Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Mezi auty platí za legendu, to ale neznamená, že si svou pozici nemusí generaci od generace hájit. Zaslouží si i nová 911 své jméno?

Slintají jen zasvěcení

Tedy nad 911 pořád slintá kde kdo, ať už jde o jakoukoli její generaci, pravý vodopád z úst coby následek spatření žhavé automobilové novinky se ale v případě testovaného auta jaksi nekonal. Důvod je prostý - mezigenerační změna designu je velmi decentní.

Už z mnoha dosud publikovaných fotografií jste mohli seznat, že při pohledu zepředu to chce oko znalce, aby bylo možné bez váhání poznat, že jde o nový model. Ani dojem z živého kontaktu na silnici není jiný a ačkoli je celá příď pochopitelně úplně nová, celkový dojem z ní není odlišný od toho, který ve vás zanechá setkání s faceliftovanou 997. Při pohledu na předek je beztak možné 991 bezpečně poznat z jakéhokoli úhlu - podle jejích vnějších zpětných zrcátek umístěných na „stopkách” vystupujících ze dveří. Řešení stejného prvku na 997 bylo docela jiné.

Co ale 991 prozrazuje naprosto jednoznačně je její záď. Už z profilu je patrné, že je zase o něco vyšší a mohutnější a dále se tak vzdaluje níže „padajícímu”, broukovitému zakončení klasických předchůdců. Jako běžná kupé stále nevypadá, je jim ale rozhodně zase o něco blíže. Dojem z výšky a mohutnosti (který na fotografiích není až tak patrný) navíc umocňují i nízká světla, která se skoro ztrácejí v oceánu plastu a plechu kolem nich. Jak moc se vám to líbí posuďte sami, za sebe mám obavu, že by zadní partie této 911 mohly časem vypadat až příliš těžce. Ale to nechme budoucnosti.

Že je zadní část karoserie (bůh ví proč) posazena opravdu dost vysoko dosvědčuje i to, že se po zvednutí improvizované kapoty motoru na samotný agregát ani nepodíváte. Je už příliš hluboko pod ním a známým můžete předvést leda dvojici fofrníčků, které k němu ženou trochu vzduchu. K motoru jako takovému se ale teprve dopracujeme.

Interiér voní po Panameře

Jestliže zevnějšek by mohl ve srovnání v předchozí generací dobře posloužit pro hru „najděte pět rozdílů”, uvnitř zůstal málokterý kamen na svém původním místě. Tradice se drží přístrojový štít s pěticí oddělených ukazatelů (jeden je nyní ryze displejem, ale to jeho přehlednosti nikterak neubírá, spíše naopak) a vynikající, všestranně nastavitelná sedadla, u zbylých částí je všechno jinak.

Architektura palubní desky a výplní dveří je poněkud hranatější, co je ale podstatnější, je o dost mohutnější. Pro 911 bylo vždy typické relativně střízlivé řešení interiéru, který vás nezahrnoval plasty všude kolem a právě to už u 991 příliš neplatí. Již palubní deska zabírá mnohem více místa, což je i bez usednutí za volant patrné z pohledu na stopky chrono paketu, které se u 991 v moři plastu skoro ztrácejí. Zásadnější pro vnímání množství materiálu uvnitř je ale středový tunel, který zůstával vždy velmi při zemi, nyní je snad o několik desítek centimetrů výše. Podobně dříve tenké výplně dveří jsou rázem dosti bachraté a zasahují mnohem hlouběji dovnitř.

Smysl obojího mi tak trochu uniká. Jestliže u výplní dveří lze nový přístup ještě chápat skrze více prostoru pro odkládání všemožných drobností, přínos obrovitého středového tunelu jsem neobjevil žádný. Kvůli němu je o poznání složitější poskládat při nastupování pravou nohu do prostoru za volant a útisk z pravé strany je za jízdy dosti nezvyklý. Možná byly záměry autorů ergonomické, ale ani v tomto případě výsledek nehodnotím pozitivně. Kvůli nutně sníženému středovému panelu se spousta běžně používaných tlačítek (typicky část ovládání ventilace) musela přesunou právě na tunel, kde jsou ve zcela neobvyklé a obtížněji sledovatelné poloze. Výše položenou řadící páku by bylo možné uvítat (to by ale v testovaném autě musela nějaká být), řešení zbylé části středového tobogánu už mi přijde jako odpověď na otázku: „A co dáme na ten zbytek, šéfe?” Na konci tak najdete prostor pro celkem deset tlačítek po stranách a tři uprostřed, z nichž některá jsou tak trochu nadbytečná. Je třeba nutné ovládat „šíbr” trojicí ovladačů? V mnoha jiných autech stačí jeden...

Zajímavé nesporně je, že i přes tuto hradbu z plastu se v interiéru necítíte stísněně. Kvůli prodlouženému rozvoru jsem čekal více místa v podélném směru, nic takového se ale nestalo. 911 byla dostatečně prostorným autem i pro dvoumetrového chlapa a je jím i nadále, více ale nenabízí. A že by přibylo místa vzadu? Na papíře možná, v praxi bych ale do zadních sedadel neposadil ani zlobivé děcko za trest, že by si tam sednul jakýkoli dospělý člověk běžného vzrůstu považuji za nemožné. Na šířku ale interiér rozhodně nakynul a to zejména z levé strany. Ve výsledku vás tak zprava utiskuje probíraný monstrtunel a vlevo máte dost prostoru pro dirigování symfonického orchestru. Ale nakonec proč ne.

Co zmínit z hlediska řidiče? O sedadlech již byla řeč, řadička není a jak vypadá volič automatu na který sáhnete párkrát za den není až tak podstatné. Pedály jsou k dispozici jen dva a vypadají stejně jako u 997, meziplyny si bez spojky sami nedáte, takže jejich vzdálenost též není tím nejpodstatnějším. Zajímavější částí je volant, který ve spodní části vypadá trochu zploštěle, za jízdy to ale díky bohu není znát. Jeho průměr si nezaslouží podrobnější komentář, zajímavé ale je, že jeho věnec není ani tak kulatý jako elipsovitý. Smyslem tohoto řešení si nejsem jist, je to trochu nezvyklé, když už nic jiného ale aspoň nemá tak tenký věnec jako 997, u které s většími „tlapami” musíte nosit řidičské rukavice už jako vycpávku mezi vašima rukama a volantem. To tady naštěstí není třeba, na tvar volantu si ale budete muset chvíli zvykat.

Přiznám se bez mučení, že mě interiér 991 nějak zvlášť nenadchl. Posunul se někam, vlastně ani nevím kam, někam jinam. Je luxusní, ale nechci říci, že je výrazně luxusnější, neboť už do 997 jste si mohli koupit takové materiály a libůstky, že byste nemohli strádat. Je relativně prostorný, ale nemohu říci, že je zásadně prostornější, i když na šířku místa přibylo. A ač je kvalitní, netroufnu si říci ani to, že by byl citelně kvalitnější, neboť kvalita předchozí generaci též nechyběla. Je zkrátka jiný a k odlišné architektuře sázící na mohutnost přidává krom pár nových prvků výbavy (palubní systém s dotykovým displejem je vážně fajn) spíše věci, které bych ve sportovním autě oželel - třeba elektricky nastavitelný sloupek řízení nebo elektronickou parovací brzdu s drobným ovladačem vlevo pod volantem. Pokud se vám ale takto líbí, voila, špatný určitě není.