Autoforum

/

Foto: Bring A Trailer, tiskové materiály

No podívejte se na ně, při troše představivosti s nimi budete vypadat, jako že vlastníte skutečný McLaren P1. Fakt, že ho vlastnit nebudete, vás ale nejspíš bude mrzet míň než to, že ani na tu mizernou karosařinu nejspíš nemáte.

Je tomu už víc než jedenáct let, kdy se Jeremy Clarkson po natáčení Top Gearu neslavně dožadoval teplé večeře. Té se ovšem nedočkal, načež došlo na fyzickou potyčku s jedním z producentů pořadu. V důsledku toho se vedení televize BBC rozhodlo kontroverzního moderátora zbavit, neboť mělo už delší dobu problém s jeho politicky nekorektním humorem. Nejspíš však netušilo, že jeho kolegové Richard Hammond a James May odejdou spolu s ním. A tím spíš nepředpokládalo, že by trojice mohla přijít s konkurenčním programem, který ten původní zadupe do země.

Ještě než se ovšem Clarkson, Hammond a May upsali Amazonu, chystali nadmíru očekávaný srovnávací test, do kterého měla zamířit tehdejší „Svatá trojice hypersportů“. Tedy Ferrari LaFerrari, McLaren P1 a Porsche 918 Spyder. O ten pak nakonec své fanoušky neochudili, jen ho již nabídli pod hlavičkou The Grand Tour hned v prvním díle pořadu. Každý pak usedl za volant toho hypersportu, s jehož značkou byl nejvíce spřízněn, což znamená, že May dal přednost italskému vozu, Hammond německému a Clarkson britskému.

V duchu této volby se pak vlastně i nesl verdikt, neboť každé auto bodovalo trochu jinak. Ve finále tak souboj skončil nerozhodně, pročež si sběratelé mohli pochvalovat svou volbu, ať už byla jakákoli. O 11 let později ale někteří z nich nejspíš nemohou Clarksonovi přijít na jméno, neboť zatímco LaFerrari mění majitele v průměru za více než 100 milionů korun a 918 neklesá pod 60 milionů, ceny ojetých P1 nepřelézají metu 42 milionů Kč, spíš padají až někam k 30 milionům.

Kousek, tedy spíše kousky, které se objevily v prodeji na Bring A Trailer, ovšem s cenou nevystoupaly ani zdaleka tak vysoko. Nejvyšší s nimi spojený příhoz se totiž vyšplhal jen na 213 tisíc dolarů neboli 4,5 milionu korun. To na první pohled opravdu není mnoho, ostatně za stejnou sumu dostáváte třeba nové Porsche 911 GTS v základním provedení. To má na kontě „jen” 541 koní, zatímco disponuje pomalu dvojnásobným výkonem. Jenže to není případ toho, co se na BAT prodalo.

K mání totiž byly pouze panely karoserie McLarenu, bez podvozku, interiéru či hybridního pohonu, prostě jen panely. A na ty je to cena pro změnu trochu šílená. Jde o zcela autentické a zboží, navíc ne jen tak ledajaké - původně zdobily P1 s pořadovým číslem 002. Tedy vlastně první exemplář, který automobilka předala některému ze zákazníků, neboť šasí č. 001 zůstalo v jejím vlastnictví. Majitelem tohoto vozu se stal známý sběratel Michael Fux, který pro své vozy volí často neobvyklé barvy - v případě McLarenu to byla zářivě zelená.

Proč ale z auta sundal panely karoserie, i když si zbytek vozu nechal? Důvod je prostý - automobilka až pár let po představení vozu majitelům nabídla, že své vozy mohou poslat zpátky do Wokingu, kde jim za jistě velmi tučný příplatek bude standardní karoserie vyměněna za verzi s viditelnými karbonovými vlákny. Fux toho využil, přičemž i nová specifikace byla vyvedena v zelené barvě. Dlouho si ji ale neužil, v roce 2016 totiž svůj McLaren včetně původní karoserie prodal. Již tehdy přitom byla utržená částka necelých 39 milionů korun považována za nízkou.

Nový vlastník, společnost Silver Arrow Cars, pak vůz zkusila prodat v srpnu 2024, to se však nepovedlo. Později ji tak napadlo prodat auto levněji a panely zvlášť, což také skutečně udělala. Někdo tedy teď má celý McLaren P1. A někdo jiný má jen panely karoserie bez auta, za 4,5 milionu. Trochu to připomíná luk bez šípu. Anebo šíp bez luku?

Zdroj: 2014 McLaren P1 Body Panels@Bring A Trailer

Petr Prokopec