Autoforum

/

Foto: BYD

Je to věc, na kterou svět elektrických aut čeká jako na smilování, a tak se zprávy o brzkém nasazení baterií s tuhým elektrolytem do sériových aut jevila jako zlomová. Nic takového se ale nestane, třebaže došlo na vyřešení alespoň jednoho stěžejního problému.

Říká se, že víra hory přenáší. Fanoušci elektromobilů ji musí mít opravdu spousty, neboť jimi favorizovaný pohon už přes 100 let naráží na tytéž překážky, přes které se nedostal ani Ferdinand Porsche. Od roku 1900 se pochopitelně mnohé změnilo, ale přestože s moderními bateriemi dojedete dál a klesla i jejich hmotnost, na vyrovnání spalovacích aut to ani zdaleka nestačí. Tedy reálně. Jinak jsou ovšem vychvalovány až na půdu za pomoci zkreslených informací.

Tento týden se v čínských médiích objevily zprávy, že tamní automobilka BYD již takřka rozlouskla dosud nerozlousknutelný oříšek. Ve svém ústředí v Čchung-čchingu totiž měla vkročit do finální testovací fáze baterií s tuhým elektrolytem. S těmi jsou v posledních letech spojovány největší naděje, neboť nabídnou vyšší energetickou hustotu. To lze zužitkovat dvojím způsobem, z nichž první vede k navýšení dojezdu. Druhý pak počítá se stejným číslem jako u lithium-iontových baterií, ovšem při nižší hmotnosti.

Kromě toho zde máme také pokles rizika samovznícení, tuhý elektrolyt je totiž nehořlavý, nekorozivní a neprchavý. Pozitiv tedy opravdu není málo a pokud by BYD byl schopen toto řešení dostat do sériových aut ve velmi brzké době, byl by pochopitelně na koni. Realita nicméně tak růžová není.

BYD se totiž od článků distancoval a dokonce je označil za „fake news“, tedy za falešné zprávy. Neznamená to pochopitelně, že by automobilka na nových bateriích nepracovala. Ovšem ve finální testovací fázi opravdu není. Přičemž dle expertů nemůžeme průlom na tomto poli očekávat dříve než za 10 let. A nikde není psáno, že se alespoň to opravdu stane. Ostatně nemalé naděje jsou spojené také s bateriemi, u nichž je lithium nahrazeno sodíkem.

Tento typ nicméně dnes dáme stranou, věnovat se místo toho budeme ještě chvíli tuhému elektrolytu. Jednou z jeho slabin jsou totiž tzv. dendrity. Tedy malá vlákna ve tvaru větviček, jenž se mohou dostat na povrch lithia. Následně pak mohou onen tuhý elektrolyt penetrovat, stejně jako může dojít na jejich zkřížení. To by v podstatě vedlo ke zkratu, jenž by ale kvůli obsaženému lithiu vedl k mnohem většímu výbuchu, než k jakému dochází při dobíjení standardních baterií.

Vědci z technického institutu v Massachusetts vedeni profesorem Yet-Ming chiangem nicméně dlouhověký problém zvládli vyřešit. Dle nich byl přitom daný objev „překvapivý a nečekaný“. Stejně jako kdokoliv další si totiž lámali hlavu, jak je možné, aby velmi měkký kov prorazil tvrdý. Nakonec zjistili, že za tím stojí jemné prasklinky, k nimž dochází při nabíjení a vybíjení. Podstatné však je, že za tím není elektromechanický proces, ale pouze ten mechanický.

Tým přitom musel vyvinout průhledný elektrolyt, aby dokázal sledovat, co přesně se uvnitř baterií děje. Následně pak zjistil, že dendrity zvládne ovládat pomocí navyšování či uvolňování tlaku. Je přitom podstatné dodat, že malé „větvičky“ tím z baterií nemizí. Kontrolován je nicméně jejich pohyb. Na vyřešení daného problému tedy sice došlo, ovšem branže se stále nachází na velmi dlouhé cestě. Zda dorazí do cíle, kde bude čekat kýžená odměna, je stále ve hvězdách.

Zdroj: Late Auto, ,

Petr Prokopec