidé, přičemž jejich „větry“ jsou složeny z dusíku, vodíku, kyslíku, metanu a oxidu uhličitého. To znamená, že jsme v podstatě chodícími zdroji energie, neboť v každém upšouknutí se skrývá přes 0,11 Wh elektrické energie, jak uvádí Heatable.

To samozřejmě není nějaké velké množství, ovšem kdyby se vám to „povedlo” 10krát za den, pak jste za rok na víc jak 0,4 kWh. Vynásobte to 10 miliony a máte 4 megawatthodiny, to už zvládne živit víc než 1 rodinný dům po celý rok. A to přece není špatné, z prdu... Stačí je začít jímat, zpracovávat a šup s tím do sítě, vzhledem k přítomnosti metanu a CO2 navíc výrazně klesnou i emise skleníkových plynů.

Je to hloupost? Samozřejmě je, neberte nás vážně ani na moment. Berte to jen jako ukázku toho, že vyrábět elektřinu na oko z ničeho lze lecjak. Když si ale přidáte další náklady s tím spojené, které nevyhnutelně vzniknou při snaze jakoukoli jinak zmařenou energii jímat, zpracovávat, transformovat a rozvádět, zjistíte, že jste investovali strašně mnoho do strašně malého efektu.

Proto pravidelně žasneme, s čím jsou také někteří schopni přijít. Spojitost s oním sice přirozeným, ale jinak nepříliš obdivuhodným lidským projevem se v tomto případě nabízí i jinak. Rakouský start-up REPS totiž uvedl v život systém, který je okamžitě žhavým kandidátem na hlavní cenu v pomyslné anketě Leštěný prd roku 2025. Z definice vrchol toho, „co se na první pohled tváří jako významné, inovativní nebo hodnotné, ale ve skutečnosti jde o bezcennou záležitost, planý humbuk nebo marketingový trik”.

REPS totiž v v Hamburgu spustil pilotní program své „silniční elektrárny“, nápadu dnes sedmadvacetiletého Alfonse Hubera, který se už před léty začal zabývat brzděním těžkých náklaďáků, při kterém je promrháno velké množství energie. „Celý rok jsem kalkuloval a simuloval všechno možné. Měl jsem toho plný notebook,“ uvádí. Nakonec se mu povedlo přijít se systémem, který dokáže generovat elektřinu zásadně efektivněji než běžné dynamo, a to právě s pomocí brzdících kamionů.

Jeho podstatou jsou do silnice zapuštěné ocelové pláty, které kamion při přejetí stlačí do vozovky. A právě tento pohyb generuje mechanickou energii, kterou systém následně převádí do elektrické. Čím víc kamion přitom brzdí, tím větší tlak vytváří, patentovaný energetický konvertor s instalovaným magnetem se pak stará o zbytek.

Pokud si říkáte, že tím nemůže vznikat mnoho elektřiny, pak nejste daleko od pravdy. Je to víc než zkraje řečené, přesto je třeba přejetí 16 brzdících kamionů optimálním způsobem, aby byla vygenerována 1 kWh elektřiny. Není to nic, ale uvážíme-li, že roční spotřeba elektřiny v Česku se pohybuje okolo 70 TWh, tedy 70 000 000 000 kWh, bylo by třeba 1 120 000 000 000 přejetí kamionů po této ploše, tedy 1,12 bilionu opakování. Nepřijde nám to jako moc podstatné vzhledem k tomu, co může být na druhé misce vah, ale o tom až za chvíli.

Existuje řada důvodů, proč se projekt rozjel v hamburském přístavu. Ten chce do roku 2040 být klimaticky neutrální, což je s ohledem na velké množství lodí a kamionů, na které se dovezené zboží vykládá, velmi ambiciózní mise. Ze studie nicméně vyplývá, že pokud by zde bylo instalováno 229 takových kolektorů (kde, jak?), ročně by vygenerovaly okolo 10 gigawatthodin. Tím by se emise produkované dopravou v přístavu snížily o takřka 10 procent.

Nikde bohužel není uvedeno, s jakými výrobními a provozními náklady je systém spojen, jaký má vliv na hlučnost a vibrace v okolí, zda neškodí samotným kamionům a jejich podvozkům, prostě nic. Tohle všechno může dohromady znamenat větší náklady, než jaký systém znamená přínosy. Něco tu generuje ale zkrátka elektřinu na oko z ničeho a to v dnešní době stačí - stejně jako stačí, že elektromobil nemá výfuk a najednou má na oko nulové emise, dál se nepočítá.

REPS navzdory tomuto počítá s tím, že již příští rok obsadí svými kolektory také přístav v Barceloně a namířeno má rovněž do italské Bologně. A tušíme, že místní firmy i úřady k tomu budou vstřícné. Možná by jim zisk ceny Leštěný prd roku 2025 pro tento systém pomohl otevřít oči, zvážíme nominaci...

Zdroj: REPS, Focus, Heatable

Petr Prokopec