Autoforum

/

Foto: Rolls-Royce Motor Cars Boston, publikováno se souhlasem

Chvíli se skutečně prodával dobře, pak nám byl ještě nějakou chvíli předkládán jako důkaz toho, že luxusní elektrická auta půjdou na odbyt. Dnes neplatí ani jedno. Už se rozkřiklo, že tohle auto nefrčí prakticky nikdy na světě a dealeři ho posílají do oběhu jen za cenu extrémních slev.

Až se zas jednou rozvolní stavidla komunikace, která dnes činí širokou veřejnou debatu na určitá témata prakticky nemožnou, a lidi opustí hysterie, která je nutí místo věcné diskuze jen nenávistně hulákat ze svých zákopů ideologické výkřiky, nutně se o tom bude mluvit. Bude se rozebírat, jak je možné, že se elektrická auta potýkají s natolik odlišnou dynamikou vývoje svých prodejů v čase ve srovnání se spalovacími vozy. Jsou to totiž dva jiné světy, ačkoli se oba produkty zdají být v principu srovnatelné.

Porsche už na to přišlo a přiznalo to, proto se také s elektromobily tak spálilo a nyní tak rychle obrací. Problémem je, že u těchto vozů se automobilkám nedaří dosáhnout stabilně vysokých prodejů. A je celkem jedno, jestli jsou to drahé modely typu Porsche Taycan, relativně lidové elektromobily jako Fiat 500e nebo skoro cokoli mezi. Prakticky všechno prodejně vystřelilo, „slíbilo”, automobilky to vnímaly optikou jim známé trajektorie prodejů spalovacích vozů jako znak vysokého budoucího odbytu a podle toho přistoupily k dalšímu nabízení (nové karosářské verze, motorizace, výbavy, další podobné modely, víc marketingu, doplňte si). Jenže uběhl rok dva a... A nic. Ale skutečně skoro nic.

Tato auta po nějaké době na trhu zasáhne dramatický pokles prodejů, který se už automobilkám nedaří zvrátit, i když se opravdu snaží - inovace, nové verze, marketing ani slevy pořádně nepomáhají. A je to až bizarní. Považte, že podle čísel Data Force prodalo Porsche za letošní říjen v Evropě jen 500 Taycanů. Býval to nejprodávanější model značky, na to by se jej dnes musel prodávat skoro šestinásobek, reálně meziročně dál ztrácí víc než 50 % kupců. A za celý rok není situace o moc lepší, jen 5 643 prodaných aut je nejen o desítky procent míň než loni, ale také čtvrtina prodejů sportovní 911.

Fiat 500e nikdy nebyl hit, ale prodával se aspoň nějak. Nyní má na kontě za letošní rok pouhopouhých 15 070 prodejů, to je na jinak populární mini plivnutí do rybníka. A meziročně je to 42 % míň. Renault Mégane E-Tech je na tom velmi podobně - 14 251 prodejů za celý rok (a -48,5 % meziročně) je naprosté nic na někdejší bestseller značky, k tomu mu letos chybí skoro 180 tisíc (!) prodaných aut.

Je opravdu skoro jedno, kam se podíváme, je to pořád stejný příběh - bum, rána, prodejní výšiny, brutální propad a neřešitelně nízké prodeje po zbytek životního cyklu. Výjimku je těžké najít, i Škoda s tím bude mít problém - nový Elroq se stále prodává, Enyaq už ale v říjnu ztratil 37 procent kupců z roku na rok. Dlouho velebená Kia EV6 skoro 46 %, desítky procent ztrácí skoro všechny modely, které se prodávají už pár let. Musíme pokračovat?

Proč tomu tak je, je otázkou. Zdá se, že automobilkám se daří lidi na tyto vozy lákat, ale nedaří se jim je udržet. Však statistiky hovořící o tom, že jeden špatný zážitek majitele vrací k vnitřnímu spalování a elektromobily po čase opouští stále větší procento jejich majitelů, jsou známé. Proč ale pak znovu prodejně fungují nové modely? Kupují elektromobily pořád ti samí lidé? Anebo se vždy nějací noví nechají zlákat novinkou, která si časem udělá špatné jméno? A poslední hřebíček do rakve jí přidá enormní ztráta hodnoty, která se též projeví a rozkřikne až časem?

Je to trochu mystérium, na každý pád je to stav, který už připouští i ti, kteří donedávna věřili, že aspoň v některých třídách elektromobily uspějí. Takovou mohla být i superluxusní auta, ke kterým se elektrický pohon vlastně teoreticky hodí - je tichý, nenucený, hmotnost nevadí a omezený dojezd obvykle také ne, však vozy jako Rolls-Royce si málokdo kupuje na cestování napříč kontinentem. Ztráta hodnoty může bolet, ale upřímně, tohle byl u Rollsů a spol. problém vždy a nejsme si jisti, zda větší část kupců zajímá, zda na svém autě prodělají za pár let 5 nebo 7 milionů. Jistě to nebude každému jedno, většina to ale zkoumat nebude.

Přesto je první elektrický Rolls-Royce, model Spectre, stále větší propadák.

Píšeme o tomu už chvíli na základě faktických prodejních dat, poskytovaných slev i ztráty hodnoty ojetých vozů. To všechno jasně říká, že zájem není o nové ani ojeté exempláře. Ale byl, stejně jako u výše zmíněných aut, Spectre byl po nějaký čas dokonce nejprodávanějším Rollsem. Dnes? Podle stejných jako výše citovaných dat si jej v říjnu koupilo v Evropě 13 lidí, je na míň jak třetině prodejů nejžádanějšího Cullinanu, meziročně ztrácí přes 43 procent prodejů a míří do zapomnění, stejně jako... všechno.

Novinářská obec tohle dlouho neakceptovala a ze setrvačnosti tvrdila, že zájem je a prodeje jsou. No není a nejsou, což konečně přiznávají i kolegové z Carscoops, kteří ještě nedávno žili v bludu. Teď vidí, že i „u nich” Spectre ztratil zájem a ptají se, proč to tak vlastně je. Odpověď stále neznáme, ale stav je stejný a v USA snad ještě drsnější. Auto na fotkách okolo prodává bostonský dealer značky jako nové (ačkoli jde zřejmě o rok starou předvádečku s 5 941 km) za cenu 385 150 dolarů, tedy asi 8 milionů Kč. To jistě není málo, znamená to ale slevu - podržte se - 158 000 dolarů, tedy 3,3 milionu Kč oproti standardní ceně.

To je vážně sešup, přesto o auto není zájem, jak nám potvrdil prodejce, který neměl problém reagovat na požadavky ani ve včerejších večerních hodinách. Prý jsme dokonce po čase první, kdo se na auto vůbec ptá. Je to nepochybně zajímavý stav věcí, bez ohledu na vysvětlení je ale nutné jej respektovat. To nakonec dělá i sám Rolls-Royce, který nedávno plánovaných přechod jen na elektrický pohon zrušil - nic jiného mu nezbývá.

Zdroje: Carscoops, Rolls-Royce Motor Cars Boston

Petr Miler