Autoforum

/

Foto: Goran Tomasevic, Reuters

A nejsou to zrovna auta vhodná pro ježdění na nákup, ale armádní pick-upy, bojové vozy HMMWV, nosiče protiletadlových střel či dokonce tanky. Talibanu padly do rukou padly bez jakéhokoli boje.

Pokud sledujete vývoj v Afghánistánu, nejspíše jste stejně jako my rozčarování jednáním či spíše nejednáním politiků. Dohodu o odchodu amerických vojsk uzavřel již v roce 2019 bývalý prezident USA Donald Trump a nyní ponechme stranou, že uzavřít dohodu s Talibanem je něco jako uzavřít dohodu s ďáblem. Trestuhodné je zejména to, že i když veškeré země, které se konfliktu účastnily, měly takřka dva roky na to, aby zajistily bezpečný odsun svých lidí, techniky a stejně tak i místních pomocníků, nepřipravily se na nic. Dalo se totiž čekat, že jakmile mezinárodní dozor zmizí, dojde k tomu, co se děje dnes.

Je přitom jasné, že toto fiasko bude mít dalekosáhlé dopady. Taliban totiž není ani tak na koni, jakožto spíše na americké technice. Toto radikální militantní hnutí sice Spojencům umožnilo bezpečný odchod, jejich prostředky však zůstaly na místě. A právě tato technika nyní může a velmi pravděpodobně bude zneužity proti těm, kteří bojují za dobrou věc. Alarmující přitom je, že nejde pouze o běžné automobily nebo drony, ale rovněž také o protiletadlové střely a dokonce tanky T-54/55 a T-62, kterých bylo v zemi dvanáct. Nyní všechny patří Talibanu.

Hnutí se dálo zmocnilo 877 exemplářů Fordu Ranger, zatímco dalších 24 jich zničilo. Stejně tak padlo za oběť 64 kusů vojenského HMMWV, 6 kusů podpůrného náklaďáku Navistar International a 9 kusů pancéřáků M117 ASV, zatímco 665, respektive 325 a 51 exemplářů nyní slouží právě Talibanu. Něco takového je opravdu bezprecedentní, zvláště v kontextu s evakuačními operacemi některých zemí. Německo na palubě svého speciálu převezlo pouhých sedm lidí, prý kvůli chaosu, který na letišti v Kábulu panoval. Do vedle stojícího amerického letounu jich měly nasednout stovky.

Česká vláda pro změnu raději nedělala nic, kvůli blížícím se volbám by se jakákoli aktivita mohla obrátit proti ní. A opozice se pro změnu přihlásila ke slovu až nyní, kdy zkouší nějaké voliče urvat s pomocí kritiky vládnoucích stran. Šlendrián ze všech stran? Tak nějak by to šlo shrnout.

Zdroje: Reuters, Oryx Blog

Petr Prokopec