Home > Rubriky a sekce > Testy aut > Článek
Test VW Scirocco R: střih má konečně švih
17.6.2010 | Walter Kraft | Přidat příspěvek
Volkswagen Scirocco vzbuzuje svým vzhledem dojem ohromně dynamického vozu, ale v běžných verzích zůstává svým chováním za očekáváními. Byli jsme proto zvědavi na verzi R. Je to jen další přemotorovaná předokolka, nebo postrach nejlepších hot hatchů?
Přehled kapitol
Jízda na jedničku
Ne, teď se vážně nechystám v šesti kapitolách popisovat jízdu na jednotlivé převodové stupně, ale předem dávám najevo svůj dojem z jízdních vlastností Scirocca. Jsou jedním slovem excelentní.
Kontruktérům se očividně podařilo využít nižší stavby a tedy i těžiště Scirocca, jeho relativně nízké hmotnosti („suchá“ hmostnost činí jen něco kolem 1 300 kg) a v kombinaci se skvěle naladěným podvozkem dosáhnout bez nadsázky prvotřídních jízdních vlastností. Skvělá je zejména ochota vozu vrhat se do zatáček a měnit směr z jedné strany na druhou. Zapomenou můžete na jakoukoli nedotáčivost (pokud ji tedy sami nevyvoláte necitlivým zacházením s plynem), Scirocco rádo hodí pod brzdami, ale i pouhým ubráním plynu zadek do zatáčky jak vám jen bude libo a poté se z ní nechá vytáhnout po asfaltu lačným předkem. Odolnost vůči přetížení je i ve vysokých rychlostech působivá, dlouho vás bude „erko“ překvapovat tím, co je schopno i v rychlostech přes 200 km/h snášet na úplně obyčejných pneumatikách.
Jediné, co Sciroccu R až tak nejde, jsou velmi pomalé zatáčky, resp. výjezdy z nich. Zde se naplno projevuje přední pohon, který je u tak vysokého výkonu limitem a to i přes přítomnost elektronického „samosvoru“ XDS. A je to samozřejmě tím horší, čím nižší je adheze povrchu. Už na mokru je to se vozem v pomalejších zatáčkách složité a to jistě není nejhorší představitlený povrch. Na suchu ale Scirocco předním pohonem až tak neobtěžuje a dokáže na asfalt poslat překvapivě hodně výkonu. Upřímně - myslel jsem si, že to bude mnohem větší problém a váhal bych, zda vůbec vyměnit nižší hmotnost této koncepce za kila navíc u čtyřkolky. Pokud zvolíte Scirocco jako „víkendovku“ a počasí si tak do značné míry budete moci vybírat, s chutí do něj, sucho mu vážně nedělá problémy a jízda za takových podmínek je radost, ne boj.
Jak jsem již zmínil v úvodu, dokáže Scirocco za jízdy zapůsobit nejen na řidiče, ale i na své okolí. Lví podíl na tom má hlavně intenzivní, troufnu si říci i velmi intenzivní dunivý zvuk výfuku, který navíc při rychlém přeřazení „práskne“ způsobem nikoli nepodobným závodním vozům. Když se tak vedle někoho na silnici odlepíte se Sciroccem R z místa stylem tak typickým pro vozy s přeplňovanými motory za výrazného barytonu prokládaného zmíněným efektem při rychlém přeřazení, málokdo se dokáže neohlédnout, co že za sporťák to právě projelo. A ono je to „jen“ Scirocco...
Pochopitelně, tento zvuk je příjemný při aktivní jízdě, při běžných svižných přesunech je ale dost otravný. Už v konstatních 140 km/h máte uvnitř zvuku výfuku nad hlavu a při 160 km/h už musíte křičet na spolujezdce. Vyšší rychlosti pak volají po chráničích sluchu. Důležitá je přitom ona konstantnost - když se intenzita mění, je to v pořádku, cestovat ale stejnou rychlostí za takového „soundtracku“ je prostě nepříjemné. Ostatně podobné je to i u Scirocca 2,0 TFSI, byť méně intenzivní, ale zatímco u něj mi to vadilo nesmírně, u R verze si to neodvažuji kritizovat a říkám jasně: berte, nebo nechte být, tohle je sporťák a jako takový je prostě hlučný. Na cestování si kupte něco jiného...
Podobně lze hovořit o naladění podvozku. Pokud zvolíte mírnější jízdní styl, není naladění podvozku vozu vyloženě otravné, přesto vás dost „vytřese“. Příplatkové adaptivní tlumiče DCC sice dokážou leccos změnit, ale jejich tři režimy nedělají z „erka“ tři různá auta. Ale přesto: na Comfort nějak přejedete i Prahu, Normal snese většinu českých silnic a Sport je přitvrdí natolik, že je vůz schopen „nevlát“ ani při prudkých manévrech v rychlostech přes 200 km/h a odvádí s tímto nastavením dobrou práci i na kvalitní technické trati, na které svou mrštností působí tak trochu jako přerostlá motokára. Opět jen podotýkám - naladění podvozku je sportovně orientovaný vůz vynikající a že holt nedovede být také komfortní není chyba, ale vlastnost.
Ovladatelnost už tak hvězdná není. Řízení je třeba pochválit za přiměřeně strmý převod, dobře naladěný posilovač a rychlé odezvy, jeho komunikativnost je ale nulová. Zde už nemá smysl hovořit o míře zpětné vazby, u dnešních čistě elektických posilovačů prakticky žádná není a vůz si musíte před hledánim hranic pečlivě přečíst jinak. O řazení a plynu už řeč byla, brzdový pedál je trochu více naposilovaný, než je zdrávo, ale dá se to snést a rychle si na to zvyknoout. Co se dá snášet velmi dobře a s úsměvem na rtech jsou samotné brzdy s mohutnými kotouči i třmeny, které jsou k neutahání. Opravdu takové jsou, ani extrémně rychlá jízda s častým brzděním z rychlostí přes 200 km/h do velmi pomalých zatáček jim nedělá problémy. Klobouk dolů.
Scirocco R v souvislostech
Přiznal jsem to hned v úvodu a přiznávám to znovu - Scirocco R mě svými schopnostmi zaujalo. Byl jsem mile překvapen tím, co dokáže, působí jako opravdu mimořádně rychlý kompakt. Ale někdy auto působí skvěle a když si jej postavíte vedle konkurentů, zář jeho slávy začně rychle blednout. Hořel jsem tedy touhou postavit „erko“ vedle srovnatelných aut. Jenže jaká to jsou?
První mi na mysli vytanula Impreza STi, která má podobný výkon z podobného typu motoru i velikost (dokonce často i barvu...), jenže to je čtyřkolka a srovnání by bylo pro Scirocco trochu nefér. Většina dalších konkurentů má výkon okolo 200 koní, což by bylo pro změnu nefér pro ně. Nakonec jsem tak došel k trojici aut - BMW 130i, které má stejný výkon a jednu hnanou osu (jakkoli má atmosférický motor a pohon zadních kol), Fordu Focus RS, který má sice více koní, ale je to taktéž předokolka a Méganu Renault Sport, který je na tom ve zmíněných ohledech velmi podobně. Bohužel Mégane nikdo ze známých nemá, ale zbylé dva vozy se „našly“. A tak nezbylo než je postavit tváří v tvář.
Plnohodnotné srovnání by dalo na samostnaný test, a tak budu jen stručný. První přišla na řadu „jednička“. Favorizoval jsem v tomto případě BMW, jeho sofistikovaná koncepce působí ve srovnání se Sciroccem na papíře o třídu lépe, ale na silnici to až tak znát nebylo. Rovně jedou oba vozy prakticky na píď stejně až do rychlostí přes 240 km/h a ani v zatáčkách je nedělí propast. BMW má mírně navrch v těch velmi pomalých i velmi rychlých, ve zbytku je to ale 1:1. Srovnávaný mnichovský kousek bohužel neměl brzdy v nejlepší formě, a tak v tomto ohledu na zánovní Scirocco mírně ztrácel, ale jinak... Žádný z obou vozů není druhému schopen výrazně ujet.
Pocitově je tedy rychlá jízda se 130i mnohem snažší, hlavné kvůli přenosu výkonu nepromlouvajícímu do řízení. S Sciroccem se pořád tak trochu perete (ale je to příjemný boj...), ve 130i můžete i složité zatáčky odřídit dvěma prsty a být stejně rychlí. BMW je navíc měkčí, tišší... Při ostrém srovnání je vedle Scirocca vlastně tak trochu nudné (kdo by to byl kdy řekl), ale pramení z toho jedna velmi důležitá věc - BMW je mnohem univerzálnější. Sciroccu R dokáže na technické trati plně konkurovat a v lecčems jej i předčít, ale druhý den dokáže v relativní pohodě posloužit i jako GT. To Scirocco neumí, je mnohem vyhraněnější, což je holt daň za dolování vysokých výkonů z méně příhodné koncepce. Důležitý je též rozdíl ve spotřebě paliva - ta je u 130i běžně o 20 procent nižší a především se 130i není problém jezdit pomalu a úsporně, což se. jak jsem uvedl dříve, se Sciroccem prakticky nedá.
Focus RS už vedle Scirocca nenabídl zásadně jiné pocity. Jízda je velmi podobný boj s omezenou trakcí předokolkové koncepce, ale účinnější se jeví být řešení Fordu s plnohodnotným samosvorným diferenciálem. Když se u Scirocca ozve XDS, je to pocit blízký tomu, když zafiunguje protiprokluz (ten byl v tu chvíli samozřejmě vypnutý), zkrátka něco vás brzdí a nemůžete s tím mnoho dělat. Focus prostě pošle na silnici tolik výkonu co bitva předního náhonu s asfaltem snese a i pocitově je to efektivnější řešení. Důležité též je, že Focus nabízí i lepší zpětnou vazbu, ovladatelnost Fordu je zkrátka lepší. Scirocco dělá pro změnu lepší dojem při změnách směru, což je dáno nižším posazem i celkově nižší stavbou vozu, na Scirocco bych si vsadil i při průjezdech rychlými zatáčkami, kde je Focus o něco rozevlátější.
Motory působí podobným způsobem, ten v Sciroccu se ale o něco málo rychleji probouzí k životu. Co do spotřeba je Focus v extrému o nějakých 20 procent „dále“ - kde jedete se Sciroccem za 25 vezme Focus nejméně 30. Ve zrychlení nabídnou oba vozy podobné představení, Focus má navrch až ve vysokých rychlostech, kde zjevně lépe než dříve prodá svůj vyšší výkon. Taktéž „netrpí“ omezovačem rychlosti a za metou 250 km/h Sciroccu rychle mizí (Volkswagen se i na tuto rychlost šplhá jen s největším sebezapřením a potřebuje k tomu několik kilometrů rovné silnice).
Osobně bych z této dvojice preferoval Focus, už kvůli „poctivému“ samosvornému diferenciálu. Ze stejného důvodu, navíc v kombinaci s vyšším výkonem, bych věřil jeho lepším výkonům na okruzích. Něco takového jsme bohužel neměli možnost zkusit a na jiných tratích jsou vozy srovnatelné. Nezbývá tak než dodat, že někteří novináři naopak preferují Scirocco před Focusem. Já se mezi ně neřadím, ale výkony „erka“ jsou tak dobré a naše možnosti přímého srovnání natolik omezené, že to nemohu efektivně popřít.
Ať tak či onak je nesporné, že Scirocco R dokáže konkurovat těm nejlepším vozům své třídy a dobré pocity z něj nejsou žádná fata morgana. Už za schopnost držet krok s mnohem sofistikovanějším BMW 130i si Scirocco R zaslouží respekt. Ostatně proti němu i Focusu RS je o několik set tisíc Kč levnější, což je značný rozdíl.
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Franco Colapinto, nové „zázračné dítě” Formule 1, si utahuje z ekologických aktivistů, něco takového se dnes neodpouští
před 2 hodinami - Nástupce nejoblíbenějšího auta Jeremyho Clarksona už piluje formu na Ringu, svému předchůdci se ale nemá šanci vyrovnat
1.11.2024 - Nové Audi A5 dostalo klíč vypadající tak lacině, že ho „nedává” ani tvrdé jádro fanoušků, štve je i argumentace značky
31.10.2024
Nejnovější články
- Dnes nepochopitelný symbol lidového luxusu 90. let se dá koupit pořád sotva jetý po 1. majiteli, všechny ostatní sežrala rez
před hodinou - Franco Colapinto, nové „zázračné dítě” Formule 1, si utahuje z ekologických aktivistů, něco takového se dnes neodpouští
před 2 hodinami - Mazda letos v prodává v USA rekordní počet aut, i když tam nenabízí ani jeden elektromobil
před 4 hodinami - Šéf Fordu je pod palbou kritiky za otevřené obdivování čínských aut, i když je sám označuje za „existenční hrozbu”
před 5 hodinami - Dacia začala v honbě za emisními cíli nabízet elektrický Spring tak levně, že ho skoro rozdává, ani to nemusí stačit
před 7 hodinami
Tiskové zprávy
- MIO uvedlo speciální SD karty pro enormní zátěž v autokamerách
tisková zpráva - Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva