Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Francouzskému závodníkovi se osudnou stala nejen rychlost, ale také selhání elektroniky v jeho voze, množství vody na trati a snížená viditelnost.

Letošní sezóna Formule 1 je u konce, znám je i staronový mistr světa, kterým se stal Lewis Hamilton. Jedna záležitost však stále zůstávala nedořešena, a sice incident z Velké ceny Japonska, během kterého ošklivě havaroval Jules Bianchi. Jeho monopost opustil trať přesně v místě, kde zrovna vyprošťoval jeřáb služební vůz Adriana Sutila, jež boural krátce předtím. V té chvíli se 700 kg vážící placka střetla při rychlosti 126 km/h s 6,5tunovou „překážkou“ a doslova pod ní zajela, čímž pilot málem přišel o hlavu.

Následky této nehody jsou dnes již velmi dobře známy, i když úplné rozuzlení celá věc zatím nemá. Zpočátku měl Bianchi jen malé naděje na přežití, nNakonec se však jeho zdravotní stav zlepšil natolik, aby mohl být převezen z Japonska do rodné Francie. Mezinárodní automobilová asociace FIA přitom ustanovila komisi, která se incidentem zabývala a nyní v 396stránkové zprávě objasňuje příčiny toho, co se vlastně stalo. Rodina pilota z ní asi velkou radost mít nebude, neboť bylo zjištěno, že do značné míry si za své neštěstí může sám.

Komise, které předsedal prezident bezpečnosti u FIA Peter Wright a jejímiž členy byly rovněž Ross Brawn, Stefano Domenicali, Emerson Fittipaldi a Alex Wurz, totiž uvádí, že Bianchi nezpomalil na takové tempo, při kterém by dokázal zabránit katastrofě, i když byly vyvěšeny dvojité žluté vlajky. Dvě sekundy před nehodou navíc oběma nohama sešlápnul plynový i brzdový pedál, čímž mělo dojít k odpojení motoru, systém Marussie však v tomto ohledu selhal.

Tento stav měl vliv na rychlost, kterou se Bianchi řítil vstříc neštěstí. Navíc podle komise mohlo dojít k jeho rozptýlení, kvůli čemuž již následně neměl čas zkusit vůz stočit stranou jeřábu. Vyšetřovací zpráva přitom v tomto ohledu dodává, že francouzskému pilotovi by nemohl ani uzavřený kokpit jeho monopostu, ani jakási ochranná sukénka okolo jeřábu. Struktura vozu F1 jednoduše podle komise není natolik pevná, aby daný náraz „přežila“.

Zpráva ale zároveň dodává, že vedení závodu při zapojení jeřábu neučinilo nic špatného. Veškeré akce byly v souladu s předpisy, které byly založeny na 384 nehodách, jež se odehrály v posledních osmi letech. Zároveň přitom nebyl jediný důvod, proč by před havárií Adriana Sutila či krátce po ní měl být na trať vyslán safety car. Situaci pak nepomohlo ani velké množství vody na trati, v důsledku čehož komise doporučuje revizi kanálů podél okruhu.

Dalším střípkem v nešťastné mozaice bylo odložení startu kvůli dešti. Díky tomu se již v době nehody smrákalo, a tudíž panovala zhoršená viditelnost. Komise proto doporučuje zavést „čtyřhodinové“ pravidlo, na jehož základě by se start každého závodu měl odehrát minimálně čtyři hodiny před setměním. Jedinou výjimku v takovém případě budou tvořit noční závody s umělým osvětlením.

Souběžně s tím by měl být také stanoven rychlostní limit, který bude platit ve chvílích, kdy budou vyvěšeny dvojité žluté vlajky. Dále musí být zrevidovány systémy FailSafe, tedy ono sešlápnutí obou pedálů vedoucí k odpojení motoru a posílen by měl být vývoj pneumatik do mokra. A ke všemu se mají i zpřísnit pravidla pro vydání Superlicence pro nováčky.

Aby toho přitom nebylo málo, měla by kontrolou projít pravidla F1, aby bylo zajištěno, že se v nich nebudou nacházet žádné „díry“ jakožto třeba série nešťastných událostí, jež může vést k havárii. Tedy jinými slovy by se mělo počítat s tím, že se vždy může stát to, co se před dvěma měsíci odehrálo právě v Suzuce.

Abychom tedy vše zrekapitulovali, dle komise jel Bianchi především příliš rychle, ačkoliv byly vyvěšeny dvojité žluté vlajky. Navíc došlo k selhání softwaru v jeho monopostu, přičemž na trati bylo příliš vody a dobrá nebyla viditelnost. A všechny tyto na jednu stranu minoritní záležitosti ve výsledku vedly k hrozivému neštěstí, jemuž by dle výše zmíněných doporučení mělo být předejito. Pro příště...

Petr Prokopec