Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Novinka předchozí kombík britské značky překonává ve všech směrech. Na úzkých cestách je dokonce lepší než BMW, interiér ale má své limity.

Kombík asi není pro Jaguar zrovna tím nejtypičtějším šálkem čaje. Ostatně, ještě před rokem byste zřejmě nenašli jediného člověka, snad s výjimkou šéfdesignéra značka Iana Calluma, který by předchozí praktické modely skákajícího kocoura nosil ve své hlavě. Přitom se nedá říci, že by předchozí verze, ať už přímo od automobilky, nebo ty vzniklé pozdějšími konverzemi, byly vyloženě špatné. Zvláště při pohledu na Lynx Eventer se člověku ještě dnes mohou podlamovat kolena. Není ostatně divu, dlouhá příď tak nějak evokuje legendární E-Type, záď pak dává vzpomenout na BMW Z3 Coupe. Dort pejska a kočičky to ovšem rozhodně není, spíše máte při spatření dvoudveřového modelu s karoserií typu Shooting Brake pocit, že přesně takhle má vypadat (a chutnat) typický britský trifle (tradiční to dezert).

Zrovna s tímto vozem přitom Jaguar nemá skoro nic společného, tedy pochopitelně až kabriolet XJS, který posloužil britské společnosti Lynx jako základ celé konverze. Ta zabrala vždy 14 týdnů, díky čemuž ve výsledku vzniklo jen 67 exemplářů. Poslední byl přitom vyroben již v novém miléniu, konkrétně v roce 2002 - v době, kdy druhá generace modelové řady XJ již 12 let nefigurovala v nabídce automobilky. Založen byl proto na limitovaném modelu XJR-S, jehož vývoj pro změnu Jaguar svěřil závodnímu týmu Tom Walkinshaw Racing. A to z důvodu společného úspěšného působení v Le Mans, které vyvrcholilo celkovým vítězstvím v roce 1988.

Součástí každé objednávky Lynxu Eventer přitom nebylo pouze navýšení objemu zavazadlového prostoru na 1 103 litrů, ale především komplexní fotodokumentace, jež mapovala celou přestavbu. Věrně tak ukazovala, jak se poněkud nevzhledné zadní podpěry a kryt plátěné střechy mění v nástavbu, jež v létě pobrala dva páry golfových holí či několik loveckých kulovnic, v zimě pak kompletní lyžařskou výbavu celé britské rodinky. Jaguar byl na základě úspěchu kombíku Eventer několikrát dotazován, zda nepřijde se svou troškou do mlýna a možná i proto jeden takový o pár let později vytáhl.

Kombíky Jaguaru šlo spatřit i dříve

Než se k němu dostaneme, vzpomeňme ještě jednu konverzi. Na starosti ji měla firma Ladbroke Avon, která jako základ rovněž použila Jaguar XJ třetí generace. A to dokonce ve verzi sedan, čímž měla nabízet nepřekonatelnou praktičnost. Design Anthonyho Stevense však více připomínal pohřební vůz než divokou kočku z Coventry, která pod kapotou hostí motor V12. Díky tomu firma nakonec v průběhu 80. let minulého století udala jen 20 exemplářů, přestože původně počítala s 250kusovou limitovanou sérií.

Ladbroke Avon Jaguar XJ Estate

Kombi se tak očividně pro Jaguar začalo stávat gordickým uzlem, který se oficiálně pokusil rozetnout až designér Ian Callum. Ten u britské značky nastoupil v roce 1999 jako nástupce Geoffa Lawsona, jenž jako svou labutí píseň představil model X-Type. Do jejího vývoje Callum příliš zapojen nebyl, verze kombi, uvedená na trh v roce 2004, však již pochází z jeho pera. A nevypadala úplně špatně, mířila ale prostě za jinou klientelou, než kterou byl Jaguar toho času schopen oslovovat. S tím ostatně korespondovala u nabídka dieselového motoru nebo pohonu všech kol.

Ani v tomto případě prodeje neudělaly díru do světa, za což tak trochu mohl právě plebejský původ vozu. Zatímco totiž předchozí konverze vycházely ze skutečných modelů Jaguaru, X-Type byl založen na platformě třetí generace Fordu Mondeo. Tomu ovšem neodpovídala cena, přičemž již málokoho zajímalo, že přibližně 80 % veškerých komponentů nemá s modrým oválem pranic společného. Sémě nedůvěry bylo zasazeno a klíčilo natolik, že značka nakonec v roce 2009 ohlásila konec celé modelové řady. Až takový neúspěch to čistě ŕečí čísel nebyl, neboť za osm let Jaguar prodal na 350 000 kusů X-Type, tedy třikrát více než modelu S-Type, jenže špatná image auta založená i na slovech „kombi” a „diesel” byla devastující i pro samotný Jaguar, a tak není divu, že o kombíku pár let nechtěl ani slyšet.

Nic ale netrvá věčně a už v roce 2011 se začalo vážně hovořit o tom, že kombi se do nabídky značky vrátí se základy modelu XF. To se také stalo, ale to už je historie velmi nedávná, kterou si můžete osvěžit třeba jarním představením modelu XF Sportbrake.

Jaguar X-Type kombi, minulost stále živá