Autoforum

/

Foto: ADAC Presse

V Evropě je nabízené spektrum paliv poněkud homogennější než v USA. Právě na rozdílu následků provozu auta na tzv. Top Tier paliva ve srovnání s těmi obyčejnějšími ale ukazuje, jak velké škody může lacinější benzin napáchat.

Pokud evropští motoristé těm americkým něco závidí, jsou to obvykle ceny pohonných hmot. A právem, litr benzinu či motorové nafty ve Státech i dnes stojí asi polovinu toho, na kolik přijde obdobné palivo v Evropě. Rozdíl přitom není primárně v tom, co za své peníze dostanete, rozdíl je ve zdanění, které je na starém kontinentu naprosto extrémní a ve své podstatě nepochopitelné. Přímo i zprostředkovaně nám zásadně zdražuje životy výměnu za plnění kas států, které s penězi tradičně hospodaří úplně nejhůř ze všech.

Přesto to není tak, že by paliva prodávaná v Evropě a v Americe byla úplně stejná. Na starém kontinentu je tento obor (jako snad všechno) více regulovaný, a tak je nabídka paliv homogennější, ve Státech je o poznání pestřejší. Rozdíl přitom primárně není v oktanech, jakkoli se na první pohled může zdát, že standardní paliva mají jen 87 oktanů, ty ze středního pásma pohonné hmoty disponují 89 až 90 oktany a 91 až 94 oktanů mají jen ta nejdražší. Tak to ale není.

Jak byste možná i tušili, evropské oktany a americké oktany nejsou jedno a to samé. Americký způsob značení je reflexí tzv. Indexu odolnosti proti klepání (Anti Knock Index alias AKI). A to není to samé co minimální hodnota oktanového čísla, která je u názvů nabízených automobilových paliv používána v Evropě, jde o minimální hodnotu průměru oktanových čísel zjištěnou motorovou metodou. Ve výsledku tak jde o obdoby benzinů s přibližně 91, 95 a 98 oktany jako u nás.

V jednom ohledu ale podstatný rozdíl existuje, a to v přidaných aditivech do paliv. Také ta jsou v Evropě používaná v různé míře a různé podobě, rozdíly ale nejsou tak velké jako u standardních a tzv. Top Tier paliv, která známe z USA. Za ta se musí připlácet, v principu vám ale jejich prospěšnost naznačí, proč má i tady smysl investovat různých verv, v-powerů, paliv evo apod., zdánlivě jen marketingem „nahoněných” benzinů. I ty totiž obsahují aditiva, která mají podstatný vliv na životnost vašeho motoru - pokud je výrobce skutečně používá, nelže o tom, že tankování takového benzinu prodlouží vašemu motoru život.

Přesně tím se zabývá přiložené video kanálu Total Seal Piston Rings na Youtube. To uvádí, že také v USA legislativa nařizuje výrobcům pohonných hmot používat v souladu se standardy EPA jistou koncentraci aditiv i v běžném palivu, nicméně u těch s označením Top Tier jde většinou o pětinásobek.

Co to s motory provádí, ukázala už dříve studie American Automobile Association, na kterou se video též odkazuje. Z jejích výsledků vyplynulo, že při spalování prémiového aditivovaného paliva na trase dlouhé 8 000 kilometrů je zakarbonování, tedy zanesení vnitřních komponentů motoru o 45 až 72 procent nižší, než je tomu u běžného benzinu. Ony rozdíly připadají právě na zmíněná aditiva. Obecně pak platí, že běžný benzin se na zanesení vstřikovacího systému či spalovací komory projeví 19krát víc než prémiové palivo.

Palivo s více aditivy tedy nevede jen k delší životnosti, ale zároveň zlepšuje akceleraci a chod motoru na volnoběh, stejně jako snižuje také spotřebu. Proto kvalitu paliva nepodceňuje - všechna na první pohled vypadají jako podobná tekutina za různou cenu, šetření na něm se ale nevyplácí, na fungování i životnost motoru má zásadní vliv.

Zdroj: Total Seal Piston Rings@YouTube

Petr Prokopec