Autoforum

/

Foto: Mechatronik, publikováno se souhlasem

Nešlo o žádný naivní, nápad, tohle auto mělo řadu předpokladů uspět a vyvinuto a vyráběno bylo s extrémní péčí. Jenže se to pro něj nesešlo a celý projekt brzy zkrachoval. Jeden z hrstky dokončených kusů je teď k mání.

Maybach si odpradávna říkaly především superluxusní limuzíny, po konci krátké novodobé éry samostatné existence značky dnes Mercedes stejným způsobem označuje už jen vrcholné verze svých nejlepších modelů. To není ono, v předchozí éře produkoval Maybach samostatné modely 57 a 62 lišící se primárně rozvorem. V obou případech to ale byly opulentní limuzíny.

Jejich vládu nad nabídkou narušil až excentrický projekt, na kterém Němci spolupracovali s pneumatikářskou firmou Kumho. V roce 2004 byl tak vznikl Maybach Exelero dlouhý téměř šest metrů a osazený pouze jedním párem dveří. Futuristické kupé vysoké jen 1,4 metru debutovalo v Berlíně a všem přítomným spadla čelist. Designový skvost byl prodán za 8 milionů Eur (dnes 195 milionů Kč), čímž se ukázal potenciál nekonečného luxusu zbaveného páru zadních dveří.

Koncern Daimler, který Maybach tehdy ovládal (ovládá ho i dnes, ale říká si Mercedes-Benz), to neviděl jinak, přijít s dalším sériově vyráběným modelem si ale netroufl. A na zakázkovou výrobu derivátů existujících modelů neměl ani kapacity, ani ekonomicky smysluplný projekt. Právě tady vstoupila do hry firma Xenatec.

Ta se v úzké spolupráci s Dailmerem rozhodla nabídnout něco jako Exelero pro širší publikum. Tak vznikl Maybach Cruiserio Xenatec, kupé postavené na základech kratšího (nikoli však krátkého...) Maybachu 57S, který poslala níže k zemi. Nešlo ale o nic jednoduchého, k projektu byl povolán designér Fredrik Burchhardt, autor Exelera, aby z 57S udělal důstojné kupé. A podle nás uspěl. Aby se ovšem jeho design otiskl do skutečného auta, bylo třeba původní sedan upravit velmi složitě, včetně relokace B-sloupků a úpravy dveří. Vyrobit pak vše s péčí odpovídající značce Maybach bylo velmi drahé.

I tak Xenatec jistě očekával úspěch, však plánoval výrobu 100 vozů, zájem o kupé za tehdy 675 tisíc Eur v základu ale projevila jen hrstka lidí z celého světa. Přidejte si k tomu těžkosti samotného Maybachu, který tou dobou už směřoval do záhuby, a snad ani nepřekvapí, že se z Cruiseria stal jeden z největších moderních průšvihu mezi luxusními auty. Problém tohle auto prodat byl tak velký, že Xenatec přivedl ke krachu - bankrot vyhlásila po vyrobení pouhých osmi aut.

Těch pár strojů dens stojí z většiny v soukromých sbírkách, jedno z nich ale nyní figuruje v nabídce německého Mechatroniku. Ten si potrpí na prodej extra aut, jeden z pouhých osmi Maybachů Cruiserio ale vyniká i mezi nimi. Černé kupé z roku 2009 má navíc najeto jen 12 980 kilometrů a o jeho pohon se pořád stará motor 6,0 V12 Biturbo od AMG snad s výkonem veškerých 612 koní. Motor je zde ale jen v roli neviditelného komorníka, u tohoto auta zaujme hlavně interiér.

Těžko byste totiž na trhu hledali jiné kupé věnující tolik pozornosti cestujícím vzadu, ani Rolls-Roycy a Bentley stejného ražení nejsou takto koncipované. Jak už padlo, chybějící zadní dveře znamenaly posunutí B-sloupků o 20 centimetrů dozadu, elegantní vzhled podpořila snížená střecha a upravené boky karoserie. Rozvor náprav zůstal 3,39 metru, jen se změnila dispozice.

Kolik Mechatronik za tohle auto chce, přesně neřekne, naznačuje ale sumu blízkou původní základní ceně, tedy asi 16,5 milionu Kč. Není to málo, budoucí majitel se ale může připravit na rozmazlování uvnitř pojízdného apartmá. Zadní místa nebyla ochuzena o vynikající materiály doplněné o dostatek prostoru pro nohy. Většina kupé omezuje komfort za řidičem a spolujezdcem, opulentní ojetina zůstala majestátním křižníkem s odvětrávanými křesly skrývající masážní techniku. Jistě výjimečný vůz, zda za něj někdo, zvlášť v dnešní době, dá přes 16 milionů korun, je ale otázkou.

Zdroj: Mechatronik@Mobile.de

Petr Miler