Autoforum

/

Foto: Škoda Auto, grafika Autoforum.cz, koláž Autoforum.cz

Zájem o elektrická aut roste, pořád se jich ale prodává jen desetina oproti odepisovaným dieselům. Přesto, když o něj budete mít zájem, počkáte si na dodání i více než 12 měsíců. Proč?

Nedávno jsme probírali výsledky studie zaměřené na to, kdy se elektrická auta mohou dočkat masového rozšíření. Dle zákazníků ze všech koutů světa je k takovému průlomu zapotřebí pokles cen, nárůst reálného dojezdu a zrychlení dobíjení. Jinými slovy, elektrický pohon se ve své současné podobě nutě setkává s velmi malým přirozeným zájmem, neboť z pohledu většiny potenciálních uživatelů není schopen konkurovat vozům se spalovacími motory - bez ohledu na způsob využití jsou obvykle levnější a k tomu či onomu snáze využitelné.

I když jsou tedy dnes elektrická auta na řadě evropských trhů masivně podporována až statisícovými dotacemi, popř. jsou ta neelektrická stejně masivně zatěžována srovnatelnými daněmi, zájem o ně zůstává velmi omezený. Jistě, roste, a tak roste i tržní podíl těchto aut, pořád se ale bavíme o okrajovém zboží - v druhém letošním kvartálu, dosud době jejich největší slávy, se v Evropě prodalo něco přes 50 tisíc aut. Diesely, kterým už spousta lidí zazvonila umíráčkem, chtělo 520 tisíc zákazníků.

O to překvapenější můžete být po příchodu k prodejci, když se rozhodnete si nějaké auto s elektrickým ústrojím koupit. Doba jim přeje, všichni jim věští světlou budoucnost, a tak by s nákupem neměl být problém. Dealeři vám ale nejčastěji oznámí, že pro letošek máte smůlu a většina by vám totéž řekla i před měsícem či dvěma.

U některých značek je to ještě složitější a už teď ví, že dodání toho či onoho auta nebude možné ani příští rok (!). Jak zjistili lidé z německé filiálky Carwow, na elektrické Mini musí zákazníci vyčkat dlouhých 12 měsíců, v případě zájmu o VW e-up! to bude i více než 12 měsíců a elektrické Smarty dokonce nedostanete dříve než v roce 2022. Uspět pak sice můžete u Peugeotu, Opelu, Volva či BMW, nicméně na modely e-208, Corsa-e, XC40 Recharge či iX3 se čeká osm měsíců.

U některých modelů je čekací lhůta kratší, přesto je obvykle delší než u konvenčních aut a snad vždy sahá až do dalšího roku. Že by éra masové elektromobility skutečně začala? Může se to tak jevit, ale jaký dává smysl, že mocné BMW při svých obrovských finančních i produkčních možnostech, při všech svých schopnostech a zkušenostech ví, že další rok nevyrobí ani o kus víc Mini Coopperu SE, než dnes plánuje? Důvod ve většině případů není v tom, že by výrobce nemohl, on nechce.

Automobilky totiž prodávají jen tolik elektrických aut, kolik potřebují pro minimalizaci svých průměrných emisí CO2. Tedy tolik, aby neplatily pokuty EU za jejich nadlimitní výši vůbec nebo jich platily jen tolik, kolik se jim vyplatí v souvislosti s investicemi do elektrické mobility resp. prodělanými peněz na každém elektrickém autě. Bude to hodně složitá matematika, výsledek je ale vždy jeden - automobilky prodají přesně tolik vozů, kolik potřebují vzhledem k emisím CO2 zbylé plánované produkce a ani o fous víc. Tak proč by se žinýrovaly kvůli nějakému zákazníkovi, že zrovna to či ono auto chce?

Níže přidáváme fotky dnes už neprodávané Škody e-Citigo iV, u které se v minulosti opakovaně dělo přesně na to samé. Byla stahována z prodeje kvůli údajně příliš vysoké poptávce, až byla stažena úplně. Kdyby byl zájem o ní tak velký, automobilka ji s nadšením vyrobí více a bude ji nabízet klidně ještě 20 let. Ona ale na každém kusu prodělávala tolik, že se ji kvůli snížení průměrných CO2 prostě více než X aut prodávat nevyplatilo a když do nabídky dostala jiné vozy z řady iV, na kterých prodělává méně, odstřelila ji úplně. Jako čistý elektromobil bude prodávat Enyaq, na němž při jeho extrémních cenách jistě prodělá méně, pokud vůbec něco.

Američané mají pro tyto vozy pěkný termín „compliance cars” - auta vyráběná jen kvůli tomu, aby jejich výrobci dostáli zákonným předpisům, pak ani ťuk. S tím jde ruku v ruce názor šéfa německého Carwow Philippa Saylera von Amende, dle nějž se VW Group nevydá cestou Tesly, i když se rád tváří jinak. A to právě kvůli nedostatečnému přirozenému zájmu o elektromobily. Se standardním prodejem se dá počítat jen ve chvíli, kdy je možné na těchto autech vydělávat. Tehdy větší prodeje znamenají větší zisk. V této pozici dnes ale nikdo není, elektrická auta jsou pro výrobce nadále spíše problémem umenšovaným zmíněnými dotacemi, přesto pořád problémem.

Výrobci tak těchto aut dál prodávají jen kolik musí, tedy až na drobné výjimky. Třeba Porsche Taycan je tak drahé, že na něm automobilka jistě neprodělává a rázem doba dodání činí standardní 2-3 měsíce, jako u jiných modelů. Jakmile musí prodej zapadnout do emisních tabulek, je limitován počtem za každý rok a relativně krátké dodací lhůty u některých vozů nyní svítí jen proto, že nový rok je za dveřmi a od 1. ledna 2021 se bilance automobilek počítá od nuly. Ale rádi vám ukážeme podobnou tabulku někdy v polovině příštího roku - skoro bychom se vsadili, že více jak 6 měsíců bude v kolonce Čekací doba svítit u naprosté většiny modelů, protože kvóty pro příští rok budou vyplněny existujícími objednávkami. Pokud EU tomuto seriózně říká „trh”, za který jindy tak horuje, pak jsme asi ve škole nedávali pozor, když o skutečném trhu byla řeč.

Nestojí za tím však přirozený zájem zákazníků dalece přesahující výrobní možnosti automobilek, nýbrž balancování výrobců na hraně emisního nože. I proto nebylo možné elektrickou Škodu e-Citigo iV pravidelně objednat i když byla standardně k dispozici - šlo o ztrátový model vyráběný přesně podle kvót a víc ani ťuk. Foto: Škoda Auto

Zdroj: Focus

Petr Prokopec