Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jakkoli to může zní bizarně, jde o oficiálně zaznamenaný fakt. Ani v jednom z aut přitom neseděl špatný pilot, až okolnosti vše vysvětlí.

Když si představíte srovnání Ferrari 458 a Škody Octavia RS, ve kterém by škodovka měla vyhrát, patrně vás napadne něco jako „klání o největší kufr”. S něčím takovým bychom vás ale neobtěžovali - Octavia RS ve verzi 230 špičkové Ferrari doby jen nedávno minulé skutečně porazila, v seriozně pojatém klání dvou zkušených řidičů při jízdě po silnici. A ne ledajaké.

Řeč je o rumunském Transfagarasanu, „Ceaușescově dálnici”, která vstoupila do širšího povědomí v momentě, kdy ji Jeremy Clarkson v Top Gearu označil za „nejlepší silnici světa”. Nevíme, co předtím pil, ale nejlepší silnici světa si představujeme jinak. Ano, Transfagarasan se skví v nádherném prostředí, jeho šikany jsou úchvatné a jejich skoro nekonečný počet je dechberoucí, jenže povrch této cesty je vesměs příšerný. Tak příšerný, že citlivému řidiči jakoukoli radost z jízdy rychle zkazí.

Kdysi jsme, shodou okolností právě se Škodou Octavia RS tuto silnici navštívili a právě o jejích úskalích si stále můžete přečíst i jízdu po ní prohlédnout na videu. Je to totiž zřejmě právě tento aspekt, který dovolil Octavii být rychlejší než Ferrari.

Pravda, už dávno nežijeme v době, kdy by supersportovní auto ne muselo, ale vůbec mohlo být zcela nepoužitelné na špatných silnicích - výrobci je vyvíjejí jako vozy pro každý den pro prakticky jakýkoli kout světa. Na špatných silnicích tak dnešní sporťáky fungují obstojně, jenže pořád je něco jiného určitou jízdu zvládat a dokázat při ní prodat veškerý nebo aspoň většinu dynamického potenciálu. A to zřejmě Ferrari 458 na rozbitém Transfagarasanu nesvede.

Vědom si toho musel být Andrei Mitrasca, první rumunský pilot, který se kdy účastnil „závodu do oblak” v americkém Pikes Peak. Ten se rozhodl zcela cíleně zaútočit na rekord 12,3kilometrové části této silnice mezi vodopádem Balea a jezerem Balea, na níž v srpnu 2015 dosáhl italský pilot Fabio Barone známý právě svými bláznivými jízdami po horských silnicích všeho druhu, času 9 minut a 13,442 sekundy. Pochopitelně, cesta byla tehdy uzavřena pro provoz a to stejné se zopakovalo letos v září.

Na startu stanul Mitrasca za volantem už zmíněné Škody Octavia RS, dosavadního vrcholu nabídky Octavie, který se před pár dny přestal prodávat. Proč zvolil zrovna tento vůz, nevíme, ale dost možná proto, že docela dobře funguje na českých silnicích, které mají k rozbitému rumunskému pokladu docela blízko (ale zase ne tak moc, Transfagarasan je v horším stavu než většina českých cest) a jeho samosvorný diferenciál přijde ve vracečkách velmi vhod. Baroneho čas Rumun označil za „pozvánku, kterou nelze odmítnout” a vydal se za lepším.

Uspěl, celkem výrazně. Italův zápis překonal o 47 sekund a časem 8:26,160 stanovil nový rekord. Na výkon dohlížela Rumunská automobilová federace a TAG Heuer, takže nelze příliš pochybovat o tom, že výsledek je reálný a i vůz byl tak sériový, jak Mitrasca tvrdí - nestandardní byly pouze pneumatiky Dunlop SP Sport Maxx, protože Dunlop byl jedním ze sponzorů (ale SP Sport Maxx nejsou žádné semislicky nebo něco na ten způsob) a polep vozu, o který se postarala italská firma Artinmo.

Po dojetí do cíle byl Mitrasca pochopitelně spokojen a konstatoval, že je potěšen, že jeho pokus byl úspěšný. Dodal, že na trati nedosahoval příliš vysokých rychlostí, ale dokázal držet vysoké tempo a být velmi rychlý v zatáčkách. Na jeho straně bylo také počasí, jak se můžete přesvědčit níže na fotografiích, proti němu hrál automat DSG, který svými delšími převody RS 230 dynamicky strhává kamsi na úroveň standardního provedení s manuálem, alespoň v přímém směru.

Dodali bychom: „Prohlédněte si to všechno sami na přiloženém videu,” ale nic takového zatím neexistuje. Tak krom fotek přidáváme alespoň naše video s Octavií RS z téže silnici, pro dokreslení. Mitrasca vše uzavřel s tím, že by byl smutný, kdyby jeho rekord už nebyl překonán, což je jistě sympatický přístup. A předzvěst toho, že o výjimečných časech z Transfagarasanu možná neslyšíme naposledy...

Petr Miler