Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Honda po letech doplnila nabídku Civicu kombíkem. Největší kufr ve třídě a neotřelý design mu prodeje mohou pomoci vylepšit.

Honda nepatří zrovna mezi značky s velkou kombíkovou tradicí a už vůbec ne v případě Civicu. Jejím vůbec prvním prakticky orientovaným vozem byl Accord Aerodeck, který přišel na trh v roce 1986 a vlastně ani moc praktický nebyl. Měl jen troje dveře a připomínal spíše větší hatchback. Od té doby je ale kombi nedílnou součástí „muzikální” rodiny a obzvláště to odvozené od předposlední, sedmé generace vypadalo dobře.

Prodloužený Civic tu ale zatím byl jen jednou. V roce 1998 Honda na trh uvedla Civic Aerodeck, který byl postaven na základech pětidvéřového liftbacku šesté generace japonského kompaktu. Ve výrobě nevydržel zrovna dlouho, poslední exempláře opustily továrnu v v roce 2001, přesto si ale přinejmenším na některých trzích dokázal získat nezanedbatelnou pozornost. Tu ale značka nechtěla nebo nedokázala využít a do automobilového nebe Civic Aerodeck odešel bez nástupce.

Toho se dočkal až po dlouhých 13 letech a dvou dalších generacích. Poprvé byl koncept Civicu Tourer představen na začátku minulého roku v Ženevě a svým designem vzbudil velký rozruch. Současně nezůstalo nepovšimnuto prohlášení firmy, že půjde o nejpraktičtější kombi své třídy na Evropském trhu. Jak se pak ukázalo při nedávné oficiální premiéře, pokud se jedná o objem zavazadlového prostoru, Civic opravdu své konkurenty opravdu trumfnul. Svými 624 litry překonal i českou bagážovou ikonu, Octavii Combi. Je ale otázkou, jestli dokáže být konkurenceschopný i jinde než při hltání kufrů a tašek.

Nejhezčí z profilu

Civic je historicky nejúspěšnějším modelem značky, přesto se v jeho případě Honda v posledních dvou dekádách tak trochu plácá ode zdi ke zdi. Z malého hatchbacku nejdříve udělala dodávku a pak UFO, od kterého pro poslední generaci sice převzala základní tvary, ale ozdobila je podivnostmi tak, že byť jde o čistě evropský model, více přízně by si asi získal na čínském trhu. O to překvapivější je, že byť je Tourer jeho jasným sourozencem a i u něj najdeme detaily, bez kterých by se obešel, jeho vzhled lze považovat spíše za přednost než za nedostatek.

Při prvním pohledu by se mohlo zdát, že se jedná jen o prodloužený hatchback. Svým způsobem je to pravda, jenže místo prostého natažení došlo spíše k volné interpretaci výchozích tvarů, kterou doplnila řada neobvyklých prvků. Z boku je zřejmé, že chtěli designéři dosáhnout co „nejrychlejšího” statického vzhledu. Tourer má protaženou a nízkou siluetu zvýrazněnou stoupající linií spodního okraje oken. Přestože je prosklení vzadu minimalistické, nepůsobí záď přetíženě. Tomu pomáhají i jinak tvarovaná světla, zvýrazněný spoiler navazující na střechu a subtilnější nárazník.

Protažením byl i vyrovnán poměr mezi předním a zadním převisem, což spolu s výše zmíněným dělá z Toureru při pohledu z boku jedno z nejdynamičtěji působících kompaktních kombi. Zepředu to bohužel zůstal normální Civic spolu s jeho, pro mě ne zcela pochopitelnou, ozdobou z kusu černého lesklého plastu. Záď už je samozřejmě jiná, už na ní nenajdeme dělené sklo, ale ani ona se nezbavila okrasy v podobě vystouplých světel, které ve spojení s odrazným pruhem připomínají kánoi. To snad proto, že se dá vodácké náčiní pomocí příčníků snadno připevnit na do střechy integrované nosníky.

Celé to znamená jediné. Pokud si pohled na tuto novinku chcete užívat, musíte parkovat tak, abyste se na něj koukali z profilu. Pak se ztratí podivná příď, schovají se hypertrofovaná zadní světla a zůstanou jen dynamické linky. Civic Tourer na rozdíl od výchozího hatchbacku umí zaujmout alespoň z nějakého úhlu, přesto nemá šanci stát se „hvězdou silnic". Domnívám se, že současný Civic si lidé nekupují kvůli jeho designu a asi tomu tak nebude ani v případě Toureru.