Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Když se řekne nejrychlejší produkční auto světa, představíte si asi leccos, jen ne Škodu. I ta se ale svého času stala světovým rekordmanem svého druhu, navíc s obecně úctyhodnou rychlostí přes 360 km/h.

Zmínění slov „Škoda” a „Bonneville” v jedné větě může leckoho přivést k smíchu. Americké solné pláně jsou už dekády spojené s lámáním světových rychlostních rekordů čehokoli na kolech a česká automobilka je spojená leda s lámáním světových rekordů v objemu zavazadelníku - však žádný z jejích sériových vozů nejede přes 250 km/h. Přesto se skoro přesně před 10 léty - v létě roku 2011 - stalo, že se Škoda na toto místo vypravila s cílem světový rekord uzmout.

Na první pohled to vypadalo troufale. Britské zastoupení české značky ve spolupráci s magazínem Evo vzalo prakticky sériovou Octavii RS druhé generace pouze s jiným turbodmychadlem, lepším palivem, několika úpravami aerodynamiky a odstraněním zbytečností z interiéru. A takto dosáhnout přinejmenším rychlosti přes 200 mph, a tedy i 320 km/h. Autoři tohoto díla se tak rozhodli vzdát hold desetiletému výročí působení modelů s písmeny RS resp. vRS na britském trhu a kupodivu to dokázali.

Nebylo to ovšem snadné. Na první pokus se upravená Octavia s Richardem Meadenem za volantem rozjela na rychlost „jen” 195,69 mph (314,92 km/h) a ani během dalších čtyřech pokusů se za hranici 200 mil v hodině nepodívala. Až šestý pokus znamenal zápis 202,15 mph neboli 325,32 km/h a to byla přesně ta čísla, která si Britové chtěli z Ameriky odvézt.

Vůz se tak stal daleko nejrychlejší, třebaže ne sériově vyráběnou Škodou v historii a ani tento zápis nakonec nebyl poslední. Autoři projektu totiž nebyli zrovna skromní a po pokoření mety dvou set mil v hodině chtěli zdolat i rekord mezi dvoulitrovými produkčními vozy. Ten měl podobu 216 mph, tedy bezmála 350 km/h (347,61, abychom byli přesní), což už je pořádný kalup. A i to se nakonec povedlo - Octavia RS se dokázala rozjet až na hranici 365 km/h, čímž rekord dvoulitrových produkčních vozů padl.

Jak je vůbec možné, že na docela extrémně vyhlížející dílo bylo pohlíženo jako na produkční vůz? Inu, on vlastně až tak moc upravený nebyl a hlavně, pravidla bonnevilského týdnu rychlosti „škatulkují” auta pouze podle úprav provedených na motoru. A ty u této Octavie RS nejsou dramatické - standardní turbodmychadlo bylo nahrazeno větším od Garretu pracujícím s plnícím tlakem až 1,93 baru, motor dále disponoval výkonnějším mezichladičem stlačeného vzduchu, řídil jej upravený software a za palivo mu sloužil závodní mix benzinu a methanolu. Že podával výkon přes 600 koní, tedy více jak trojnásobek původního, na věci nic nemění.

Podrobnější specifikace vozu včetně jeho tabulkového srovnání se sériovou verzí jsme kdysi publikovali. Dokumentaci jednoho z pokusů o překonání rychlosti 200 mp/h pak můžete vidět na dobovém videu Eva níže.

Základem vozu se stala britská verze Octavie RS druhé generace. A nebyla až tak upravená, jak se může zdát, proto také spadla do škatulky produkčních aut. Foto: Škoda Auto

Zdroj: Škoda Auto

Petr Miler