Autoforum

/

Foto: RM Sothebys, tiskové materiály

Ještě před pár lety jste ho mohli koupit levněji než „tuctové“ nové Ferrari, dnes na něj nestačí ani peníze potřebné na nová Bugatti. Tohle auto zraje jako víno, po kombinaci dvanáctiválce a manuálu sběratelé prahnou jako nikdy dřív.

Ferrari F50 po dekády nebylo sběrateli zdaleka tak vyhledávané ani jako předchozí F40, ani jako pozdější Enzo. U F50 se to zkrátka nesešlo - automobilka jako by chtěla udělat F40, kterou je možné poslat na silnice v polovině 90. let, ale s kulatým designem bez výklopných světel a bez pevné střechy měla problém vůbec vyprodat celou výrobní sérii. A nepomáhal ani fakt, že jeho atmosférický dvanáctiválcový motor byl odvozen od tehdejšího agregátu pro Formule 1. Se zadními koly jej přitom propojoval šestistupňový manuál, který přenášel na 90. léta nemalých 520 koní.

Od chvíle, kdy však Maranello opustil poslední z 349 exemplářů, uplynulo již 28 let. Během té doby se svět dramaticky proměnil, hlavně vlivem dalších a dalších regulací. Ti ve světě aut začali tlačit na snižování emisí, pročež se dvanáctiválce, manuály či rovnou spojení obojí staly velmi vzácným zbožím. Ferrari ostatně u nových aut takovou kombinaci nenabízí, což sběratele jen žene na aukce, kde se perou o to málo, co zbylo. A ve výsledku platí sumy tak vysoké, že byste místo jednoho auta mohli mít celé moderní portfolio značky v několikerém provedení.

V případě F50 Ferrari u většiny produkce nepřekvapivě použilo tradiční červený lak Rosso Corsa (302 exemplářů), druhým nejčetnějším v rámci celého světa pak byla žlutá Giallo Modena. Na americký trh nicméně putovalo jen 55 kusů, z nichž pouze se pyšnily tímto odstínem. Jeden z nich jako nový koupil módní návrhář Ralph Lauren, který je svou sbírkou Ferrari a dalších exotických vozů proslulý. Stejně jako tím, že se jen velmi nerad s jakýmkoliv autem loučí.

Jak jsme ale zmínili na úvod, F50 svého času nebylo sběrateli tak ceněno, a proto jej Lauren v roce 2003 prodal jednomu páru z Virginie. Ten se s ním naposledy ukázal šest let poté, následně však vůz zmizel ve vyhřívané garáži. Z té se dostal až loni ke konci roku, kdy zamířil na kompletní servis, během kterého došlo i na nasazení nových pneumatik a instalaci nových brzd. Společnost RM Sotheby's totiž začala chystat jeho dražbu, na níž došlo během Týdne aut v Monterey.

Abychom vás déle nenapínali, řekneme, že žluté F50 překonalo veškeré předpoklady a zlomilo aukční rekord. Ač síň předpokládala, že by se vůz mohl prodat až za 7,5 milionu dolarů neboli 156,8 milionů korun, nakonec za něj nový majitel zaplatil 9 245 000 USD (skoro 195 milionů Kč). F50 se tak rázem dostalo do vrcholné ligy, kdy mu již nestačí ani F40 či Enzo, za podobné peníze byste měli po několika kusech od každého.

V tomto případě samozřejmě napomohla vzácnost daná žlutou barvou i jméno prvního majitele. Co se pak nájezdu týče, 8 690 km je vlastně docela vysoká porce. Dosavadním rekordmanem mezi F50 prodanými na aukci byl totiž kousek s pouhými 2 174 km na kontě. Nicméně vyveden byl v nejtradičnější červené, načež nového majitele vyšel „jen“ na 5 532 500 USD (asi 116 milionů Kč). I to se ale stalo nedávno, kdy F50 začala stoupat na ceně, ještě před 15 roky na tento vůz stačil 1 milion dolarů. A ještě předtím statisíce. Bývalý Laurenův vůz tedy zbytku pole uskočil o parník a ukázal cestu do budoucnosti. Jsme si prakticky jisti, že tohle bude jednou auto za miliardu...

Zdroj: 1995 Ferrari F50@RM Sotheby's

Petr Prokopec