Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Naftovým motorům možná pšenka nekvete, k některým vozům se ale zkrátka hodí. A pokud u předchozí generace určitého modelu sahalo po dieselu 75 procent lidí, je obtížně chápat, že ta nová přichází bez jediného.

Pokud si u nás koupíte Fantu či jakýkoliv jiný mezinárodní sycený nápoj, zjistíte, že chutná trochu jinak než jeho německá verze. Ta obsahuje trochu více pomerančového džusu a daleko lépe tak odpovídá obrázkům na láhvi. Pokud by mateřská společnost toto provedení nabízela i u nás, nejspíše by splakala nad obchodními výsledky - cena by kvůli jinému složení zamířila nahoru a prodeje dolů. Takto zde sice máme možná horší, ale na trhu úspěšnější produkt.

Výše zmíněné můžeme považovat za projev pochopení trhu a přizpůsobení se jeho požadavkům. Ve světě aut však takový přístup po dekády platilo též, zejména v posledních letech ale příliš neplatí - místo zákazníků přebírají otěže politici, úředníci a jimi diktována pravidla. Výrobci s nimi nebojují, ač by podle mnohých mohli a raději se snaží přizpůsobit jejich pokynům, z čehož začíná být klientela stále nešťastnější. Příkladem za všechny budiž nový Volkswagen T7 Transporter, jenž se prozatím představil pouze v osobní verzi Multivan. Ta přepřáhla na modulární platformu MQB, načež slibuje vyšší komfort i modernější technologie. Zákazníkům ale bere to, po čemž dosud prahla jasná většina.

Pokud máte pocit, že řeč bude o motorovém prostoru, pak jste trefili hřebík na hlavičku. I když v případě šesté generace tvořily tři čtvrtiny veškerých prodejů dieselové verze, automobilka u novinky tyto motory vůbec nenabízí. Stejně jako není k mání ani pohon všech kol, který byl taktéž velmi žádaný. Místo toho můžete sáhnout po hnané přední nápravě roztáčenou benzinovými motory 1,5 TSI a 2,0 TSI, a to buď s elektrickou asistencí, nebo bez ní. Platí to jak u základní 4,97metrové verze, tak u varianty XL, která byla prodloužena na 5,17 metru.

Měl by to být dočasný stav, neboť Volkswagen slibuje, že diesel bude k mání příští rok, ani tak to ale nedává smysl. Jednak není obvyklé nepřijít nejprve s tím nejžádanějším a jednak je tu cena. Zatímco základní benzinová varianta vychází v Německu na 44 839 Eur (cca 1 137 000 Kč), na provedení spalující motorovou naftu budete potřebovat minimálně 49 tisíc Eur (1 243 000 Kč). V té chvíli nicméně budete muset akceptovat zmíněný pohon předních kol, neboť čtyřkolka má dorazit až v roce 2024. Její zadní nápravu navíc nebude pohánět spalovací jednotka, nýbrž elektrický agregát, který ale bude spojen pouze s benzinovými motory.

Nechápou to ani jinak loajální němečtí novináři, kteří tento přístup ostře kritizují. Podle koleů z Focusu jde o „špatný nápad” a zapravdu jim zatím dávají i čeští dealeři. Mluvili jsme se zástupci dvou z nich a z nového Transporteru jsou vysloveně nešťastní, podobné jako třeba z modelu ID.3, který z běžných zákazníků nekupuje téměř nikdo.

Paradoxem je, že až si automobilka od nastavené strategie slibuje větší schopnost konkurovat Mercedesu třídy V, jehož příchod Volkswagenu sebral mnoho zákazníků, realitou je spíše opak. Prodejci se právě nekonkurenceschopnosti novinky vedle Mercedesu bojí a zájemce o diesel odkazují k šesté generaci, která zůstává v prodeji v několika provedeních. A kromě oblíbených pohonných jednotek může být osazena i pohonem všech kol. Problémem však je, že cestující do ní již nenapěchujete, tedy ne bez výraznějších úprav.

Jak se říká, kdo chce kam, pomozme mu tam. Tohle snad ani nemůže dopadnout dobře a vůbec bychom se nedivili, kdyby německá automobilka zvolenou strategii přehodnotila. Německý tisk ji opravdu nekritizuje často.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec