Autoforum

/

Foto: Renault

Některé reklamy se prostě nepovedou, co ovšem zamýšlel Renault tímto kouskem, nechápe nikdo. Je to jako kdyby Apple začal říkat, abyste místo nového iPhonu používali telefon se sluchátkem na drátu a rotačním číselníkem.

Většina lidí si nekupuje auto jen tak pro zábavu. Motivací k pořízení dvoustopého dopravního prostředku je obvykle hlavně zajištění běžných životních potřeb, mezi které může patřit odvoz dětí do školy či školky, vlastní přesun do práce, obstarání nutných nákupů... Jistě, bavit se lze u všeho, naprostá většina lidí si ale auto kupuje jen jako dopravní prostředek, který dokáže život spíše zjednodušit než opepřit.

Motivovat tedy lidi k tomu, aby auta nepoužívali, je jako chtít po někom, aby nepoužíval toaletní papír po vykonání potřeby - také to jde, jen je to poněkud nekomfortní. Za současné situace, kdy ceny pohonných hmot nejsou zrovna u země, navíc lide neváhají nahradit čtyři kola dvěma nohama stále častěji. Pokud se totiž třeba na supermarket koukáte z okna svého bydliště, pak je opravdu zbytečné kvůli snídani startovat automobil. Podstatné je, že tak činí ze své vlastní vůle, jakmile by je k tmu někdo začal nutit, rázem by došlo spíše na revoltu. Zvláště pokud by tím, kdo by je od jízdy odrazoval, byl výrobce, který jim daný vůz prodal.

Přesně s tím se nyní potýká Renault v Německu, neboť do éteru pouští naprosto nepochopitelné reklamy, v nichž prezentuje své vozy s pomocí hesla „trotzdem gut, wenn man ihn auch mal stehen läst“, které volně přeložíme jako „Občas je dobré nechat je stát“. Není to žádný dvojsmysl, značka mluví o autech a svým zákazníkům říká, že i když jste třeba za nový Captur zaplatili 814 tisíc korun, v garáži je mu lépe než na silnici. Místo abyste jej tedy využili k tomu, k čemu byl stvořen, měli byste klíčky nechat doma a sáhnout po cyklistické helmě a jízdním kole. Nebo šli s dětmi pěšky místo toho, abyste je odvezli.

Francouzi možná čekali od německých obdivovatelů všeho „zeleného” potlesk, toho se ale nedočkali. Však takové reklamy naprosto postrádají smysl. Renault v podstatě žádá zákazníky, aby si koupili vůz, který pak nechají stát doma. Proč je tedy vůbec kupovat? A co je na tom nakonec ekologického? Největší ránou pro přírodu je vždy výroba věcí, které nejsou k užitku, přesně po tom Francouzi volají. A tak schytávají jeden políček za druhým.

V tomto ohledu lze vzpomenout na novou francouzskou legislativu, která výrobcům přikazuje, aby ve svých reklamách na automobily propagovali i jinou formu dopravy. Zvolit přitom mohou ze tří sloganů (Pro každodenní dojíždění použijte veřejnou dopravu, Myslete na sdílení aut, Pokud je to možné, na krátké vzdálenosti použijte kolo či jděte pěšky). Ve Francii by tedy podobný přístup šlo chápat jako projev absurdity politických tlaků, v Německu ale zákony Renault k ničemu takovému nenutí, alespoň prozatím. I přesto však značka hlavně v Německu začíná jít tímto směrem dobrovolně a není divu, že si za to vysloužil kritiku.

Jedním z majoritních akcionářů Renaultu je přitom francouzská vláda. I když jsme se nicméně snažili sebevíc, fotky jejích členů dopravujících se do práce na kole, autobusem či metrem nejsou nikde k nalezení. Znamená to tedy jediné, a sice že politici opětovně běžnému lidu kážou vodu, ovšem sami si velkými doušky užívají víno. Není tedy překvapivé, že jejich nařízení jsou kritizována jak manažery automobilek (krom Renaultu, ovšem), tak hlavně mimopařížskou populací, která se bez auta pomalu nemá šanci hnout.

Podobná kritika nyní přichází i z Německa, načež se Renault možná dočká toho, oč žádá. Jen s tím rozdílem, že lidé nechají jeho vozy stát nikoli až po zaplacení ve vlastní garáži, nýbrž před uzavřením kupní smlouvy v showroomech. Kolo a vlastní nohy jim zůstanou i bez něj.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec