Autoforum

/

Foto: Robert Michael, PA

Pro Stranu zelených je zjevně auto veřejným nepřítelem číslo jedna, dál už si zjevně vystačí s machiavellismem. Účel pro ně tedy světí jakékoli prostředky, a tak nemají problém ani opírat závěry o data zjevně nereflektující realitu.

Winstonu Churchillovi je podle všeho mylně připisováno autorství citátu o tom, že nevěří statistice, kterou si sám nezfalšoval. Nakonec ale není podstatné, kdo daná slova skutečně pronesl, stěžejní je jejich obsah. Zejména v dnešní době se totiž nedá věřit prakticky ničemu. Dokládá to ostatně i nejnovější studie Spolkové environmentální agentury UBA, která je přímo podřízena německému ministerstvu životního prostředí. Pro to jsou spalovací auta nejhorší noční můrou, pročež jim nově začala házet ještě více klacků pod nohy.

Agentura a potažmo ministerstvo ovládané německou Stranou zelených totiž studii chtělo využít k zavedení rychlostního limitu na německých dálnicích. Ovšem právě kvůli tomu, že se nová statistická data výrazně liší od těch, které ta samá UBA publikovala v roce 2020, byly nové závěry až příliš podezřelé a okamžitě vzbudily podezření. Původně totiž autoři tvrdili, že zavedení limitu 120 km/h povede k úspoře 1,9 milionu tun emisí CO2, což je v celkovém měřítku zanedbatelný rozdíl. Dle nové studie by nicméně úspora měla činit již 6,7 milionu tun.

Více než trojnásobná úspora je opravdu podivná, magazín Welt proto zapátral po původu informací. A zjistil, že závěry jsou vystavěné jen a pouze na datech společnost TomTom. Ta se zabývá výrobou navigací, takže jistě má k dispozici slušná čísla, UBA ale sáhla po datech starých pět let a vybrala si z nich ta, která pokrývají pouhých 15 % německé dálniční sítě (TomTom dokonce říká, že jde jen o 10 procent, což by bylo ještě skandálnější). Je zjevné, že tady někdo ohýbal, jak se jen dalo, aby výsledek vyšel podle jeho představ, nikoli aby nastavoval zrcadlo skutečnosti.

Tak stará data neodpovídají realitě, pandemie a citelné zdražení pohonných hmot změnilo chování řady řidičů. A byť je možné, že na 10 až 15 % sítě Autobahnů se jezdí opravdu rychle, sledovat je nutné celý obrázek. UBA tak na základě pochybných vstupů tvrdí, že velké množství lidí se po Autobahnech prohání tempem přes 180 km/h. Přitom institut IW Cologne, jenž na dané téma vypracoval podobnou studii na ploše celého Německa, zjistil, že plných 77 procent německých řidičů nejezdí rychleji, než je doporučovaných 130 km/h. Ze studie IW Cologne rovněž vyplývá, že pouze jedno procento lidí překonává tempo 160 km/h. Nejčastěji se tak ovšem děje mezi desátou večerní a čtvrtou ranní hodinou.

S ohledem na zmíněné není podivné, že se liší i data o počtu nákladních aut. Reálně je nákladní doprava zhruba tříprocentní, přičemž tyto vozy mají povětšinou omezovač nastavený na 89 km/h, tedy devět kilometrů nad povolenou mez. UBA tedy skutečně vycuclo jen ta data, která se jí hodila do krámu. Ve studii navíc agentura ještě dále zmínila, že zavedení rychlostního limitu vyžene lidi z jejich aut do autobusů a vlaků. To je nicméně argument, který je již zcela vycucán z prstu.

Ve finále je tedy jen dobře, že téma rychlostního limitu bylo znovu smeteno ze stolu. A paradox je, že tomu Zelení pomohli, neboť svými lžemi znevěrohodnili i relevantní argumentaci. Přinejmenším objektivnější data IW Cologne hovoří o tom, že zavedení limitu by dálnice přetížilo (neboť stejné množství aut na nich při pomalejší jízdě stráví více času, takže jich jede více současně) a jediným výsledkem by bylo přesunutí části dopravy z Autobahnů na okresky. To by nicméně nevedlo ke snížení emisí, jak tvrdí UBA, nýbrž k jejich zvýšení a navíc ke zhoršení bezpečnosti. Dle policejních statistik, jimž se snad dá věřit, se totiž většina nehod neodehrává na neomezených Autobahnech, ale naopak mimo ně.

Zdroje: Welt, IW Cologne

Petr Prokopec