Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V Evropě není země, pro kterou by automobilový průmysl znamenal tak moc jako pro Německo, a tak není divu, že právě tam pociťují patálie automobilek nejvíce. A ani budoucnost není růžová.

Recese je obvykle definována jako období, během kterého dojde alespoň ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích k hospodářskému poklesu. Německo nyní stojí na jejím prahu, neboť HDP našich sousedů ve druhém letošním kvartálu klesl o 0,1 procenta. To nemusí znít jako hrozivé číslo, ale pokles to je a pokud si uvědomíme důvody, proč k němu došlo, je jasné, proč ekonomové bijí na poplach.

Problémem je kondice tamních automobilek a všech na ně navázaných firem. Výrobci aut už od loňska trápí nová pravidla EU pro homologaci nových aut, ke kterým se od příštího roku přidá ještě vyšší tlak na snížení spotřeby paliva resp. emisí CO2. Problémem je také Čína a propad tamního trhu s auty, který je klíčové pro všechny německé automobilky. A v neposlední řadě je tu nový britský premiér Boris Johnson, který uvedl, že Velká Británie opustí Evropskou unii 31. října, a to s dohodou nebo bez ní. Aktuálně se přitom rýsuje spíše druhá varianta, jenž by logicky vedla ke zdražení mnoha druhů zboží a tedy ke snížení poptávky. Nepotřebujete přitom doktorát z ekonomie, abyste si domysleli, že odpírat si lidé budou spíše auta než co jiného. A britský trh je dalším obrovským odbytištěm německých vozů.

To všechno tlačí německou ekonomiku dolů a naděje na zlepšení je v nedohlednu. I proto někteří domácí politici tlačí na kancléřku Angelu Merkel, aby opustila politiku vyrovnaného rozpočtu a posílila vládní investice, ta to ale zatím odmítá. Další teoretickou šancí Německa a vlastně i celé Evropské unie na opětovný růst přitom byla další vlna amerických sankcí zaměřených proti Číně. Ta by totiž zdražila tamní zboží a zlepšila konkurenceschopnost evropských firem, nové kolo však bylo odloženo a naopak hrozí skutečnost, že prezident Donald Trump zatíží vyššími dovozními cly výrobky, mimo jiné i auta ze starého kontinentu.

Jelikož je Německo nejvýznamnějším státem Eurozóny, nepřekvapí, že zpomaluje také ekonomický růst celé EU. A nejinak je tomu i v rámci Česka, jehož ekonomika je z velké části navázána na tu německou. Očekává se proto, že růst tuzemského HDP by měl do konce roku klesnout pod 2 procenta a to jsou spíše optimistické vize - pokud německý pokles zrychlí, Česko jej bude následovat stejným směrem.

Za této situace je smutné, že jedním z viníků situace je neustále bující aktivita EU na poli zavádění nových a nových regulací. Podívejte se například do současných ceníků Škody, které odpovídají nesnázím značky při přizpůsobování se dalšímu zářijovému kolu nových homologací - z nabídky vypadla snad polovina dostupných variant a spousta modelů je k dispozici jen v relativně drahých specifikacích. To odbytu jistě nepomůže a řada dalších výrobců na tom není jinak.

Jsou takové věci nutné v situaci, kdy existující normy jsou už tak nejpřísnější na světě a automobilky mají problémy kvůli EU neovlivnitelným okolnostem, jakou je pokles čínské poptávky? Podle nás nikoli a je spíše hořce komické, že EU za takové situace chce pomoci ekonomice snížením úrokových sazeb, když by stačilo odložit platnost nařízení, která ekonomiku zjevně dusí a nemají žádný jiný bezprostřední efekt. Podřezávat si větev, na které sedíte, nikdy nebylo chytré, přesně to ale nyní Brusel dělá. A zjevně s tím nehodlá přestat.

...tak s vývozem zejména do Číny. Obojí zašlo až tak daleko, že Německo je na pokraji recese, která neprospěje nikomu

Zdroj: AP

Petr Prokopec