Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Technologický gigant prý touží po know-how a patentech britské značky. Napomoci jí mají k dokončení její prvotiny, její montáž však padne na třetí stranu.

Pro Apple jsou sice největším zdrojem příjmů prodeje mobilních telefonů a další elektroniky, nicméně nejhodnotnější firma světa se již delší dobu motá také okolo automobilů. V tomto ohledu jsme informovali zejména o Projectu Titan, za kterým by se měla skrývat firemní prvotina v podobě elektromobilu osazeného autonomním řízením. Mimo to ovšem nedávno zazněly zvěsti také o možném vstupu do světa Formule 1, který by nebyl až tak nelogickým, jak se na první pohled zdá. Apple by totiž získal globální reklamní platformu pro své produkty.

Nedávná akvizice amerického mediálního domu Liberty Media ovšem prokázala, že koupi Formule 1 měl v hledáčku někdo jiný. To ovšem neznamená, že by Apple musel notně skončit mimo tento šampionát. Financial Times totiž nově informují o jednáních, které již několik měsíců probíhají mezi počítačovým a mobilním gigantem a společností McLaren Technology Group. Ta je přitom nejen 50procentním vlastníkem britské automobilky, ale také pod ní spadá tým F1 nebo ceněná Applied Technologies Group.

Jednotlivá kolečka v daném soukolí nám tak začínají zapadat do sebe, přičemž Apple má podle všeho zájem především o odborné znalosti McLarenu či řadu patentů, jenž byly aplikovány hlavně na elektronické systémy užívané v motorsportu. S jejich pomocí by se totiž první vůz „nakousnutého jablka“ mohl stát velmi rychle realitou. Této verzi přitom napovídají jisté skutečnosti, jenž se v posledních měsících odehrály v zákulisí Projectu Titan.

Ačkoliv totiž Apple zejména v loňském roce najal stovky expertů znalých zejména pokročilé robotiky, autonomních systémů a elektrických pohonných ústrojí, nedávno pro změnu začal řadu lidí propouštět. Počátkem roku 2016 dokonce projekt opustil i jeho lídr Steve Zadesky, přičemž na jeho místo nastoupil firemní veterán Bob Mansfield. Mohlo by se tedy zdát, že Apple od výroby svého prvního vozu poněkud couvá.

Podle šeptandy totiž firma nemá v úmyslu samotnou výrobu, místo toho hodlá pouze přijít s některými technologickými řešeními. Tedy tou oblastí, na kterou se specializuje McLaren Technology Group. Produkce vozu by pak možná připadla na bedra kanadské společnosti Magna International, jejíž někteří zaměstnanci mají s Applem na zmiňovaném projektu spolupracovat.

Minimálně jistou logiku tyto spekulace mají, pro obě strany by se navíc jednalo o výhodné sloučení. Apple by totiž mohl pokročit ve svých snahách opravdu razantním tempem, zatímco pro McLaren by daná akvizice znamenala přísun nemalých finančních prostředků. Mluví se totiž o sumě 1 až 1,5 miliardy liber (cca 31,4 až 47,1 mld. Kč).

Britská automobilka navíc peníze ocení, neboť kupříkladu za rok 2014 vykázala ztrátu ve výši 22,6 mil. GBP (709,9 mil. Kč). Kromě toho nedávno ohlásila investici ve výši jedné miliardy liber (31,4 mld. Kč) do nových modelů. Injekce Applu by jí tak napomohla v příchodu ohlášených 15 novinek během příštích šesti let, byť by to znamenalo jistou ztrátu autonomie. Fakt, že nový kampus Applu navrhl Sir Norman Foster, který stojí i za ústředím McLarenu v Surrey, berte spíš jako perličku.

Problém je nyní „jen” v tom, že McLaren tyto zvěsti rezolutně popírá. „Můžeme potvrdit, že McLaren nejedná s Apple o žádné potenciální investici,” stojí doslova v jednořádkovém tiskovém prohlášení firmy. Jenže to samo o sobě také neznamená, že to není pravda. Jednak 50 procent McLaren Automotive vlastní bahrajnský fond Mumtalakat, který může s Applem jednat separátně. A jednak může McLaren prostě mlžit, z jakéhokoli důvodu.

Financial Times nejsou zrovna Blesk a své renomé si za 125 nevybudovaly vybájenými příběhy. Zprávu publikovali s odvoláním na tři nejmenované zdroje a Tim Bradshaw, jeden z autorů původního článku, už stihl na popření McLarenu reagovat s tím, že autoři za původní zprávou stojí. Tak si vyberte. Více vám povíme, jakmile v této kauze dojde k jakémukoli podstatnému posunu.

Zdroj: Financial Times

Petr Prokopec