Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Podvod Volkswagenu odstartoval averzi vůči dieselům, která otřásá Evropou a dění v letošním roce vše jen zintenzivňuje. Češi ale tak úplně nejdou s dobou, tržní podíl naftových motorů tady neklesá.

V posledních letech se prodeje dieselů v Evropě postupně propadají a čerstvě zveřejněná data asociací výrobců aut (ACEA) za první letošní pololetí potvrzují, že tento trend pokračuje i v letošním roce. Podíváme-li se jen na čísla za poslední zdokumentovaný kvartál, pak předloni podíl „naftožroutů“ na celkových registracích nových aut od dubna do června činil 36,3 procenta, předloni už to bylo jen 31,3 procenta a letos jsme na 29,4 % procent. To je za tak krátké období obrovský propad.

Problém to představuje hlavně pro výrobce, neboť EU soustavně přitvrzuje limity spotřeby promítnuté do emisí CO2. A k jejich splnění diesely logicky přispívají více než benzinové jednotky. Zajímavý je ale i pohled na jednotlivé trhy, neboť propady, spojené s celkovým poklesem prodejů kvůli koronavirové krizi, jsou opravdu masivní.

Prakticky všechny velké země hlásí přibližně poloviční propad odbytu naftových aut, nakonec i meziroční pokles v celé EU (-53,4 %) je přibližně takový. Výjimkou nejsou už ani Německo (-49,8 %), Francie (51,1 %), Velká Británie (-81,8 %) a další tradiční bašty dieselů. Přestože snahy ekologů o diskreditaci dieselů byly nejednou otevřeně označeny za lež a studie dokonce tvrdí, že diesely vzduch ve skutečnosti čistí, zájem o ně opadá. Neexistuje tak jediný trh, ani jediný výrobce, který by ze současné situace vysloveně profitoval.

Co je ovšem pro nás zajímavé, nadále existují trhy, kde se nafťákům daří relativně dobře. Vůbec nejmenší propad byl zaznamenán ve Slovinsku (-31,7 %) a hned poté v České republice (-33,5 %). To vzhledem k celkovému poklesu prodejů znamená přibližně zachování dosavadního tržního podílu. Proč jsou zrovna tyto země (a hlavně pak ČR, neboť místní trh je asi třikrát větší) výjimkami, nevíme, u nás to ale zřejmě bude souviset s tradičně racionálnějším uvažováním české klientely a absenci masivních stimulů, které by zákazníky hnaly do aut, která přirozeně nechtějí.

Bez zajímavosti není ani to, že jakkoli současnost hraje do karet alternativním, zejména pak elektrickým pohonům, které zvyšují svůj podíl na trhu, vyloženě žně nezažívají. Bateriových aut se prodalo za druhý kvartál jen 63 216 kusů, což je meziročně o nikterak dramatických 12,7 % výše. Pokud naházíme všechna auta, která lze dobít, na jednu hromadu, jsme na tržním podílu 7,2 %, prim mezi nimi ale pořád hrají plug-in hybridy (+133,9 %). Na řadě trhů, zejména pak těch velkých či elektromobily mocně dotujících (Norsko, Nizozemsko, Belgie), jejich odbyt dokonce meziročně citelně klesl.

Podívejte se ale sami na data o podílu jednotlivých typů pohonu v zemích Evropy a prodejích dieselů a elektrických aut níže. V druhém případě lze říci, že nebýt nových dotací na třech z největších evropských trhů (Německo, Velká Británie, Francie), elektrická auta si tu skoro neškrtnou, tato tři místa se postarala o odbyt 55 % z nich a o většinu zbytku se postaraly Norsko s Nizozemskem.

Zdroj: ACEA

Petr Prokopec