Autoforum

/

Foto: Eric Feferberg, AFP

Carlos Tavares se sice proti nařizování elektromobilů dlouhodobě vymezuje, co ale má nyní říkat, když už pod tlakem okolností vsadil všechno právě na ně? Pokud se ukáže být alternativa v podobě syntetických paliv schůdnou, obří investice Stellantisu přijdou vniveč.

Již hezkých pár let varujeme výrobce před unáhlenou sázkou na jednu kartu. Kdyby šlo o nějaký nový vrchol evoluce, dávalo by smysl očekávat, že hned tak nebude překonán, elektromobily ale ničím takovým nejsou. Jde o politicky vynucené řešení, které mělo být nařízeno všem, ač ani zdaleka nemůže být ideální pro každého. Důvody znáte dobře - od ceny přes omezenou použitelnost až po nejasné vyhlídky na životnost.

Evropská unie přesto dlouho trvala na tom, že nic jiného nedovolí, nakonec si ale Německo vymohlo, že i po roce 2035 bude možné prodávat v zemích EU také spalovací auta, pokud budou poháněná syntetickými palivy. Šéf Stellantisu Carlos Tavares nicméně na tento krok pohlíží s krajní nevraživostí, a to přesto, že posledních pár let mluví o elektromobilitě jako o chybném kroku, neboť běžní lidé na nová auta nebudou mít peníze.

Nově nicméně Tavares vyzývá politiky, aby stanovili jasná pravidla týkající se budoucnosti automobilové branže a přestali s čímkoli, co přináší akorát „zmatení až chaos“. To jsou slova, se kterými lze souhlasit, ale jen v tom smyslu, aby politici nepřicházeli každý pátek s jinými regulacemi stanovujícími úplně jiný směr, pokud by tedy neměli od takových omezení zcela upustit. V tuto chvíli platí, že nařizování elektromobility byl od počátku špatný nápad, a je tak jen dobře, že dochází k jeho alespoň částečné nápravě.

Tavares nicméně nyní vidí pouze jednu stranu mince. Ptá se totiž, „co se stane ve chvíli, kdy lidé dosáhnou průlomu a řeknou, že našli způsob, jak výrazně snížit cenu e-paliv“. My bychom řekli, že svět zamíří prostě efektivnějším směrem, Tavares ale vidí jen to, že téměř vše, co bylo vybudováno v souvislosti s elektromobilitou, bude k ničemu. Zbytečné budou obrovské továrny na baterie, stejně jako dobíjecí stojany. Mnoha výrobcům, hlavně těm, kteří na tuto kartu vsadili naprosto vše, zůstanou pomalu jen oči pro pláč. A jistota nutnosti znovu změnit směr.

Přesně před tím ale léta varujeme. Technický vývoj nelze naplánovat ani politicky nařídit, prostě se odehraje tak, jak aktuální možnosti dovolí. A ty nikdy nikdo nezná, rozhodně ne na 12 let dopředu. Lidé jako Tavares by tak měli být se svou inteligencí a schopnostmi mezi prvními, kteří budou „usměrňování pokroku” bránit, což nakonec Tavares alespoň ve slovní rovině dělal. Fakticky se ale přidal k těm, kteří podlehli pokušení jasně naplánované budoucnosti a sázce na jedinou kartu se neubránil.

Dnes se mu pochopitelně z rozjetého vlaku nechce vyskakovat, rozhodně ne dobrovolně. Znamenalo by to odepsání mnoha miliard, které přistály na hřbetu koně, který byl od počátku přinejmenším polomrtvý. Tavares proto nyní brání elektromobilitu jako jedné správné řešení. Uvedl dokonce, že s „přechodem k bateriovým vozům na plnou rychlost jsem v pohodě a jsem ochoten demonstrovat světu, že v tom jsme nejlepší“.

Možná je na čase ukázat, že Stellantis umí být nejlepší v nabízení toho, co je zrovna nejlepším řešením pro zákazníky. Dnes to elektromobily nejsou zcela určitě a zda jím budou za 12 let, nemůže vědět nikdo, ani Tavares. V byznysu vždy platilo, že přežijí ti nejpřizpůsobivější. Nebude tedy od věci se znovu začít přizpůsobovat, ne jen poslušně skákat podle politického pískání.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec