Autoforum

/

Foto: Ford

Už jsme slyšeli o řadě problémů, které výroba elektrických aut způsobuje, dosud se ale jednalo hlavně o materiály potřebné k produkci jejich baterií. Nejde jen o to, těžké baterky vyžadují také větší využití hliníku, který je dalším zdrojem nepříjemností.

Hliník je nejrozšířenějším kovem na Zemi. Mimo jiné se vyznačuje nízkou hmotností, stejně jako na jeho konto můžeme připsat výbornou kujnost, tažnost a odolnost vůči korozi. Mimo to má vysokou životnost, ostatně více než 75 procent materiálu vyprodukovaného za posledních sto let je stále v oběhu. Zmínit pak lze i stoprocentní recyklaci bez ztráty kvality. Není tedy divu, že se v hojné míře používá také v automobilovém průmyslu.

Hliník nicméně v přírodě ve formě, jakou známe, nenajdete. Vyrábí se elektrolýzou taveniny bauxitu a kryolitu. Při zpracování čtyř tun bauxitu nicméně pouze jedna tuna připadá na čistý hliník, zbytek je odpad. Navíc částečně toxický. Kromě toho při výrobě vzniká i červený či hnědý kal, který je natolik silný, že likviduje vegetaci, způsobuje popáleniny a rovněž dýchací potíže. Do ovzduší navíc míří emise, jenž jsou příčinou alergií.

Aby tedy hliník nepřivodil více škod než užitku, je třeba výrobu zabezpečit takovým způsobem, že i čistý chirurgický sál bude vedle takové továrny špinavým místem. S tím jsou ovšem spojené nemalé náklady. Nová auta jsou navíc napěchována stále větším množstvím technologií, jejichž hmotnost je třeba nějakým způsobem kompenzovat. Vhod samozřejmě přichází hliník, nicméně s tím jen roste poptávka po něm.

V důsledku toho se zdá, že mnohé rafinerie postavily ohledy k životnímu prostředí na druhou kolej a hnány jsou hlavně minimalizací nákladů. Poukázat prstem lze v tomto ohledu na norskou společnost Norsk Hydro, jenž musí nově čelit hromadné žalobě, ke které se přidalo 11 tisíc lidí. Jde o obyvatele brazilské Barcareny, kteří si stěžují na závažné zdravotní problémy, za kterými stojí toxický odpad z blízké rafinerie firmy.

Společnost pochopitelně veškerá nařčení odmítá, důkazy však hovoří silně proti ní. Žalující strana má totiž k dispozici výsledky testů, dle kterých bylo v přilehlých řekách a potocích nalezeno 57násobné množství toxického odpadu přesahujícího bezpečnou míru. Ve vlasech jedné z žen pak bylo dokonce zjištěno 175násobné překročení limitu, zatímco v případě její krve se jednalo o 81násobné překročení bezpečné míry.

Norsk Hydro má nyní čas do 8. března, aby veškerá obvinění vyvrátil. Hromadná žaloba je nicméně problémem nejen pro ni, ale také pro Ford. Modrý ovál totiž hliník z této rafinerie používá při výrobě elektrického pick-upu F-150 Lightning. A protože jeho baterie váží zhruba 820 kilo, bylo třeba navýšenou hmotnost vyvážit. Zatímco tedy u průměrného amerického vozu je užito 227 kg hliníku, na elektromobil ho používá 307 kg.

Protože politici navíc tlačí bateriový pohon jako jediný, který bude do budoucna povolen, je více než jisté, že spotřeba hliníku bude jen narůstat. Elektromobilita tak má na kontě další závažný problém - zjevně ohrožuje zdraví lidí ještě víc, než se dosud zdálo. Je tedy skutečně nejvyšší čas začít brát v potaz celkový životní cyklus aut a jejich dopad na životní prostředí, nedívat se jen na emise vypouštěné výfuky.

Pro usmání lze už jen dodat slova mluvčího Fordu. Ten uvedl, že automobilka se v rámci výroby zavázala plně respektovat lidská práva, tedy i ta na čisté ovzduší a vodu. Brazilci z Barcareny s tím ovšem souhlasit nebudou. „Každý den jsme blíže smrti,“ uvádí Maria do Socorro, která žije v blízkosti rafinerie, kvůli níž již přišla o manžela. Ten zemřel na následky rakoviny, kterou trpí nejen ona, ale i dalších šest lidí z rodiny.

Zdroje: Bloomberg, Norsk Hydro, Ford

Petr Prokopec