Autoforum

/

Foto: Tesla

Jak rychle se někdy váš život může změnit. Lukasz Krupski byl nejprve obdivován samotným Elonem Muskem za svůj pohotový zásah, nyní však šéf Tesly povolává do zbraně ta největší právnická esa, aby bývalému zaměstnanci zabránil ve zveřejňování informací, které Teslu nestaví do ani trochu dobrého světla.

Mnozí by jistě byli rádi, kdyby se naše životy ubíraly jen po křivkách, pokud možno pak takových, které míří jen vzhůru. Jenže lidský život je jedna velká sinusoida a po chvílích, kdy se ocitnete nahoře, můžete velmi rychle skončit také dole. Něco takového teď na vlastní kůži poznává Lukasz Krupski, technik a bývalý zaměstnanec Tesly. Ten v roce 2019 spolu se svými kolegy chystal speciální akci právě pro zákazníky Tesly v Norsku. Americká automobilka totiž ani v Evropě nepřistoupila k angažování dealerů a místo toho svá auta prodává přímo. V Oslu tak byla před čtyřmi lety zbudována předávací hala.

Před akcí nicméně jeden ze zaměstnanců nezodpovědně modifikoval dobíjecí stojan, kvůli čemuž došlo k požáru. Ještě dříve, než se však oheň stihnul rozšířit, Krupski přiskočil k dobíjenému Modelu 3, vysunul zástrčku a holýma rukama uhasil tavící se dráty. Při tom utrpěl ošklivé popáleniny. Za to si od Elona Muska vysloužil osobní email, ve kterém mu šéf Tesly poblahopřál „k záchraně dne“. Mohl to považovat za dostatečnou odměnu a dál být oddaným zaměstnancem, vydal se ale trochu jinou cestou.

Krupski Muskovi na email odpověděl s tím, že bezpečnost je u Tesly brána na velmi lehkou váhu - na akci kupříkladu chyběly hasicí přístroje a poblíž nesprávně modifikovaného dobíjecího stojanu ležely kartóny a další hořlavý materiál. Na to Musk zareagoval se slovy: „OK, dejte mi prosím vědět, zda je zde ještě něco, co bychom mohli udělat.“ Komunikace mezi oběma muži dále pokračovala, Krupskiho nadřízení ale jeho nadšení pro zlepšení stavu věcí nesdíleli, zjevně jim přidělávalo práci.

V roce 2022 mu tak oznámili, že v Tesle už nemá budoucnost a formálně ho vyhodili za „špatné řízení času, negativní vliv na ostatní zaměstnance a fotografování v interních prostorách firmy”. Krupski nicméně nefotografoval žádná obchodní tajemství, nýbrž pojízdný vozík, se kterým se při výměně baterií zajíždí pod vůz a jenž následně celý paket nese. Ten však dle Krupskiho váží mnohem více než 500 kg, což je maximální přípustná nosnost vozíku.

Jeho frustrace tím dosáhla vrcholu, a tak vzal interní data, která si z firmy odnesl, a předal je německému listu Handelsblatt. Tím se však pro Muska stal veřejným nepřítelem číslo jedna. Někdejší hrdina tak aktuálně čelí celé řadě žalob související právě se zveřejňováním interních dat, která v některých případech obsahovala i čísla sociálního pojištění zaměstnanců, což je v USA bráno jako vážné narušení soukromí.

Více než co jiného je ovšem zarážející liknavost úřadů. Za jakých okolností se informace o interním fungování Tesly dostaly ven, je jedna věc, že mnohdy dokazují naprostý šlendrián při základním zabezpečení aktivity společnosti, je ale druhá. O tom, že pracovat v některé z továren Tesly, je riziková činnost, si tak dnes šuškají už i vrabci na střeše. Přesto jindy přísné úřady nechávají americké automobilce skoro vše projít. Proč tomu tak je? Na to se neptejte nás.

Zdroj: The New York Times

Petr Prokopec