Autoforum

/

Foto: Marc Schmid, publikováno se souhlasem

Pokud rádi vytíráte zrak jiným řidičům na semaforech, pak tohle je něco pro vás. „Soupeř” bude muset mít něco jako Porsche 911 Turbo, aby vás strčil do kapsy. I když tato Octavia není vyloženě sleeper, přes náznaky úprav s tak ohromným výkonem nutně překvapí.

Dobře si pamatuji časy první generace Škody Octavia RS, která se pár let po svém zrodu začala stále častěji stávat předmětem zájmu tunerů. Už z tehdejšího motoru 1,8 Turbo s továrními 180 koňmi šlo dostat solidní výkon, ať už se ale úpravci snažili sebevíc, dříve nebo později narazili na limity jeho přenosu výkonu na kola. Dnes si předokolky slušně poradí i s 300 koňmi, tehdy ale byla situace jiná a už výkony okolo 250 koní byly pro pohon „O1RS” docela oříšek.

Byl jsem se tehdy podívat na jedny amatérské sprinty nadšenců do škodovek, kam dorazilo hned několik jedničkových RS ve více nebo méně ambiciózních úpravách. Všem ale nakonec vypálilo rybník auto, do kterého by to nikdo neřekl. Šlo také o Octavii první generace, ale tuctovými nárazníky a malými koly. Jednalo se ale o verzi 1,8 Turbo 4x4, která se též nabízela, ale jen se 150 koňmi. Možnosti úpravy tohoto motoru byly ovšem prakticky totožné a s pohonem všech kol dával vůz mnohem větší prostor k rozletu. Upravené RS se tehdy mohly uhrabat k smrti, všechny sprinty ale prohrály už na prvních pár metrech.

Tato vzpomínka se mi objevila před očima při pohledu na nabídku níže vyobrazeného auta. Tak trochu totiž opakuje zmíněnou historii, neboť i Octavia RS třetí generace byla předokolka (s výjimkou verze TDI s automatem, ta ale beztak nemá takový potenciál), současně ale bylo možné koupit variantu 1,8 TSI 4x4, jejíž pohon k 2,0 TSI zase tak daleko nemá. A kdo říká, že, že vozu musí zůstat jedna-osmička, že? Navíc původní?

Tak nějak musel uvažovat člověk, který tohle auto postavil hlavně s pomocí dílů koncernu VW. Volba padla volba na Octavii III Combi 1,8 TSI 4x4, do které by byl napěchován motor 2,0 TSI z Audi S3 a byl dále upraven. Přesně to se stalo a výsledkem je něco, na co i posílené tovární RS musí hledět s otevřenými ústy. Navíc jde pořád o méně nápadný vůz. Pravda, auto s červeným lakem, černými koly a zjevně sníženým podvozkem není vyloženě sleeper, ale ruku na srdce - výsledek vypadá spíše jako objekt nemastného a neslaného vizuálního tuningu, víc nic. Realita je ovšem dokonale jiná.

Po technické stránce má jít o vycizelovanou úpravu bez jediného háčku. Základem se stalo auto s najetými 100 tisíci km, do nějž si našel cestu motor z Audi S3 generace 8V, tedy původně 300koňový dvoulitr TSI, který měl v době zástavby najeto asi 20 tisíc km. Spojení bylo provedeno tak, aby si elektronika Audi a Škody dokonale rozuměla, což není taková samozřejmost, jak se může zdát, takže vůz si na nic nestěžuje. S touto technikou pak měl výsledek absolvovat asi 30 tisíc km, než došlo na další úpravy. A byly docela rozsáhlé.

Protože maximum potenciálu motoru 2,0 TSI je docela jinde a pohon 4x4 neklade mnoho limitů pro další modifikace, došlo na postupné zvýšení výkonu až na 510 koní. Motor tak nejprve dostal nové sání, hadici turba, mezichladič i upravené samotné turbodmychadlo, výfukový systém z Golfu R a pochopitelně i náležitou softwarovou modifikaci. Následně přišlo ještě specifické výfukové potrubí a později i celý výfukový systém.

Výsledkem je až 508 koní výkonu, což je skutečně pořádná porce. Aby ji zvládal automat a připojitelný pohon 4x4, došlo v obou případech na odolnější spojky a aby dynamika vozu, který prý dokáže s lehkostí překonat rychlost 300 km/h, šlo náležitě krotit, došlo i na instalaci kompletního brzdového systému z výkonnějších modelů koncernu VW s tímto motorem, používá jej třeba Golf R nebo Superb 2,0 TSI s 280 koňmi.

Je to tedy skutečně rozsáhlá technická modifikace, kterou doprovází také dílčí úpravy béžovo-černého interiéru, který též nemusí být každému po chuti. My bychom tohle auto vzali, dali mu sériová kola a voila, tohle bude i v červené sleeper par excellence. Bez nárazníků z RS totiž vypadá tato Octavia III Combi velmi tuctově. Ale každému dle chuti.

Jak jste jistě už pochopili, auto je na prodej a s ohledem na provedené úpravy a relativně malý nájezd (cca 130 tisíc km celé auto, cca 50 tisíc km motor, z čehož asi 30 tisíc je po prvních úpravách a ani ne 4 tisíce v současném stavu věcí) vlastně není až tak drahé. Majitel by za něj rád dostal 19 490 euro, tedy asi 480 tisíc Kč. To nám při současných cenách ojetin přijde jako zajímavá nabídka, riziko koupě je ale pochopitelně značně nenulové. Jednak jsou možnosti techniky vyšponovány hlavně daleko a pak je to takový Frankensteinův výtvor. Kdo jiný než sám doktor F. bude schopen chápat tomu, jak si co s čím rozumí? A pak to udržovat při životě?

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler