Autoforum

/

Foto: ADAC Presse

Zní to jako nějaká konspirace, ale je to pravda do poslední čárky. Nové palivo dokáže redukovat emise CO2 skrze existující naftová auta a zákazníci neměli problém si za něj připlatit pár korun na litru. Politici - navíc zelení - ale absurdně dělají vše pro to, aby to nebylo legálně možné.

Neuplyne pomalu den, abych v médiích nenarazil na článek poukazující na změny klimatu. Ty jsou nepochybné, nelze je ale vnímat s klapkami na očích. Naše planeta se v tomto ohledu mění po celou svou existenci a třeba před 50 miliony let, kdy začalo dlouhodobé ochlazování, byla průměrná teplota na Zemi jen 14 stupňů Celsia. Hladina moří byla tehdy o 70 milimetrů výš než dnes a v ovzduší se nacházelo takřka čtyřnásobné množství CO2.

Následně došlo k množství geologických procesů, které oxid uhličitý z atmosféry odčerpávaly. Před zhruba 1,2 miliony let se taj ochlazování zastavilo a nastal pravý opak, tedy oteplování. Člověk na tom tehdy neměl žádnou zásluhu a je docela naivní si myslet, že hybnou silou změn se stal kdykoli později. Pochopitelně není možné nic tvrdit s absolutní jistotou, a tak není od věci se snažit ty či ony následky lidské činnosti minimalizovat. Pokud ale naše snahy mají mít nějaký efekt, je třeba k nim přistupovat rozumně, nikoli dogmaticky.

Že se to první neděje ani náhodou, se aktuálně prokázalo v Německu. Tedy v zemi, která svou budoucnost vidí v elektrickém pohonu. Naprostá většina lidí ho sice odmítá, to ale politiky nezajímá. Stejně tak nehodlají věci měnit k lepšímu okamžitě, tedy s pomocí rozsáhlého vozového parku, který již existuje, místo toho hledí k dekády vzdálené budoucnosti a přechod na úplně jiný druh poohnu. S jakou motivací?

Pochybnosti o jejich motivech ostatně vyvolává pozoruhodná situace, která u našich západních sousedů aktuálně nastala. Nedávno totiž mělo dojít nedaleko Frankfurtu k otevření první čerpací stanice, která by nabízela nové čisté palivo pro dieselové motory zvané HVO 100. To není vyráběno z ropy, ale z odpadního materiálu, jako je třeba použitý potravinářský olej, a přináší stoprocentní redukci emisí CO2. Němci by se tímto krokem zařadili po bok dalších evropských zemí, kde je takové palivo již dávno nabízeno. Třeba ve Švédsku má syntetický diesel již 35procentní podíl na prodejích.

Je dražší než konvenční nafta, v Německu mělo stát o 15 eurocentů (tedy asi 3,50 Kč) na litru víc, přesto o něj lidé měli zájem. Regionální rada v Darmstadtu, která je ovládána Stranou zelených, nicméně zakázala veřejný prodej HVO 100 ještě před tím, než mohla otevřít první stanice. To je vskutku překvapivé, ostatně Zelení by měli být právě pro ekologické palivo. Zvláště, když měl být jeho prodej schválen spolkovou vládou. Christop Ploss, politik zastupující křesťanské demokraty, proto v parlamentu vyrukoval s dotazem, o co tu komu jde. A dozvěděl se, že vláda schválila záměr takové palivo schválit, na samotné schválení prý dosud ještě nedošlo.

Německé vládě přitom stačí přidělení příslušného regulačního standardu a je hotovo. Něco takového zabere chvíli a Němci mohou začít pomáhat klimatu okamžitě. Při výrobě HVO 100 je totiž využívána jen větrná či solární energie. Když si pak navíc uvědomíme, že během ní dochází k přeměně odpadu na palivo, máme tu hned několik tref do černého na jednu ránu. Proč se tedy Němci tomuto kroku brání, je vskutku s podivem.

Christian Nikolai ze společnosti FuelMotion uvádí, že pokud vláda v čele s ministryní pro životní prostředí Steffi Lemke bude i nadále zdržovat schválení HVO 100, bude třeba celou záležitost poslat před soud. V té chvíli by se ovšem nejen celé Německo, ale rovnou celá Evropa začala dotazovat, oč tu vlastně jde. A odpověď z ranku logických a racionálních nečekejte, žádná se nenabízí.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec