Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Rallyové mistrovství světa opustil na vrcholu a jak vidno, mohl ještě dlouho vítězit. Se zdaleka ne nejlepším autem ukázal záda všem ve 44 letech, 6 roků od jeho poslední plné sezóny.

Tento víkend se v rámci České republiky nesl ve znamení oslav stého výročí vzniku samostatného státu. Mimo naší domovinu se ovšem jelo hned několik závodů, během kterých došlo k zajímavým událostem. Velkou cenu Mexika vyhrál Max Verstappen z Red Bullu, nicméně pozornost všech se soustředila na Lewise Hamiltona. Jezdec Mercedesu se popáté stal mistrem světa Formule 1, čímž vyrovnal Juana Manuela Fangia. Před ním je tak již pouze Michael Schumacher se sedmi tituly.

My se ale podíváme do Španělska, kde se jel předposlední závod letošního Mistrovství světa v rallye. Tam pro změnu nebyly oči všech soustředěny na Sébastiena Ogiéra, který se díky druhému místu vrátil do čela průběžného pořadí, a má tak šanci vyhrát již šestý titul v řadě. Místo toho se vše točilo kolem vítěze, který definitivně prokázal, že je zřejmě více než člověk. Nebyl jím nikdo jiný než Sébastien Loeb.

Francouzský pilot je ve WRC naprostou legendou, jako jediný dokázal vyhrát devět titulů - navíc v řadě. Poté svou kariéru ve světové rallye ukončil - nikoli proto, že by nemohl vyhrát podesáté, ale aby se mohl věnovat i dalším odvětvím motorsportu. Dvakrát tedy skončil třetí v mistrovství cestovních vozů, během svého působení v rallycrossu zatím dosáhl na pátou a čtvrtou příčku. Ještě lépe může skončit v letošní sezóně.

Tím však jeho aktivity nekončí, kromě již zmíněného se Loeb párkrát objevil také v Le Mans, stejně jako na startu dakarské rallye. Tu letošní bohužel nedokončil, nicméně v loňské vyhrál pět etap a na konci závodu získal stříbrnou příčku. A aby toho nebylo málo, do letošního Pikes Peak byl také králem „Závodu do oblak“. Jeho záběr je tedy neskutečný, a co je podstatnější, kam přijde, tak se mu daří.

Letos se Loeb rozhodl pro zábavu vrátit do světa WRC. Nikoliv však na celou sezónu, ale jen na tři závody. V těch prvních dvou měl smůlu - jednou jej o možnost bojovat o vítězství připravil defekt, podruhé nehoda, první pořádný závod od jeho regulérní účasti ve WRC v roce 2012 si tak odbyl o uplynulém víkendu ve Španělsku. A bylo to něco.

Závod vyhrál, a to hlavně díky svým zkušenostem. Klání bylo neskutečně ovlivněno měnícím se počasím, které Francouz využil ve svůj prospěch a chytře udělal pravý opak toho, co celá špička. Po sobotním dnu byl Loeb průběžně třetí. Noc se nesla ve znamení deště, pročež všichni jezdci v čele sáhli po měkčích pneumatikách. Loeb však měl informaci od týmu, že asfaltový povrch rychle osychá. Proto zariskoval a sáhl po Michelinech s tvrdší směsí, která má na sušším povrchu vyšší přilnavost. A právě to se ukázalo být klíčovým rozhodnutím, závod totiž vyhrál o 2,9 sekundy před Ogiérem.

„Věděl jsem, že pokud v těchto podmínkách použiji tvrdší pneumatiky, budu rychlý,“ prohlásil Loeb po skončení podniku, který vyhrál již podeváté. Zároveň dodal, že „vyhrát po téměř šesti letech je neuvěřitelné. Nicméně vyhrát v takovéto bitvě, kdy teprve po protnutí cílové čáry zjistíte, že jste zvítězili, je něco neuvěřitelného. Nikdy jsem nevěřil, že bych mohl znovu vyhrát.“

Že na rozdíl od Karla Gotta se zlatými vavříny nepočítal dokládají i jeho slova před samotným závodem. Loeb uvedl, že „standardy ve WRC jsou nyní příliš vysoké. Bylo by tedy domýšlivé říci, že bych mohl jakkoliv ohrozit tři kandidáty na letošní titul. Nicméně doufám, že s nimi budu schopen alespoň držet tempo.“

Je třeba dodat, že stejně jako během své aktivní kariéry ve WRC, i letos ve Španělsku Loeb jel za Citroën. Speciál C3 WRC je ovšem momentálně považovaný za daleko horší než vozy, jež v šampionátu nasazují Hyundai, Ford a Toyota. To potvrzuje Craig Been, který za tým jezdí pravidelně, ovšem ve Španělsku skončil až osmý.

Po nejnovějším triumfu má Loeb na kontě 79 vítězství ve WRC. Kromě toho vyhrál v 915 rychlostních zkouškách, přičemž Ogiér je v obou ohledech dalece za ním (44 závodů, 537 RZ). To ovšem neplatí o samotném rozdílu mezi oběma Sébastieny v cíli - čas 2,9 sekundy je totiž desátý nejnižší v historii.

Petr Prokopec