Autoforum

/

Foto: Hozon Auto

Čistě z prodejních dat se může zdát, že Číňané elektrická auta houfně kupují skoro bez ohledu na to, co reálně nabízí. Ale kde tyto vozy reálně končí? Některé nikdy neprodané míří hned na místa, která se nebojíme nazvat pohřebišti nových aut.

Navzdory tomu, že to nikdy v minulosti nezafungovalo, zůstávají mnozí lidé přesvědčeni, že problémy lze vyřešit tak, že je posypete penězi. Do značné míry je to princip formující současný automobilový svět, ve kterém se politici rozhodli, že poručí větru, dešti i technickému vývoji a někdy až na dekády dopředu určí nejlepší řešení pohonu aut pro tu či onu dobu. Je to tak absurdní a pošetilé, že se zdá skoro neuvěřitelné, že by někdo takové vizi věřil. Leč věří a takových lidí není málo.

Je to ale vlastně vůbec víra? Není to v prvé řadě oportunismus? Právě tyto snahy provází masivní přerozdělování, které - možná ne zcela přesně, ale v principu správně řečeno - bere peníze těm, kteří se snaží smysluplně a efektivně nabízet věci funkční a chtěné, a dává je těm, kteří nesmyslně nabízí věci nefunkční, nechtěné, ale politicky diktované. Právě toto je problém přerozdělování, který postupně vysává, ožebračuje společnost až do chvíle, kdy je těch efektivně fungujících příliš málo na to, aby uživili všechny ostatní. Do této fáze se současný nejen automobilový svět zatím nedostal, ale míří k ní. A některé projevy toho bijí do očí.

Pro dnešek se vzdálíme zemím Evropské unie, které by o negativních následcích přerozdělování všeho druhu mohly dlouze vyprávět, a přesuneme se do jiné země plné budovatelských snů. I když dnešní Čína není tím komunistickým skanzenem (tedy aspoň ekonomicky), jakým byla třeba naše země před čtyřmi dekádami, pořád tam „řeší” problémy tak, že na ně sypou „peníze těch druhých”. A ono to - světe div se - končívá tak, že mnozí rádi berou, ale nic za to reálně nedávají.

Platí to i na automobilovém poli, neboť Čína se též snaží v maximální možné míře přejít na elektrický pohon aut. Nabízí tak nejrůznější finanční podpory na úrovni vývoje, výroby i prodeje takových vozů, které zasypávají jednotlivé tržní subjekty penězi ve snaze dobrat se co nejvyšších prodejních čísel. Ale co když se ukáže, že navzdory veškeré snaze pro takové vozy neexistuje dostatek zákazníků? V normálně fungujícím ekonomickém prostředí by to vedlo k tomu, že vůbec nevzniknou, v tom pokřiveném jsou klidně vyrobeny a „prodány”, i když je nikdo nechce. A pak ať si třeba shnijí, protože peníze na ně stejně dali i ti, kteří je nechtěli.

Následky tohoto přístupu ukazuje video níže se záběry pohřebiště tisíců úplně nových elektrických aut zejména od značek BYD, Geely a Hozon, která jsou na jednu stranu očividně úplně nová, současně ale nikdy nepoužitá a zapadaná vrstvami prachu. A nejsou to nové neprodané vozy čekající na kupce, tyto byly na oko prodány a registrovány, aby nafoukly prodejní bilance té které automobilky. A pak bůh s nimi.

V Číně žijící youtuber Winston Sterzel, známý spíše jako serpentza, který tyto starší i novější záběry zveřejnil, tvrdí, že dokumentují roky trvající praktiky čínských výrobců elektromobilů. Ti fiktivně registrují nová auta tvrdíc, že je prodali, aby dosáhli na požadovaná prodejní čísla a získali patřičné dotace s nimi spojené. Podle Sterzela firmy „pumpují tyto věci do prodeje, aniž by provedly průzkum trhu, aniž by měly ponětí, zda jde o životaschopné produkty”. Protože je „někdo” prostě zaplatí už na základě toho, že mají „ten správný” pohon.

Že to je ohromně neefektivní, asi nemusíme dodávat, ale... Překvapuje někoho, že se takové věci dějí? Je to nevyhnutelný důsledek stavu, kdy trh nenecháte fungovat jako trh a postupně téměř úplné rozvrátíte vazby mezi nabídkou a poptávkou. Dopady tohoto stavu jsme už jednou poznali a není to zase tak dávno. Přesto se zdá, že jsme odsouzeni k tomu opakovat podobnou chybu podruhé.

Zdroj: serpentza@Youtube přes InsideEVs

Petr Miler