Autoforum

/

Foto: Stellantis

Když se světem poprvé prohnal koronavirus a zmrazil většinu lidských aktivit, kde kdo si pomyslel, že hůře už být nemůže. O rok a půl později se ale ukazuje, že přinejmenším z pohledu výroby aut hůře být může.

Škoda tento týden oznámila, že pro letošek prakticky končí s výrobou nových aut. Zásadně omezena nebo zcela zastavena bude až do 31. prosince produkce čehokoli nového ve všech jejích českých fabrikách a firma se bude soustředit na to, aby dokončila až 50 tisíc nehotových vozů, na něž často měsíce po původně avizovaném termínu dodání čekají jejich kupci.

Na uhádnutí důvodu bychom vypsali sázky leda 1,00:1 - jsou to komponenty, hlavně pak čipy, kterých firma prostě nemá dost. A ty, které dostane, chce využít ke kompletaci nedodělaných aut. Škoda se při vysvětlování celé situace oháněla tím, že v tom zdaleka není sama, což jistě není, současně je ale třeba dodat, že ne každý je na tom až tak zle. Přinejmenším jeden z konkurentů je na tom ale stejně, ne-li ještě hůř.

Jde o koncern Stellantis, tedy stále relativně nový slepenec konglomerátů FCA a PSA, zejména Fiatu, Chrysleru, Peugeotu, Citroënu a Opelu. Ten se k věci dosud příliš nevyjadřoval, třebaže náhlé a dlouhé uzavírky továren naznačovaly, že je v pořádné bryndě. Nyní pro agenturu Reuters popsal stav věcí šéf italských odborů FIM-CISL Ferdinando Uliano a dobré zprávy skutečně nemá.

Podle něj firmu nedostatek komponentů zasahuje ještě víc než loňské koronavirové uzavírky a nevyrobí letos - podržte se - 1,4 milionu aut, která vyrobit chtěla. Uliano říká, že situace dosud nebyla až tak zlá, neboť třeba 319 tisíc aut vyrobených v Itálii za první tři kvartály znamená meziroční nárůst o 11 procent. Situace je ale nyní tak mizerná, že do konce roku bude bilance záporná.

„Je to prakticky nemožné,” říká Uliano k možnostem vyrovnat celkový počet loni vyrobených 461 tisíc vozů. „Situace okolo čipů se dál zhoršuje a přijdou další velké uzavírky,” dodává s tím, že „polovodičový hurikán” je pro Stellantis skutečně horší než koronavirus a omezení s ním spojená. Očekává tak řadu uzavírek v Itálii, které mají pokračovat i v roce 2022. A situaci dále zhoršuje tlak EU.

Automobilka totiž bude při řízení výroby preferovat výrobu modelu, o který je nejmenší zájem, vyrábět jej ale musí, aby dostála limitům EU z hlediska flotilových emisí CO2 - elektrický Fiat 500. Že všechna tato auta lie nekoupí, Stellantis netrápí, na konci roku část z nich zaregistruje na sebe a dealery, jak už se stalo dobrým zvykem, čímž sníží své odvody Bruselu na minimum.

„Výroba bateriového Fiatu 500 musí pokračovat, aby bylo dosaženo cílů z hlediska omezení uhlíkových emisí,” říká Uliano. Naopak výroba v Německu může skončit zcela, alespoň pod taktovkou Stellantisu - firma prý uvažuje o tom, že továrny prodá a tamní produkční kapacity si bude jen pronajímat jen v případě, kdy je bude potřebovat. Což zrovna teď není a hned tak ani nebude.

Tohle je ovšem běžná snaha o maximalizaci efektivity, preference výroby nežádaného auta nikoli. Žijeme v opravdu bláznivém světě, pokud se automobilky dostaly do takových kleští, že nemohou vyrábět skoro nic a z toho, co vyrábět budou, si nevyberou model, který mohou výhodně prodat. Pod tlakem si vyberou ten, kterého mají na skladě beztak dost, aby jej uměle či skutečně prodaly s cílem dostát závazkům směrem k EU. Ale tohle je rozlité mléko, nad nímž jsme plakali už mnohokrát...

Zdroj: Reuters

Petr Miler