Autoforum

/

Foto: General Dynamics, tiskové materiály

Je to obávaný stroj, za čímž stojí také pohon ukrytý v jeho nitru. Ten mu umožňuje rychlý přesun, je však poměrně žíznivý. Na druhou stranu je ale také nevybíravý, pokud jde o použité palivo.

Ještě v polovině ledna podle amerických vládních představitelů nebyla vhodná doba na vyslání tanků Abrams na Ukrajinu. Nicméně již o pár dní později administrativa prezidenta Bidena změnila názor a odsouhlasila dodávku 31 strojů v hodnotě 400 milionů dolarů (cca 8,8 mld. Kč). Toto rozhodnutí bylo stěžejní, neboť jím podmínil dodávku tanků Leopard 2 německý kancléř Olaf Scholz. Ten zároveň odsouhlasil, že tuto techniku mohou Ukrajincům poskytnout také další země, které ji mají ve výzbroji.

Může zdát, že Spojené státy dodávku jen zbytečně zdržovaly a navíc slíbily dodat jen velmi malé množství tanků. Vždyť ve skladech na pouštích jich stojí stovky. Jenže ty používají unikátní pancíř obsahující ochuzený uran a tudíž nemohou být exportovány. Tanky slíbené Ukrajině tak budou muset být nově vyrobeny.

Existuje ještě jiný, tentokrát technicko-logistický problém. Abrams je poháněn turbínou, která byla vyvinuta tak, aby mohla spalovat téměř libovolné fosilní palivo. Američané měli hromadu důvodů, proč se pro takové řešení rozhodli. „Turbína je poměrně jednoduchým typem motoru, který disponuje pětinou pohyblivých částí oproti běžné pístové jednotce. Zároveň je spojen pouze s minimálním příslušenstvím,“ uvedl již roce 1967 armádní kapitán David A. Noake. Zároveň dodal, že agregát Abramsu lépe zvládá operace v zimě či prašném prostředí. A kromě toho nevyžaduje žádnou speciální ochranu při překonávání vodních toků.

Benefity tím ani zdaleka nekončí. Turbína rovněž neprodukuje kouř, je kompaktnější a při rozpohybování pásů prototypů dosahovala působivých výsledků. Zrychlení z klidu na 32 km/h totiž zabralo jen něco málo přes 6 sekund. Na silnici se pak tank mohl pohybovat rychlostí až 72 km/h, zatímco v terénu bylo tempo omezeno na 48 km/h. Nicméně vývojové stroje vážily „pouze“ 59 tun. Produkční verze ovšem nabrala dalších více než 10 tun, i díky lepší výzbroji a odolnějšímu pancíři.

Abrams se tak na silnici zvládá rozjet jen na 68 km/h, mnohem podstatnější je však pokles dojezdu o zhruba 100 kilometrů na 425 km. Američané proto s vysláním tanků na Ukrajinu váhali, neboť spřátelenou stranu upozorňovali hlavně na nákladný provoz a problémy s dodávkami pohonných hmot.

Kvůli zjednodušení logistiky se totiž americká armáda rozhodla primárně používat letecký petrolej a u pohonné soustavy tanku kvůli tomu proběhly drobné úpravy. Turbína nadále může spalovat cokoli, co se do ní nalije, ovšem v potaz je třeba vzít celou palivovou soustavu. Tam už problémy nastat mohou. Ukrajinská armáda se sice snaží, starost o tři typy západních tanků používajících zcela jinou techniku ale bude tvrdý oříšek. Proto bude potřebovat, aby se Abrams vrátil ke kořenům a přestal si palivo vybírat.

Lze už jen dodat, že Abrams vzniknul jako reakce na hrozbu sovětských tanků v průběhu studené války. Tehdy na vzájemný souboj mocností nedošlo, nyní však konečně budou moci změřit své síly. Společnost General Dynamics, která v roce 1982 odkoupila divizi Chrysler Defense, jež byla zodpovědná za vývoj, přitom celkově vyrobila zhruba 10 400 exemplářů. Oněch 31 strojů je tedy skutečně kapkou v moři.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec