Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nadpis tohoto testu není pouhým popisem reality. Na rozdíl od předchůdce se totiž jízdní projev novinky liší od sedanu jen málo.

Motor se přes zimu charakterem nenakazil

BMW si pro první prezentaci nového kombi zvolilo verzi 328i s dvoulitrovým, jedním turbodmychadlem přeplňovaným čtyřválcem pod kapotou. Nemyslím si přitom, že by to bylo to provedení, kterým by se mnichovští chtěli před celým světem chlubit, mají v nabídce i lepší motory. V tomto případě to ale byla jediná možná volba. Vůz totiž vstupuje do prodeje pouze se třemi agregáty - krom varianty 328i i můžete objednat jen čtyřválcový diesel 20d se 184 koňmi a šestiválcový 30d s 258 hřebci.

Paleta dostupných pohonných jednotek se časem jistě zásadně rozšíří (už brzy bude možné navíc volit z verzi 316d, 318d a 320i). Ale i kdyby v době první prezentace byly k mání také ty, stejně bych skončil za volantem 328i - pokud chcete vybrat motorizaci, kterou můžete smysluplně ukázat lidem z Kanady, Portugalska, České republiky, Hong Kongu i Japonska, musí to být ta benzinová, neboť diesely jsou mimo Evropu vesměs na okraji zájmu. A 320i by asi více parády nenadělala.

Tím ovšem nechci naznačit, že by jízdní projev 328i Touring byl nějak ostudný, byl zkrátka úplně stejný jako u testovaného sedanu. Motor z vylíčení faktických vlastností nemá větších slabin - jeho solidní výkon, docela malé prodlevy, slušný rozsah použitelných otáček i spotřeba, která se při aktivnější jízdě pohybuje někde na úrovni předchozích šestiválců, těžko zarmoutí. V praxi mu ale chybí charakter.

Jsem přitom přesvědčen, že tohle je ta vlastnost motoru, která vám vykouzlií úsměv na tváři, aniž byste museli jet nějak mimořádně rychle, nebo se mermomocí snažit využít drobných předností atmosférického víceválce. Je zkrátka příjemné šlápnout na plyn a dočkat se okamžité, třebaže nikoli dramatické reakce za krásného zvuku gradujícího až za hranicí sedmi tisíc otáček. Tohle nový 28i nemá, po šlápnutí na plyn se během chvilky tiše posune někam k 6 000 ot./min a tam vám zasalutuje se slovy: „Hotovo, pane.” Víc není kde brát.

Co se proti sedanu jevilo trochu jinak byl zvukový projev. Ne snad, že by čtyřválec někde v mezičase přišel k nějakému orchestrálnímu projevu, to leda že by ho začal vypouštět z reproduktorů audiosystému, byl ale o něco tišší. A nemyslím si, že šlo o odhlučnění, samotný motor postrádal zejména onen hrubý, „cvakavý” projev ve sférách mezi volnoběhem a dvěma tisíci otáček. Vylepšení? Nebo pouze méně najetých kilometrů? Uvidíme časem, každopádně se projevoval příjemněji, jemněji a dával o sobě znát jen když jste mu ve vyšších otáčkách šlápli na krk. Pro primárně komfortní kombi s trochu nadstandardními ambicemi docela vhodný projev.

U spotřeby paliva není mnoho co řešit, vyzkoušel jsem pouze jeden režim, řekl bych „typicky trojkový”, tedy jakýsi klidný, ale svižný přesun, kdy pomalejší auta musejí být předjeta a pár technických úseků využito k o něco ostřejší jízdě. Apetit motoru pohybující se kolem 13-14 litrů benzinu na 100 km je očekávaná hodnota při podobné jízdě, která ani neurazí, ani nenadchne.

Motor 28i je zkrátka i u trojkového kombíku jakási zlatá střední cesta, takový ultrarozumná volba. Dejte si jeho vlastnosti do excelové tabulky a vyjde vám na konci vždy on - poměr výkonu, ceny, spotřeby a všech podobných exaktně definovatelných vlastností je prostě optimální. Chybí mu jen ten charakter, který byste mohli u BMW automaticky očekávat. Tady se rozehřívá rozum, srdce zůstává chladné.

Na „osmnáctkách” ještě jemnější

Nyní se konečně dostávám k tomu, co mě na nové F31 zaujalo nejvíce - její jízdní vlastnosti. Ne snad proto, že projev vozu byl v tomto ohledu vyloženě superskvělý (jakkoli v rámci toho, co nabízí konkurence, by mohl i o toto označení usilovat), byl ale prakticky stejný jako u sedanu. A to je něco, co jsem po předchozích zkušenostech nečekal.

Je tedy třeba říci, že sedan nenasazuje laťku „jízdní záživnosti” bůhví jak vysoko, alespoň po prvních metrech jízdy určitě ne. Jeho předností je neutralita, nikoli „akčnost”, a ta při klidné jízdě spíše nudí. Jenže stačí přidat trochu rychlosti a z nudné neutrality se stává zábavná jistota až do roztrhání asfaltu. A kombík se neprojevoval jinak.

Dokonce bych řekl, že se projevoval ještě lépe. Nepřičítám to ale onomu baťůžku, nýbrž menším, 18" kolům, které jízdu zbavily trochy prkennosti. Tím nechci říci, že by na 19" byla nějak zvlášť tvrdá, přečtěte si předchozí test a dojdete spíše k opačnému závěru, mluvím o prkennosti vertikální, nikoli horizontální, dá-li se to tak říci.

Vezměte si do rukou dlouhé dřevěné prkno za jeden konec a jeho druhým koncem jezděte po asfaltu. Prkno ovládáte, dělá dokonce na milimetr přesně co chcete, jakákoli ladnost ale tomuto pohybu chybí - když ho chcete poslat na druhou stranu, musíte ho vší silou zastavit a znovu rozpohybovat. Udělejte následně totéž s podobně tvarovaným předmětem, akorát z trochu poddajnější pryže a zjistíte, že pro převrácení druhého konce do protipohybu už stačí pohyb jen zmírnit, materiál sám dokončí dříve započatý pohyb a dokáže využít své setrvačnosti i pri zahájení přesunu na druhou stranu. Není to tak přesné, nakonec se vám ale takovou gumou bude pracovat lépe. A přesně takový pocit jsem měl z F31 na 18" kolech ve srovnání s F30 na „devatenáctkách”.

Vozu přitom zůstala lehkost, jistota, neprojevování setrvačných tendencí na terénních vlnách a ještě tím byla umocněna schopnost filtrovat nerovnosti - runflaty se připomínaly jen na velkých, příčných rázech. Svou roli jistě hrál i adaptivní podvozek, ten sám o sobě to ale nedělá - už v minulosti jsem zmiňoval, že nová trojka se na „ocelovém” zavěšení může chovat lépe a poddajněji než na tom adaptivním.

Zkrátka a jednoduše, tohle auto na rozdíl od E91 netrpí onou nekonečnou otupělostí, předchozí 325i (se kterou je mimochodem nový Touring 328i ze strany BMW trochu vychytrale přímo srovnáván, i když nahrazuje spíše rychlejší 330i) byla prkno na entou. Novinka je jízdně mnohem atraktivnějším zbožím, v testovaném provedení dokonce více (nemusíte jezdit tak rychle, abyste její přednosti poznali) než sedan.

Dobrý dojem ale pochopitelně nedělají jen jízdní vlastnosti. Tohle auto nabízí především velmi kvalitní jízdu při běžném přesunu, kdy vás bude těšit zejména akustický komfort ve všech směrech i zmíněný poddajný podvozek. Na palubě jistě nermoutila ani téměř plná výbava stavící na výchozím provedení Luxury - zejména sportovní sedadla vracela vnímaní vozu tam, kam jsme zvyklí, konfigurace dříve testovaného sedanu s takřka rovnými, přesto koženými „sicnami” nebyla zrovna ideální.