Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jedna z největších legend světa aut se s námi rozloučila loni a po sobě zanechala rozsáhlý majetek. Po autech je na prodej i jeho dům, který kupodivu pro světem čtyř kol až tak ovlivněn není.

V loňském roce byl koronavirus ještě daleko a Hollywood tak stejně jako v předchozích letech posílal do kin jeden snímek za druhým. Mezi těmi, které sice nevydělaly moc peněz, ovšem zabodovaly u kritiků i fanoušků, byl film Ford v Ferrari neboli také Le Mans '66. Jak již oba názvy naznačují, jeho podstatou je souboj modrého oválu a vzpínajícího se koníka na okruhu Le Sarthe, který v nakonec skončil vítěstvím Fordu. Ten následně Le Mans opanoval až do roku 1969.

Jednou z hlavním postav příběhu je Lee Iacocca. Právě tento charismatický chlapík přesvědčil Henryho Forda II., aby firma vstoupila do závodu 24 hodin Le Mans. Uspěl ale až poté, co selhala jednání o převzetí Ferrari americkou automobilkou. Dědic značky z toho byl pochopitelně rozzuřen, proto dal na Iacoccovo naléhání, že Scuderii je třeba zasáhnout na nejcitlivějším místě.

Díky tomuto počinu se americký manažer stal legendou, rozhodně však nešlo o jeho jediný úspěch. U modrého oválu zabodoval již dříve, když stál v čele vývoje Mustangu. Vlastně tak nebylo překvapivé, že se posléze stal prezidentem celé automobilky. Nicméně v roce 1978 se dostal do konfliktu s již zmiňovaným Henry Fordem II., který jej nakonec vyhodil, a to přesto, že modrý ovál v té době vykázal rekordní zisk ve výši dvou miliard dolarů.

Na úřad práce však Iacocca nemusel, prakticky okamžitě totiž nastoupil u konkurenčního Chrysleru, kde se nakonec taktéž vypracoval na prezidenta. Je tak jedním z mála lidí, kteří stáli v čele dvou členů Velké detroitské trojky. Značku přitom nejen zachránil před bankrotem, ale dovedl ji i k úspěšným akvizicím, mezi něž patří převzetí Jeepu. Stál za tím hlavně v té době chystaný model Grand Cherokee, který přišel na trh v roce 1992.

V té době přitom Iacocca značku opustil a začal se věnovat řadě dalších aktivit, zejména pak charitě a zdravotnictví. Stála za tím smrt jeho první ženy Mary, která zemřela na žloutenku. Lee ji přežil o opravdu značný kus života, na pravdu boží se odebral loni 2. července v úctyhodném věku 94 let. Stalo se tak v jeho rezidenci v Bel Air, která byla svého času místem divokých večírků s celebritami a slavnými osobnostmi.

Tato rezidence je nyní na prodej, a to za 25 999 000 USD (cca 651 milionů Kč). Je samozřejmě otázkou, zda takovou sumu bude akceptovat i kupující, nicméně pokud se tak stane a Iacocca by ještě byl naživu, pak by se jednalo o další z jeho investičních úspěchů. Nemovitost koupil „jen“ za 4,25 milionu dolarů (dnes asi 106 milionů Kč), neboť původní developer se dostal do finančních potíží a nakonec zkrachoval.

O rozestavěnou rezidenci se následně začal zajímat kupec z Hongkongu, který za ni hodlal zaplatit 11,9 milionu dolarů (297,6 mil. Kč). Z obchodu ale nakonec sešlo, což způsobilo americké federální agentuře FDIC, pod kterou nemovitost v té době spadala, nemalé ztráty. Dům byl totiž v mezičase takřka dokončen. Iacocca tak využil příležitosti a koupil jej relativně levně, přičemž nyní by mohl dosáhnout výdělku takřka 600 %.

Na nějaké kdyby si ale nebudeme hrát, místo toho jen dodáme, že rezidence postavená v toskánském stylu nabízí na ploše 1 021 metrů čtverečních pět ložnic a osm koupelen. Veškeré místnosti se chlubí vysokými stropy a křišťálovými lustry, zatímco v obývacím pokoji nechybí obří krb. Zajímavé přitom je, že kromě kuchyně s barem jsou součástí rezidence také dvě jídelny, z nichž jedna je určena pro rodinné a druhá pro firemní stolování.

Dále je na pozemku venkovní bazén a tenisovým kurtem, možná ale i překvapivě chybí rozměrná garáž pro desítky aut, přestože Iacocca zajímavé stroje sbíral. To ale neznamená, že by nový majitel neměl kde parkovat. Jen svou sbírku bude muset ustájit někde jinde, nikoliv v místech, kde si dveře podávaly třeba Bob Hope, Frank Sinatra nebo Priscilla Presley.

...kterou až do své smrti vlastnil Lee Iacocca, někdejší prezident Fordu a Chrysleru

Zdroj: Hilton & Hyland přes Autoblog

Petr Prokopec