Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Nezřídka říkáme, že ti, kteří tlačí na strunu rozmachu elektrických aut, se zapomněli zeptat na názor těch, kteří přímo či nepřímo rozhodují o jejich koupi. V Belgii se zeptali a dobře to pro tato auta nedopadlo.

Budeme se opakovat, ale nemáme nic proti elektromobilům jako takovým. Máme problém s jakousi hysterií s nimi spojenou, se snahou spatřovat v nich univerzálně efektivní i ekologické řešení pro všechny a všude. Něčím takovým nejsou a nemohou být a neřekli bychom půl slova, kdyby se přirozeně staly součástí palety možností, jaké si každý může na trhu s ohledem na své potřeby zvolit.

Nic takového se ale bohužel neděje a přijde nám naprosto absurdní, že se najde byť jediný člověk, který zatleská záměru nařídit je v roce 2035 či v podobném termínu. To je jako bychom v roce 1991 nařídili telefonní budky u každého domu. Jaká byla realita telefonování v roce 2005, ví každý, stejně jako každý vidí tu současnou, v ČR už dokonce není ani jedna taková budka. Jak si někdo může troufat předpovídat technický vývoj? Znovu: Je to naprosto absurdní, tomuto je zkrátka třeba ponechat přirozenost.

Ani to se bohužel neděje, politici a většina automobilek ale mají pocit, že lidem stejně vnutí i to, co nechtějí. Obvykle se přitom opírají vedle snah o zdanění toho a zvýhodnění onoho o fakt, že většinu aut stejně kupují firmy. A ty k tomu donutí ještě snáze, pokud tedy vůbec budou muset. Zejména velké západní korporace mají zálibu v „zeleném” marketingu, a tak se třeba už nyní některá česká zastoupení chlubí elektrifikací místních flotil, jako by to zrovna v ČR zajímalo jakkoli významnější množství lidí.

Tato logika je bohužel správná, znovu ale opomíjí klíčový článek v řetězci - koncového uživatele. Jasně, nikdo se nebude ptát řidiče dodávky, jestli chce dieselový Transit nebo elektrický Crafter, tam si to firmy rozhodnou samy, auta pro výše postavené zaměstnance ale jsou jakýmsi benefitem, součástí odměny a schopné lidi bude zajímat, co dostávají za svou práci. A i iluze, že se smíří s čímkoli, je evidentně lichá.

„Darovanému koni na zuby nehleď” sice pořád platí, ale co když jinde dávají koně s naleštěnými tesáky a vy máte přijmout herku s vylámaným chrupem? Tohle už může přimět někoho změnit dres a pro lidi je to zjevně důležité, jak ukazuje průzkum belgické firmy Securex provedený mezi 1 512 tamními zaměstnanci. Jde tedy o Belgičany, lidi z domova Evropské unie, kteří by pro elektrická auta měli být nadšeni tak nějak z podstaty. Ale nejsou.

Z tiskové zprávy firmy vyplývá, že 31 % dotázaných zaměstnanců elektrická auta odmítá zcela, prostě je nechce. Dalších 41 % je pak ochotno je za určitých okolností přijmout, ne však za současného stavu. Typickou podmínkou je delší než současný dojezd. Jinými slovy - dnešní elektromobily jsou více či méně nepřijatelné pro 72 procent zaměstnanců jako služební vůz, přičemž ti méně odmítaví obvykle konstatují, že elektrická auta nejsou s to obsloužit jejich běžné pracovní či (pokud by měli vůz k dispozici i k soukromým účelům) soukromé potřeby.

To je skutečně pozoruhodné procento, je navíc třeba dodat, že tito lidé často neodmítají neznámé a ví, o čem hovoří. Z dotázaných, kteří už mají služební auto, má 17 procent zkušenost s elektromobily a 18 procent s hybridy, přesto takový odpor. Ani zaměstnavatelé tedy nakonec nemusí být až tak hrr do nakupování elektromobilů, jak se nyní může zdát, že jednou budou. Protože pokud to nebudou chtít jejich zaměstnanci - a jiné firmy jim takové vozy nutit nebudou -, mohou přijít o to nejcennější, co mají. Však co je firma bez schopných lidí? Kancelářské nebo výrobní vybavení, software, služební auta...? Co to samo o sobě vydělá za peníze?

Zdroj: Securex

Petr Miler