Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Porsche 911 se prodává v 22 verzích, tolik nenabízí ani barev. A BMW už se ani všechna nevejdou k dealerům.

V poslední době zmiňujeme jeden expanzivní plán té či oné automobilky za druhým. Tyto snahy se zdají být logické, neboť více modelů by mělo implikovat oslovení většího množství klientů a odpovídající navýšení zisku. Proto tu v posledních letech máme nabídku, která několikanásobně převyšuje počet modelů, jež nám výrobci nabízeli ještě před dekádou či dvěma. To se ovšem začíná stávat spíše nevýhodou než výhodou, a to pro všechny zúčastněné strany. Tedy jak pro automobilky, tak pro jednotlivá dealerství a nakonec i pro samotné zákazníky.

Vezměme si za příklad takové Porsche 911, tedy kultovní sportovní model, který byl na počátku 90. let minulého století prodáván konkrétně ve 12 verzích. Hned tři z nich ovšem byly limitované edice, ve výsledku tak portfolio čítalo devět modelů. Dnes ovšem značka ze Zuffenhausenu nabízí hned 22 variant, tedy více verzí, než kolik odstínů obsahuje její paleta barev. A to ani nezmiňujeme omezené série, kterých ročně vznikne hned několik.

Nyní si představte sami sebe jako zákazníka, jenž není vyloženým nadšencem, nýbrž pouze dostal v práci prémie a hodlá je utratit právě za vysněné Porsche 911. Jakmile ovšem najedete na webové stránky značky, dostaví se první zmatení. Další pak stoprocentně přijde po návštěvě showroomu, kde zdaleka všechny exempláře vystavené nenajdete. Pokud by totiž nějaké dealerství mělo pojmout všechny verze všech modelů, jež německá automobilka vyrábí, pak byste se jím procházely hodiny a muselo by být velké jak národní muzeum.

Už samotná výstavba takových prostor by tedy byla nemalým nákladem pro samotného prodejce, ten by navíc potřeboval větší počet pracovníků, kteří by byli dostatečně erudovaní na to, aby byli schopni vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými modely. Mnohdy jde totiž jen o pár koní, jindy třeba o pár vizuálních změn a napříště o pevnou či plátěnou střechu nad hlavou. Proto zuffenhausenští říkají, že více typů už nabízet nebudou, číslo 22 má být maximem, konečnou.

Porsche ovšem není jedinou německou automobilkou, jejíž nabídka se „přemnožila“. Stačí nakouknout třeba k Audi, BMW či Mercedesu - nabídka prestižních německých značek za poslední tři roky narostla o 25 procent a zahrnuje více než 200 modelů. A to zde mluvíme pouze o modelech, nikoliv jejich konkrétních variantách, v takovém případě bychom se dostali k ještě mnohem vyššímu číslu. Tím je sice pokryta každá potřeba každého zákazníka zdánlivě pokryta, ale nakonec ani to není pravda. A současně s tím dále rostou náklady.

Audi tak již naznačilo, že by rádo redukovalo své výdaje o přibližně 2 miliardy Eur (cca 55 mld. Kč) ročně, zatímco BMW chce ročně seškrtat nějakých pár set milionů euro. Hned tak ovšem k daným krokům nedojde, neboť podle analytiků ze společnosti PwC bude aktuální trend pokračovat ještě přibližně do roku 2018. V té době by přitom daný počet modelů měl narůst na 230.

Jelikož již nyní dochází k překrývání jednotlivých modelů, dá se do budoucna očekávat ještě větší zmatení zákazníků. Toho si je kupříkladu vědom Ian Robertson, šéf prodejů BMW, který uvedl, že časem dojde přinejmenším k zastavení bezmyšlenkovitého uvádění dalších a dalších nových modelů na trh - značka bude dvakrát zvažovat, zda ten či onen derivát skutečně potřebuje, neboť tolik aut naráz už opravdu nelze smysluplně prodávat - už nyní u většiny dealerů BMW nenajdete všechny nabízené vozy byť v jednom exempláři k vyzkoušení, není prostorově ani nákladově možné takové portfolio nabízet. A znovu, jde pořád jen o modely, zákazník BMW 335i asi nebude spokojen s testovací jízdou v 320d, jde o úplně jiná auta...

Je samozřejmě otázkou, jak se ke všemu postaví vedení či správní rady. U takového PSA Peugeot Citroën však již došlo k naprostému opaku expanzivních plánů. Francouzi totiž hodlají do roku 2022 seškrtat své stávající portfolio čítající 45 zástupců na pouhých 26 modelů. Zaměřit se přitom hodlají jen na segmenty, kde lze dosáhnout zisku, což je krok více než logický a chvályhodný.

Takový Opel oproti tomu investoval čtyři miliardy dolarů (80 mld. Kč), aby mohl do roku 2016 rozšířit svou nabídku o dalších 23 členů. Snahou je přitom návrat do černých čísel. Jenže vše by mohlo dopadnout zcela opačně, neboť taková expanze si žádá rozšíření továren a zaučení pracovních sil. Tyto snahy přitom zákazníci ani nemusí ocenit, jak zmiňuje prodejce značky Detlef Kuhlmey, který dodává, že značky „hledají stále něco speciálního, ale většina zákazníků po tom vůbec netouží“.

Zahlcení showroomů ovšem není hnacím motorem pouze pro mainstreamové automobilky, obdobně smýšlí také u Mercedesu. Třícípá hvězda je totiž v rámci prémiových značek na třetím místě, což se vedení rozhodně nelíbí. Proto má do roku 2020 vzniknout 11 nových modelů, které by tento stav měly zvrátit a značku posunout do čela před Audi a BMW.

Bude tedy zajímavé sledovat, jakým směrem se nabídka automobilek v příštích pěti až deseti letech vydá - zdánlivá reflexe BMW a Porsche nemusí znamenat spádu ani do budoucna. My bychom rozhodně byli za zeštíhlení nabídek a snaze skutečně sledovat zásadní potřeby zákazníků a uzpůsobovat jim nabídku omezenějšího spektra modelů. Peníze nevložené do masivní expanze by výrobci mohli věnovat třeba na oltář kvality a širší nabídky klasických typů - takový Jaguar se zdá být na správné cestě. Po všemožných investicích z posledních let je ale dost dobře možné, že se firmy dostaly do začarovaného kruhu masovosti, ze kterého už není úniku...

Zdroj: The Washington Post

Petr Prokopec