Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Nová verze DS3 se hlásí k prémiovým mini ještě hlasitěji. Motor 1,6 THP z ní dělá kabelku, kterou si může půjčit i muž. Jde mu k pleti?

Uvnitř se C3 nezapře

Uvnitř je DS3 na rozdíl od exteriéru podobná technicky příbuzné cétrojce už o poznání více. Připomene vám ji nejvýrazněji palubní deskou s dodatečným prostorem v místě nohou spolujezdce nebo všemožnými plastovými ovladači. Společný má také relativní nedostatek úložných prostor. Jen stěží si ale můžete stěžovat na použité materiály nebo kvalitu zpracování třebaže už „déesko“ nepatří k těm nejmladším. Tváří se docela exkluzivně a luxusně a velký podíl na tom nese i dobře zvolený dekor palubní desky nebo třeba kovové kryty pedálů.

Sympatická mohou být výrazně tvarovaná sedadla, která dostáváte s touto motorizací v základu. Pokud jsou navíc kombinována s paketem Select Claudia (+ 25 tisíc Kč), dostanou také honosné kožené čalounění, možnost výškového nastavení u spolujezdce a zadní kapsy na dokumenty. Ve skutečnosti snad i díky té kůži už tolik netrpí měkkými bočnicemi, třebaže ke sportovnímu ideálu do zatáček mají ještě daleko, nadále jsou zaměřena spíše na pohodlí. Za volantem se sedí o něco výše, než by si mnozí přáli, i když tak tragické to zase není a alespoň je dobře vidět ven.

Více mě trápila celková pozice za volantem, která znamená řízení na dlouhé ruce a krátké nohy. Nejde o nedostatek prostoru jako takový, jelikož vpředu ho málo opravdu není, jedná se spíše o ten správný pocit, aby vám DS3 padlo jako ulité. Jisté problémy jsou také s nastavením sklonu opěradla, kterému by místo odjišťovací páčky prospělo více otočné kolečko. Pokud jste snad čekali, že by byla DS3 opravdu plnohodnotným pětimístným kočárem, pak se raději probuďte a začněte se poohlížet po něčem větším.

Zadní sedadla zkrátka příliš místa nenabízejí, nicméně pro děti bude prostor stačit. Tohle „citrátko“ bych pro převoz pěti dospělých nedoporučil ani největšímu nepříteli, ti vzadu by totiž mohli ještě týden poté nosit pro tu svažující se střechu na krku krunýř. To by se ale v první řadě museli dozadu procedit úzkým otvorem a ještě předtím odsunout přední sedadla, což také není nejjednodušší procedura.

Velkou nevýhodou pro všechny je centrální osvětlení interiéru ze středu střechy, které znamená, že možná budete za tmy občas hledat déle otvor na klíček v zapalování. A to i v případě, že připlatíte za paket s dodatečným osvětlením přihrádek a nohou. Mezi další neduhy patří složitější ovládání centrálního displeje, který není pro své stáří dotykový. Přesto se vyplatí objednat za 40 tisíc paket Select Confort eMyWay s navigací, protože funguje poměrně dobře. S ovládáním prostřednictvím soustavy tlačítek před řadicí pákou se nakonec naučíte, jen vám častou manipulaci nedoporučím provádět za jízdy. To nezbytné koneckonců zvládnete i Francouzům dobře známou páčkou pod volantem.

DS3 však nemá rozhodně tak špatný zavazadelník. Těch 285 litrů není sice hodnota světoborná, i když patří jednoznačně k tomu největšímu v rámci dané kategorie. Pokud toužíte po větším kufru, sklopte dělené opěráky a problém je vyřešen. Poprat se bude třeba snad jen se vzniklým schodem a v případě defektu kola pak se sadou na opravu pneumatik (více než náhradní dojezdové kolo do DS3 beztak nedostanete). K další porci zavazadel ale není ani výraznějším problémem využít k jejich převozu prostoru zadních sedadel, kde asi příliš často někdo cestovat nebude.

Cena versus užitná hodnota

Problémem, který nakonec spatřuji není vzhledem k užitné hodnotě spíše dvoumístného vozu zrovna dvakrát podbízivá cena. Ano, chápu, že za styl se platí, ale zároveň se obávám toho, že ani za docela povedenou kombinaci francouzského neotřelého stylu karoserie a slušných jízdních vlastností nebude mnoho těch, kteří budou chtít zaplatit 620 tisíc za testovaný vůz. Pokud se takoví najdou, já mezi ně docela jistě patřit nebudu. Za tuto cenu skočím raději do praktičtějšího vozu, nebo naopak do levnější zábavy. Třeba po Swiftu Sport.

Na druhou stranu musím uznat, že britskoněmecká konkurence bude cenami ještě o notný kus výše, i když s tou také přijde dospělejší vůz s větším vnitřním prostorem a zvučnějším jménem. DS3 s motorem THP v pro něj základním stupni výbavy Sport přesto chudým vozem ani v nejmenším není.

Ve standardu má například 6 airbagů, veškeré elektronické systémy, palubní počítač, tempomat, centrální zamykání, elektricky stavitelná okna a zpětná zrcátka, kožený volant i automatickou klimatizaci. K tomu přidává také slušné rádio a Bluetooth, sportovní sedadla v kombinaci látky a alcantary, LED na denní svícení, sedmnáctipalcová kola i dvoubarevné provedení karoserie.

V podstatě by vám tedy ve voze za půl milionu nemuselo scházet vůbec nic. Citroën vám však přesto nabídne ještě několik paketů včetně nové sady Faubourg Addict, a tak se můžete při objednávání podívat ještě klidně o 150 tisíc výše. Třeba jen 90 tisíc bude stát kožené čalounění Nappa a 40 tisíc navigace. Já bych vám osobně doporučil pouze navigaci a zbytek bych raději nechal ležet skladem. Pojďme si ale raději všechny dosavadní poznatky o téhle DS3 nějak stručně shrnout.