Autoforum

/

Foto: Alexej Jeromin@VK

Jeden z obyvatel ruského Saratova se rozhodl protestovat proti českému „znesvěcování” sporných monumentů. A tak podobným způsobem „znesvětil” české auto.

Možná si ještě vzpomenete na počátek 90. let minulého století. Tehdy se Československo a později Česká republika snažily co nejvíce odpoutat od nadvlády Sovětského svazu a všeho s ní spojeného. Došlo tedy i na vyjádření nevole s okupací ruských vojsk v roce 1968, přičemž jedním z protestů se stalo přemalování tanku na Smíchově tehdy třiadvacetiletým studentem Davidem Černým narůžovo. Monument, který měl symbolizovat konec druhé světové války, sice byl uveden do původního stavu, jenže zakrátko opět dostal růžový háv a následně byl zcela odstraněn.

Po téměř třiceti letech potkal stejný osud sochu maršála Koněva. Ten se sice zasloužil o osvobození velké části tehdejšího Československa, jenže pak si ušpinil ruce krvavým potlačením maďarského povstání a účastí na srpnové invazi v roce 1968. Socha vztyčená krátce před pádem minulého režimu se postupně stala zdrojem mnoha konfliktů. Radnici Prahy 6 nákladná péče o sochu přinášela nevítané náklady, navíc u ní každoročně probíhaly střety zastánců a odpůrců sovětského maršála. Proto bylo rozhodnuto o jejím odstranění, což zase vyvolalo protesty v Rusku, kde je Koněv bezvýhradně adorován.

Nyní tu máme akci jednoho z nespokojených občanů města Saratov. Ten se rozhodl přemalovat narůžovo svou Škodu Octavia, a to navíc hned vedle druhou světovou válku připomínajícího tanku. Zároveň vyzval ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, aby tank, který je nyní umístěn ve vojenském muzeu v Lešanech, i Koněvovu sochu „vrátil zpátky domů“. Konkrétně pak oba monumenty mohou být vystaveny v parku věnovaném vítězství Rudé armády, jenž se nachází právě v Saratově.

Dle názoru onoho muže nelze zkrátka Koněva od ruských tankistů oddělit, stejně jako jim neměla nyní ukázat záda Česká republika. Obránce soch poukazuje na českého prezidenta Miloše Zemana, který se sice snaží být prokremelský, ovšem ani to nestačí. Nicméně doufá, že jednoho dne Češi přijdou k rozumu. A poté prý mohou klidně za ruským národem znovu přijít a poprosit je o obě sochy, které jim budou vydány, aby si opětovně mohli připomínat, kdo je osvobodil a čím.

Nedá se předpokládat, že zrovna na takové prosby a opětovné instalace sporných pomníků by mělo dojít. Stejně tak musíme dodat, že z českého úhlu pohledu je onen protest spíše úsměvný. Nemáme pocit, že by tu kvůli jedné růžové Škodě někdo spěchal cokoli dělat, natož pak obracel směr dosavadních úvah. Ale třeba se tato ještě akce setká s jinou odezvou.

Zdroje: Vinegret, Alexej Jeromin@VK

Petr Prokopec