Měření emisí v provozu v Evropě možná vůbec nebude, prý je nekvalitní

Home > Rubriky a sekce > Zajímavosti > Článek

Měření emisí v provozu v Evropě možná vůbec nebude, prý je nekvalitní

15.12.2015 | Marek Bednář | 5 příspěvků

Přístroj k měření Real Driving Emissions má odchylky až 30 %, říká environmentální výbor Evropského parlamentu. Zavedení by také prý podrylo jiná pravidla.

Snaha zavést měření emisí v reálném provozu (Real Driving Emissions - RDE) jako součást homologační procedury narazila na překážku přímo v Evropském parlamentu. Jeho environmentální výbor nedoporučil přijetí návrhu Elzbiety Bienkowskie, podle kterého se měly už od ledna roku 2016 začít měřit emise dieselových aut na reálných silnicích při reálné jízdě, a to pomocí přenosného zařízení na měření emisí.

Návrh byl později přijat v kompromisní verzi. Místo faktoru konformity 1,6, tedy že by auta mohla překročit limit produkce oxidů dusíku 80 mg/km o 60 %, byl schválen faktor konformity 2,1 (překročení o 110 %) pro období mezi léty 2017 a 2020 a faktor konformity 1,5 pro další léta, ale pouze v rámci měření RDE.

Návrh není dostatečně vysvětlen ani ospravedlněn a zavedení by podrývalo vynucování současných evropských standardů, uvedl environmentální výbor EP ve své včerejší rezoluci. A vskutku, říci, že auto plní normu Euro 6 v testu NEDC, ale na reálné silnici ji vlastně neplní, znamená, že testy NEDC by byly úplně k ničemu. Navíc se připravuje zavedení nové normy WLTP, která nebude automobilkám poskytovat tolik prostoru k úpravě aut pro měření emisí.

Přenosné zařízení, označené PEMS (Portable Emission Measurement Systems), kterým se měly emise na skutečných silnicích měřit, navíc není bez chyb. Tisková zpráva uváděla průměrnou chybu měření 18,5%, maximálně však až 30 %. To znamená, že z reálně emitovaných 150 mg NOx/km může být na výstupu z přístroje 195 mg, nebo také jen 105 mg - a to je opravdu ohromný rozdíl.

Výbor je tedy proti zavedení RDE do homologačního procesu. Přesto však nezpochybňuje negativní vlivy oxidů dusíku na lidský organismus a životní prostředí. V rezoluci se hovoří o škodách na zdraví lidí a a nadměrné acidizaci a eutrofizaci životního prostředí ve výši 940 miliard eur (24,9 bilionu korun).

Evropský parlament jako celek může rezoluci svého environmentálního výboru vetovat, zda to udělá, je otázka. Plenární zasedání ve Štrasburku ve dnech 18. - 21. ledna 2016 rozhodne. Vidět aspoň kousek snahy o postup kvalitní a rozumý spíš než rychlý za každou cenu ovšem není špatné.