Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Podle Němců může za skandál zkratkovité jednání některých zaměstnanců, slabiny některých procesů a tolerance porušování pravidel. To prý nyní končí.

Od chvíle, kdy se svět dozvěděl o kauze Dieselgate, uplynuly již bezmála tři měsíce. Koncern VW Group proto uspořádal tiskovou konferenci, během které seznámil odbornou i laickou veřejnost s dosavadními závěry šetření. Podle německé automobilky přitom klíčovou roli v celém emisním skandálu sehrály tři faktory, jež zahrnují „špatné a zkratkovité jednání individuálních zaměstnanců, slabiny v některých procesech a postoj značky v několika oblastech, jenž toleroval porušování pravidel“.

Celou ságu odstartovalo v roce 2005 rozhodnutí o masivním dieselovém útoku na Spojené státy, tedy na baštu benzinových motorů. Nicméně o čtyři roky později přišla změna emisních regulí, která míru oxidů dusíku (NOx) snižovala o nějakých 90 procent vůči předchozí úrovni. Pro Volkswagen přitom prý bylo nemožné, aby v tak krátkém časovém horizontu a při stanoveném rozpočtu srazil emise pohonných jednotek TDI EA 189 na požadovanou úroveň.

Právě tento stav nakonec „vedl k implementaci softwaru, který upravoval míru emisí oxidu dusíku v závislosti na tom, zda se daný vůz nacházel na silnici nebo byl testován“. Tím přiznání Volkswagenu zdaleka nekončí, značka totiž dodává, že ve chvíli, kdy již měla k dispozici dostupná a levná technologická řešení, která by zjednala nápravu, jednoduše nepřistoupila k jejich aplikaci. Roztok močoviny AdBlue tak v dostatečné míře vstřikovala pouze při testech.

Kdo ale za toto všechno může? Podle VW prý nikdo z nejvyššího vedení, nicméně vše je otázkou dalšího šetření, kterému se věnuje 450 interních i externích pracovníků. Ti musí projít zhruba 100 terabytů dat, což odpovídá 50 milionům knih. Jde přitom o přibližně 1 500 elektronických úložných zařízení zhruba 380 zaměstnanců, z nichž musí vyšetřovatelé poskládat finální obraz. A právě proto se celá kauza vleče takovým způsobem.

Na danou otázku tedy zatím neexistuje odpověď a pokud kupříkladu externí právní firma Jones Day neobjeví něco průlomového, dočkáme se další tiskové konference až 21. dubna příštího roku během valné hromady VW Group. Nicméně některé závěry již byly učiněny nyní, a to zejména v souvislosti s budoucími emisními testy. Ty prý budou prováděny externě a nezávisle, mimo to chce Volkswagen přistoupit rovněž k nárazovému měření vybraných aut v reálném světě.

Mimo to automobilka prohlašuje, že veškerý software kontrolních mechanismů motoru bude vyvíjen na základě „principu čtyř očí“, pročež bude pokaždé vyžadována přítomnost alespoň dvou klíčových zaměstnanců. Dále má dojít ke změnám ve firemní hierarchii, vyměněny byly klíčové persony a aplikována byla také určitá forma decentralizace. Jednotlivým oblastem vývoje tak bylo dáno více nezávislosti, zároveň však také více zodpovědnosti.

Veškerá tato opatření mají vést k tomu, aby se již nikdy daný prohřešek nestal. Zda ale tyto kroky postačí, to zjistíme až za pár let. Momentálně tak již jen dodáme, že svolávací akce začne skutečně v lednu 2016, přičemž jako první přijdou na řadu turbodiesely s dvoulitrovým objemem. Na 1,2litrových jednotkách se začne pracovat ve druhém čtvrtletí, na 1,6litrových kvůli aplikaci mřížky v sání, jejíž nemalé množství teprve musí být vyrobeno, až ve třetím.

Volkswagen znovu naznačil, že s novým softwarem by nemělo dojít ke ztrátě výkonu a navýšení spotřeby, nicméně možné drobné nuance na tiskové konferenci připuštěny byly. Prý však budou tak nicotné, že si jich nevšimnete. Za onu návštěvu servisu navíc nebudou muset motoristé platit, což je možná zbytečné zdůrazňovat. Také v Evropě se pak zákazníci dočkají i jisté formy kompenzace, o nic tak zásadního jako ve Státech ale nepůjde.

Volkswagen zároveň věří, že úpravou softwaru dojde k opětovnému navýšení hodnoty jeho vozidel, veškeré obavy z finančních ztrát při následném prodeji jsou tak prý liché. A pokud by k nim skutečně došlo, pak nejspíše bude třeba soudního řízení, neboť dobrovolně značka žádné dorovnání neposkytne. Němci se tedy evidentně vrací na hřbet sebevědomějšího koně, kam je jistě vysadilo i podivné zjištění, že s emisemi CO2 nakonec (skoro) nepodváděli.

Zmínit pak již můžeme pouze tolik, že výše zmíněná svolávací akce je prozatím spojena pouze s evropským kontinentem, nikoliv s Amerikou. V zámoří jsou totiž regule odlišné a pouhé přehrání softwaru k jejich splnění evidentně nestačí, a tak zatím ani není známo, jak si se svými tamními patáliemi poradí. To nám připomíná, o kolik benevolentnější Evropa k emisím naftových motorů je, což je však již dávno známá pravda...

Petr Prokopec